Hlavní navigace

Kupujete ovocné nápoje kvůli ovoci? Kde je a kde není

Petr Havel

Obaly s obrázky nic neznamenají, o obsahu ovoce v nápoji nevypovídají vůbec nic. Zato podle názvu výrobku se již lze orientovat. Jak jednoduše poznáte kvalitní ovocný nápoj?

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Již z názvů některých druhů potravin nebo nápojů, jejichž názvosloví upravuje legislativa, je možné dovodit, co přibližně lze ve složení příslušných produktů očekávat. Totéž platí v případě ovocných a zeleninových nápojů. Jinými slovy, už samotný název výrobku naznačuje, jak vysoký obsah ovoce nápoj obsahuje a zda bylo k jeho výrobě použito skutečné ovoce, nebo jen ovocný či zeleninový koncentrát, nebo především voda. Jenom je potřeba se v tom umět vyznat.

Řídit se názvem je přitom veskrze praktické, neboť se spotřebitel nemusí vždy prokousávat množstvím povinně uváděných údajů na obalech potravin, které jej ve výsledku často spíše zmatou, než aby mu napomohly ve snadnější orientaci.

Jak to tedy je s ovocnými nápoji, které se skrývají za obecnými názvy „džus“, „šťáva“ nebo „sirup“?

100 % čeho?

Také názvosloví ovocných a zeleninových nápojů stanovuje legislativa, dokonce hodně aktuální, platná od počátku prosince loňského roku. Příslušná vyhláška ale pracuje zejména s pojmem „ovocná šťáva“. Ten zahrnuje poměrně široký okruh produktů, od moštů přes džusy (nebo juice) včetně názvu „stoprocentní“. V oné stoprocentnosti je ale značný rozdíl v technologii výroby.

Nejpřirozenější a skutečně lisováním ovoce vyrobené jsou mošty. Takové výrobky bývají obvykle označeny jako „přímá šťáva“, případně „přímo lisovaná šťáva“, a fakticky tak jde o nejlepší možnou spotřebitelskou volbu z hlediska kvality. Bohužel, takové produkty tvoří na trhu ovocných nápojů jen zanedbatelné procento, a spíše než v obchodech je najdeme na farmách pěstitelů ovoce. Tak či tak, je-li na obale výrobku uvedeno slovo „mošt“, jde podle aktuálního znění vyhlášky o „ovocnou šťávu vyrobenou přímým lisováním z ovoce“.

Galerie: Jak se vyrábí mošt

Mnohem větší nabídku ovšem tvoří ovocné šťávy vyrobené z koncentrátu. Ani to není špatná volba z hlediska kvality. O skutečnosti, že byl k výrobě použit koncentrát, se dozvíme na obalu, který nicméně v tomto případě musíme prozkoumat. Každopádně by nás ale nemělo mást slovo „stoprocentní“, neboť to lze i v případě nápojů z koncentrátů použít.

Ředěné nápoje

Všechny další typy ovocných (a zeleninových) nápojů už tak úplně z ovoce nejsou. Platí to i pro názvy výrobků „nektar“, v nichž se podíl ovocné složky pohybuje od pětadvaceti do padesáti procent podle typu použitého ovoce, což právě stanovuje uvedená vyhláška. Jde o výrobky, kdy je původní šťáva ředěna vodou a mohou do nich být přidávány cukry.

Nektary jsou přitom co do podílu ovoce (nebo zeleniny) posledním typem nápojů, kde lze v praxi o ovocné složce mluvit.

„Ovocné nápoje“ prakticky bez ovoce

Pokud se totiž výrobek nazývá „ovocný nápoj“, je složka ovoce zcela zanedbatelná a slouží vlastně jen k dochucení vody, navíc za pomoci různých aromat a přídatných látek. To samé platí pro „ovocné limonády“, které ještě navíc obsahují oxid uhličitý. Ten můžeme ale najít i v nektarech a ovocných šťávách – pokud je přitom obsah oxidu uhličitého nejméně dva gramy na litr, musí se na obalu výrobku uvést, že se jedná o sycený nápoj.

tipli


Autor: Depositphotos.com

Názvy ovocných nápojů upravuje legislativa

Zmiňovaná vyhláška také stanovuje parametry pro v ČR dlouhodobě oblíbené sirupy. Podle ní se jako „sirup“ označuje nápojový koncentrát, který obsahuje více než padesát procent přírodních sladidel.

Ovocné nápoje

  • mošt – nápoj vyrobený lisováním z ovoce, obvykle se značí jako přímá šťáva, přímo lisovaná šťáva nebo přírodní ovocná šťáva; je-li na obale uvedeno slovo mošt, jde o ovocnou šťávu vyrobenou přímým lisováním z ovoce.
  • ovocná šťáva z koncentrátu – pod označením džus, juice, 100% nebo stoprocentní najdete nápoj získaný z koncentrované šťávy opětovným doplněním takového podílu pitné vody, jaký byl odstraněn při koncentraci; že byl k výrobě použit koncentrát, se dozvíme na obalu (nikoli z názvu).
  • nektar – nápoj, v němž se podíl ovocné složky pohybuje od 25 do 50 % ovoce; původní šťáva je ředěna vodou a mohou do nich být přidávány cukry.
  • ovocný nápoj, ovocná limonáda – složka ovoce je zcela zanedbatelná a slouží jen k dochucení vody, navíc za pomoci různých aromat a přídatných látek; v případě limonády navíc oxidu uhličitého.
  • sirup – nápojový koncentrát, který obsahuje více než 50 % přírodních sladidel.

Vyhláška č. 248/2018 Sb. o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí

Pokud tedy chce někdo kupovat nápoje skutečně vyrobené především z ovoce, měl by se řídit podle pojmů „přímo lisovaná šťáva“, případně „přírodní ovocná šťáva“ nebo „mošt“. A komu nevadí koncentrát, pak také podle pojmů „džus“, „juice“, „100%“, „stoprocentní“.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).