Hlavní navigace

Kvalitu medu u nás začínají posuzovat profesionálové – konečně!

Autor: Nina Havlová
Petr Havel

Stát se skutečným degustátorem medu není vůbec jednoduché ani levné. Ale je to důležité pro to, aby se na našem trhu prosadily medy skutečně kvalitní, jako jsou vítězové letošního ročníku soutěže Med roku.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Med bohužel patří mezi skupiny potravin, u nichž kontrolní orgány nejčastěji zjišťují falšování a porušování zákonem daných zásad (označování, kvality a původu medu). Jednou z cest, jak stav změnit, by měla být i kvalitní osvěta spotřebitelů.

Právě to se stalo ambicí letošního, v pořadí 5. ročníku soutěže Med roku. Podívejte se, které medy zvítězily a proč máme málo profesionálních hodnotitelů.

Přelomový způsob hodnocení medu

Soutěž organizovala Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV) v Brně a producenti medu do ní letos přihlásili 161 vzorků. Přelomovým prvkem soutěže přitom bylo hodnocení vzorků prostřednictvím proškolených degustátorů medu. Tedy hodnotitelů, kteří prošli degustačními zkouškami a prokázali v praxi své degustační schopnosti.

V tuzemské historii posuzování kvality a senzorických vlastností medu se tak stalo vůbec poprvé. Doposud totiž probíhalo hodnocení medů prostřednictvím osob, které degustační zkoušky neabsolvovaly, a v hodnotících komisích tak zasedali úředníci, známé osobnosti a obecně lidé, kteří se při hodnocení řídili spíše intuicí, bez schopnosti objektivně příslušný vzorek posoudit. Lze tak říci, že letošní výsledky jsou verdiktem profesionálů, nebo minimálně poloprofesionálů.

Med roku 2019

A jak tedy dopadla letošní soutěž Med roku? Absolutním vítězem a zároveň vítězem kategorie „květový jednodruhový med“ se stal včelař David Hrubý z Tlumačova, v kategorii „květový vícedruhový med“ zvítězil Petr Písařík z Votic, v kategorii „med pastovaný“ Štěpánka Dlouhá z Varnsdorfu a v kategorii „medovicový med“ František Srp ze Zaječova. Vítězné medy naleznete ve fotogalerii:

Jak se stát degustátorem medu

Být skutečným profesionálem není vůbec jednoduché ani levné. Stát se jím lze například po absolvování kurzu senzorické analýzy medu prostřednictvím Národního registru expertů v senzorické analýze medu. Ten existuje od roku 1988 v Itálii (což je z pohledu dostupnosti a ceny nejlepší). Další možností je několik dalších obdobných institucí v zahraničí, v ČR žádná taková organizace neexistuje.

Zatím jedinou absolventkou senzorické analýzy v italském institutu z ČR je Kamila Sopková; odborně poučených degustátorů medu – absolventů následného odborného workshopu – je v ČR v současnosti pětadvacet. To je velmi málo, a proto hodlá PSNV organizovat další akce pro budoucí degustátory.

Med český neznamená vždy med kvalitní

Hodnocení medu tak v budoucnosti čeká, a to je žádoucí, podobný hodnotitelský proces, jako je tomu v současné době například v prestižních soutěžích vín. Z toho pak následně může těžit konečný spotřebitel, neboť skutečnými degustátory medu oceněné produkty by měly představovat vyšší záruku kvality, než je tomu nyní. Jak totiž na soutěži Med roku opakovaně zaznělo, zdaleka není pravdivá teze, že jakýkoli med z tuzemské produkce je automaticky kvalitní.

TIPLI-tip-mesec

Co sledovat u medu:

  • údaj o druhu a původu – musí být uvedeny na obalu,
  • konzistenci medu – měl by být mírně až silně průhledný, tekutý a částečně až plně krystalický,
  • barvu medu – květový med má barvu vodově čistou až s nazelenalým nádechem, slabě žlutou až zlatavě žlutou. Medovicový med má tmavohnědou barvu s nádechem do červenohněda,
  • chuť medu – měla by být sladká až mírně škrabavá, případně kořeněná podle druhu rostliny, ze které pochází,
  • nečistoty – neměl by obsahovat,
  • pozor na levné medy v supermarketech – bývají nekvalitní,
  • kupujte český med, ideálně přímo od včelaře, žádnou směs ze zemí EU a mimo EU.

Více v článku Jak vybrat nejlepší med.

Je ale skutečností, že požadavky na med, který má právo označovat se jako český nebo moravský, jsou přísnější oproti požadavkům obecně stanovovaným legislativou EU. Zřejmě nejdůležitější je přitom obsah vody, který může u našeho medu činit pouze 18 procent, v EU je to ale 20 procent. Naše medy také musí obsahovat pouze 20 jednotek látky, která vzniká nadměrným zahřívání medu, což v medu ničí cenné enzymy s příznivým účinkem na lidský organismus, zatímco evropské legislativa povoluje 40 jednotek.

Spotřebitelé by tedy měli vědět, že pokud si kupují produkt prostě označený jen jako „med“, jde o nižší kvalitu, než když je výrobek označen jako český nebo moravský med.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).