Hlavní navigace

Kvevri víno: na podzim se zakope, na jaře si pochutnáte

Petr Havel

100% přírodní původní gruzínská metoda výroby vína v amfoře je zapsaná i v seznamech UNESCO. Tzv. kvevri vína se již připravují i u nás a začínají rozšiřovat nabídku vín na našem trhu.

Doba čtení: 3 minuty

Víno je jedna z mála potravinářských a nápojářských komodit, která je u nás cíleně marketingově podporována i ze státních peněz. Spotřeba vína postupně roste, což poměrně logicky ústí do stále širší nabídky vín pro spotřebitele. U mnohých z nich přitom už dávno neplatí, že dokáží rozlišit víno pouze na bílé a červené, a na to musí výrobci vín reagovat.

Část spotřebitelů, tedy alespoň taková část, aby se produkce něčeho speciálně pro ni vyplatila, preferuje navíc stále více „přirozenou produkci“ – potraviny a nápoje vyrobené bez použití jakýchkoli přídatných látek. Na trhu se také poměrně úspěšně prosazuje „fenomén retro“ – návrat k původním značkám, recepturám i technologickým postupům.

Spojení všeho výše uvedeného představuje kategorie „kvevri“ (qvevri) vín, snad až na to, že v tomto případě nejde o tradici tuzemskou, ale gruzínskou. Ta je natolik tradiční a originální, že již byla (v roce 2013) zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, a patrně i to sehrálo svou roli v tom, že se kvevri vína již několik let vyrábějí i u nás.

Tradiční výroba kvevri vína

Samotná výroba je přitom velmi jednoduchá – rozdrcenými hrozny (namletými či šlapanými ap.) včetně stopek, slupek, semínek i třapinek se naplní hliněná nádoba podobná řecké amfoře (kvevri – odtud pochází i název vín), hermeticky se uzavře a zakope se do země. Tam následně bez jakéhokoli lidského zásahu zraje, a to nejméně půl roku. V současné praxi se nádoby zakopávají obvykle na podzim, po sklizni hroznů, a vykopávají na jaře. V minulosti ale ležely nádoby v zemi i několik, ba dokonce hodně let, což tak trochu připomíná někdejší tradice zakopávání kvalitních destilátů zakoupených nebo vyrobených na počest narození dítěte, které znovu spatřily světlo světa až na jeho svatbě.

Absolutně bez chemie

Pro odpůrce potravinářské chemie lze uvést, že k výrobě takových vín se nepoužívají žádné přídatné látky, dokonce ani síra, jejíž určité množství najdeme prakticky v jakémkoli vínu a je to také legislativně umožněno.

Kvevri vína mají údajně výraznější chuť a vůni a také vyšší obsah přírodního antioxidantu s názvem resveratrol, jemuž se připisují antioxidační a antibakteriální účinky.

Pokud se k výrobě kvevri vína použijí hrozny bílého vína, je výsledkem víno označované jako oranžové, neboť má kromě plnější chuti také plnější (sytější) barvu.

Kde a za kolik?

Produkcí kvevri vín se v naší zemi zabývá jen několik lidí, aktuálně je jich údajně deset. Velkým propagátorem je především Mojmír Bardoň z Ústavu vinařství a vinohradnictví Mendelovy univerzity v Brně.

Sehnat kvevri víno nebude pro našince nijak snadné – jeho celková produkce v ČR se odhaduje na několik jednotek tisíc litrů. Jednou z možností jsou většinou v dubnu se konající „kvevri day“ nebo květnový festival Wine Prague.

Kdo má štěstí, může se s takovými víny občas setkat i v tuzemských vinotékách, jejich tržní cena by se měla pohybovat mezi 250 až 350 korunami za láhev.

Častěji však zřejmě narazíme na kvevri vína přímo z Gruzie, která by měla být označena logem amfory, z nichž některá zrála v zemi třeba i deset let. Ta budou patrně o dost dražší.