Hlavní navigace

Květáková polévka je dietní a brání před revmatismem

Autor: Nina Havlová
Petr Havel

Stačí vám jen šest surovin a půl hodina času k tomu, abyste si doma připravili polévku plnou vitamínu B5, která je navíc prostá zbytečných kalorií. Květák se chlubí i dalšími benefity.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

I když je konzumace květáku spojena především s letním a předletním obdobím, kdy je k dispozici čerstvý květák z našich polí a zahrádek, připravují se v současné době pokrmy z této zeleniny z dovozu celoročně. Zřejmě nejčastěji konzumovaným pokrmem je v našich krajích obalovaný květák s bramborem. Jenže vzhledem k tomu, že jde o smažený pokrm, není to z nutričního hlediska úplně nejvhodnější úprava květáku. Na druhou stranu – květák obsahuje, na rozdíl například od luštěnin, jen velmi málo kalorií a jako každá zelenina a ovoce se skládá především z vody a prakticky neobsahuje tuk, takže občasný hřích v podobě smaženého květáku není zas tak fatálním porušením zásad zdravého stravování.

Květák je plný vitamínů, ale ne ten v kyselém nálevu

Samozřejmě je ale nejlepší konzumovat květák spařený horkou vodou, vařený nebo dušený. I když jde celkem o oblíbenou pochoutku, žádné velké terno není naproti tomu květák nakládaný v kyselých nálevech, protože ocet či citron a vůbec kyselé prostředí ničí některé z vitamínů skupiny B, konkrétně vitamín B5.

Galerie: Vitamíny v potravinách

Kromě prevence rakoviny se u květáku nejčastěji uvádí jeho blahodárný vliv na trávicí ústrojí od žaludku až po slepé střevo.

Uvedené účinky jsou ale společné prakticky vždy při konzumaci zeleniny a ovoce, což je dáno jednak přítomností stravitelné i nestravitelné vlákniny v těchto produktech a také přítomností minerálů, které rostliny čerpají z půdy, pokud v ní ovšem ještě nějaké minerály zbyly.

Současné potraviny (ovoce, zelenina) mají nižší obsah výživových látek než dříve, říká prof. Zadák. Více v rozhovoru: Víme přesně, co člověk pro svou výživu potřebuje

Specifické výhody květáku

Proto je spíše vhodné zdůraznit specifické vlastnosti a vlivy květáku na lidský organismus. To je jednak prevence rizik revmatoidní artritidy, která poškozuje klouby, a především již zmíněná nízká kalorická hodnota květáku v kombinaci se skutečností, že květák dokáže velmi efektivně nasytit.

O prevenci revmatismu toho sice zatím moc nevíme – podle amerických výzkumů se ale jen po pouhých třech porcích květáku měsíčně snížilo riziko artritidy o sedmnáct procent, což je nepochybně více, než by byla statistická chyba.

Přečtěte si: Revma je nic neříkající termín pro jakoukoli bolest kloubů

Pokud se týká kalorií, pak květák obsahuje ve sto gramech jen dvacet pět kalorií, což je polovina ve srovnání s půllitrem dvanáctistupňového piva, tedy – abychom si zvykali na budoucí terminologii – ležáku (pro vysvětlení čtěte Revoluce v označování piv: zapomeňte na desítky a dvanáctky). Což v praxi znamená, že je květák skoro ideální potravinou pro všechny, kteří bojují s nadváhou a drží některou z četných diet.

 

Respektive, úplně pro všechny ne, květák by do svých jídelníčků neměli zařazovat ti, kdo mají potíže se žlučníkovými kameny a dnou, tam působí květák navzdory své schopnosti podporovat trávicí a vylučovací procesy opačně.

Jakou roli hraje barva květáku

Vzhledem k tomu, že i květák nakupují spotřebitelé očima, možná ještě pár poznámek k jeho barvě. Ta přitom není měřítkem kvality, ale především senzorickým výsledkem odrůdy – květák tak může mít nazelenalou, nafialovělou nebo nažloutlou barvu, aniž by to bylo znamení nějaké kvalitativní újmy.

Svým způsobem je tomu dokonce trochu naopak – všeobecně oblíbených a spotřebitelem vyžadovaných sněhově bílých hlávek květáku je dosahováno zakrýváním hlávky před přístupem slunce; jenže právě sluníčko dodává do rostlin některé blahodárné látky, případně se podílí na jejich tvorbě uvnitř rostliny.

Existují-li nějaké zásadní rozdíly mezi květákem sněhobílým a „nesněhobílým“, nicméně není možné v současné době dohledat – nepřirozeně bílá barva ale vzbuzuje přece jen dojem více umělý než přirozeně vypadající rostliny. Navíc – v květákové polévce získává tato košťálovina poněkud unifikovanou barvu, takže volba barevné odrůdy není zas tak důležitá.

Zkuste květákovou polévku podle následujícího receptu:

Recept na květákovou polévku

Suroviny k přípravě:

  • jeden květák
  • vejce
  • mouka
  • máslo
  • muškátový květ nebo oříšek
  • sůl nebo polévkové koření

Postup při přípravě

Květák rozebereme na růžičky, propláchneme ve vodě a dáme vařit do měkka, asi 15 – 20 minut v odkrytém hrnci, aby z něj unikly čpavé látky.

Růžičky vyjmeme, pokrájíme nadrobno, vývar necháme vychladnout. Pokud je květák velký, část růžiček můžeme vyndat z vývaru dříve, aby se nám nerozpadaly při obalování v trojobalu jako řízek, a pochutnat si na nich s brambory a tatarskou omáčkou.

Připravíme si světlou máslovou jíšku, zalijeme vychladlým vývarem z květáku, rozšleháme a povaříme dalších 15 až 20 minut za občasného promíchání. Přidáme květák, vidličkou rozmíchané vejce, sůl nebo polévkové koření, opravdu malé množství muškátového květu (je velmi aromatický) a necháme krátce povařit.

Na talíři můžeme polévku ozdobit zelenou petrželkou nebo pažitkou. Pokud do polévky přidáme nadrobno pokrájenou mrkev, bude vypadat barevněji.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).