Hlavní navigace

Kulajda – polévka pro ty, kteří nemilují koprovou omáčku

22. 4. 2016

Sdílet

 Autor: Nina Havlová
Málokterá bylinka rozděluje lidstvo tak zásadně na ty, kteří ji zbožňují a kteří ji nenávidí, jako kopr.

V této souvislosti je docela zajímavá zkušenost (byť samozřejmě neplatí ortodoxně), že zatímco koprovou omáčku mnozí spotřebitelé „nemusí“, polévku kulajdu, která patří ke klasice naší polévkové gastronomie, považuje řada lidí za chutnou a výbornou. Přestože je u obou pokrmů společným jmenovatelem jejich klíčová ingredience – kopr.


Autor: Isifa.cz

Stále častěji se potvrzující základní pravidlo stravování – jíst střídmě z bohatého stolu – tedy od všeho trochu a nic (kromě zdravotních důvodů) nevynechávat, přitom nepřímo nabádá i ke konzumaci kopru. Ten je navíc běžně dostupný v obchodech, kromě toho je ale také možné si jej snadno vypěstovat vlastními silami – kopr patří k nejméně náročným bylinám, daří se mu i na chudých půdách, kromě zamokřených a návětrných stanovišť, je jen trochu citlivější na hnojiva obsahující chlór. V ČR se pěstují dvě odrůdy této bylinky schválené Ústředním a kontrolním ústavem zemědělským s názvy Oliver a Hanák.

Více o pěstování a využití v kuchyni: Kopr vonný

Kopr plný živin

Nať kopru, která se především používá, obsahuje přitom v přepočtu na sušinu až sedm procent minerálních látek, zejména pak draslíku, což je nejvíce ze všech kořeninových rostlin. Nať ovšem dlouho nevydrží a je tak třeba ji kulinářsky využít prakticky v řádu hodin.

Naopak plod kopru lze uchovávat i při poměrně vysokých teplotách, až kolem 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu i rok. Za jednu ze zajímavých vlastností kopru je možné (kromě obecně známé prevence nadýmání) považovat příznivý vliv na tvorbu mateřského mléka (další tipy najdete v článku Čím podpořit laktaci aneb kojení bez problémů) a dle čínské medicíny také na snížení tepové frekvence. Něco na tom může být, Čína patří v současné době k největším světovým producentům této byliny, byť původní pravlastí kopru je střední Asie a středomoří.

Zejména v konzervárenství je ovšem kopr využíván již dlouho také u nás, stejně tak jako ingredience do omáček, salátů či dresinků, jimž dodává typickou a jedinečnou chuť i aroma. Což platí i pro kulajdu.

Uvařte si zdravou polévku podle našeho receptu – na následující straně i s fotonávodem.

Recept na polévku kulajdu

Suroviny k přípravě:

  • máslo
  • hladká nebo polohrubá mouka
  • brambory
  • kopr
  • houby
  • smetana na vaření
  • ocet
  • vejce
  • kmín, sůl nebo polévkové koření

Postup při přípravě

  • Pokud máme sušené houby, namočíme je přibližně na půl hodiny před přípravou polévky do vody. Ideální je ale použít houby čerstvě nasbírané v lese, přičemž využitelné jsou všechny jedlé houby.
  • Z másla a mouky si připravíme světlou jíšku, kterou zalijeme studenou vodou a rozšleháme metlou, a následně přidáme houby a kmín.
  • Přivedeme za občasného míchání k varu.
  • Chvíli povaříme, nasypeme pokrájené brambory a vaříme opět za občasného míchání na mírném ohni téměř do měkka.
  • Následně přidáme smetanu, trochu octa dle chuti, kopr, sůl nebo polévkové koření a krátce povaříme.
  • Do talíře s polévkou přidáme natvrdo uvařené a rozpůlené vejce.

Kulajda má samozřejmě množství krajových a lokálních variant, její složení se také liší podle ročního období, například podle toho, zda je či není k dispozici čerstvý kopr nebo zmiňované houby, nebo je-li nutnost použít houby sušené nebo mražené nebo sterilizovaný kopr. Kromě vařeného vejce (což je mimochodem nutričně nejlepší možnost zpracování vajec) je také možné jako ozdobné prvky na talíři použít různé bylinky, které jsou momentálně k dispozici.

Dobrou chuť!

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).