Hlavní navigace

Křik ze spánku předznamenává Parkinsonovu chorobu

13. 12. 2017

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Miniaturní srdeční pumpa zavedená bez narkózy. První biokompatibilní umělé srdce v ČR automaticky reguluje srdeční tep. Problémy těhotenství, cukrovka a stres mohou zasáhnout i potomky. A další novinky ze světa vědy.

Přinášíme pravidelný přehled novinek tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, stravování a souvisejícím tématům.

Parkinsonova porucha – rizikový faktor až u dvou procent populace

RBD – REM sleep behavior disorder (Porucha chování vázaná na REM spánek) je onemocnění, které se vyskytuje až u dvou procent populace. Podle nejnovějších poznatků je RBD zřejmě provázána s budoucím výskytem Parkinsonovy nemoci u daného pacienta. Základním projevem RBD je chování ve spánku, které odpovídá právě probíhajícímu snu, typické jsou výkřiky nebo prudké pohyby. Za normálních okolností proto, aby člověk „neuskutečňoval“ svoje sny, existuje během spánku tzv. svalová atonie, stav, kdy jsou svaly „odpojeny“. U RBD je ale svalová atonie narušena.

Národní ústav duševního zdraví: Výzkum vzácné poruchy spánku (PDF)

Poznámka: Člověk s příslušnou poruchou může také spadnout z postele, praštit vedle spícího… což se ale vedle toho, že (pokud) ho čeká Parkinsonova porucha, jeví jako celkem marginální. Odstup mezi oběma problémy má být deset až patnáct let.

Cílem nového projektu je vyvinout sadu algoritmů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu, a vytvořit tak jednoduchý test vhodný pro sledování osob v riziku rozvoje Parkinsonovy nemoci. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku (viz výše). Algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro pět jazyků včetně angličtiny, češtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny.

ČVUT: Vědci z FEL ČVUT v Praze získali prestižní americký grant

Těhotenské cukrovky přibývá

Jedna ze sedmi gravidních žen v současnosti trpí gestačním diabetem (GDM; tzv. těhotenská cukrovka, tj. problém s metabolismem sacharidů, který vzniká až během těhotenství). Až u poloviny žen s GDM hrozí následně rozvoj diabetu 2. typu. Důsledky GDM zřejmě ponesou i potomci těchto matek, kteří budou mít vyšší riziko vzniku metabolického syndromu v prvních sedmi až jedenácti letech života a následně také diabetu 2. typu v dospělosti. Příčin negativního trendu nárůstu diabetu v době těhotenství je více, mj. obezita a odsouvání mateřství do pozdějšího věku.

FN U sv. Anny v Brně: Jedna ze sedmi těhotných žen je zasažena gestačním diabetem

Stres může vyvolat depresi potomků

Stres, kterému je vystavena těhotná žena, se může u jejího potomka projevit větší náchylností k depresím. Silně stresující události totiž způsobují u dětí úbytek šedé hmoty mozkové v oblastech, které jsou spojené s rozvojem depresí.

Masarykova univerzita: Náchylnost k depresím vzniká už v těhotenství

Nejmenší srdeční pumpa na světě – v IKEMu

Srdeční podpora Impella CP (Cardiac Pump) je katetrizačně zaváděná podpora oběhu v podobě miniaturní pumpy, která čerpá krev z levé komory srdeční do aorty, přičemž její zavedení přes tepny v třísle je možné pouze při místním znecitlivění. Lékaři tak dokáží pacientovi nejen zachránit život, ale výkon provést tak, že je pro něj šetrnější (bez celkové narkózy) a rekonvalescence trvá velmi krátkou dobu. Díky nové technologii bylo možné během pár minut provést rychlý katetrizační zákrok namísto složitého chirurgického výkonu. Impella CP je nejmenší srdeční pumpou na světě, která umožňuje udržet průtok oběhem až v rozsahu čtyř litrů za minutu (tj. umožňuje jak jednoduchou operaci, tak poskytuje i dostačující výkon).

IKEM: IKEM jako první v ČR používá nejmenší srdeční pumpu na světě

Biokompatibilní umělé srdce

Historicky první pacient v ČR dostal biokompatibilní umělé srdce. Při operaci byla pacientovi odebrána pravá i levá komora srdeční a na jejich místo bylo implantováno umělé srdce. U pacienta byla zachována pravá i levá srdeční síň. Umělé srdce váží necelý kilogram – asi osm set gramů, je tedy téměř třikrát těžší než průměrné srdce zdravého člověka. Na první pohled je vizuálně od lidského srdce trochu odlišné, ale z hlediska vnitřní konfigurace ho zcela napodobuje. Jeho vnitřní povrch vystavený krevnímu proudu je tvořen plně biologickým materiálem. Umělé srdce obsahuje sedmnáct integrovaných senzorů, které aktuálně vyhodnocují klíčové parametry pacienta. Proto systém dokáže automaticky regulovat i srdeční tep v závislosti na aktuální zátěž pacienta při denních činnostech.

Umělé srdce bylo vyvinuto ve Francii, kde v rámci klinické studie bylo implantováno prvnímu pacientovi na světě v roce 2013. Letos na podzim se do klinické studie zapojilo superspecializované Kardiocentrum v kazašské Astaně a třetí zemí v rámci studie je Česká republika.

IKEM: První pacient s biokompatibilním umělým srdcem v ČR

Cílení na nádory

Molekula FAP (fibroblastový aktivační protein) se vyskytuje u řady nádorů – karcinomu pankreatu, prsu či u mozkových nádorů. Vědci přišli na (pro nádor) toxickou látku, která cílí na FAP, pronikne do nádorové buňky a po jejím rozpadu napadá buňku další.

Děkan 1. LF UK Aleksi Šedo v Laboratoři biologie nádorové buňky
Autor: 1. LF UK

Děkan 1. LF UK Aleksi Šedo v Laboratoři biologie nádorové buňky

1. LF UK: Vědci z 1. LF UK a AV ČR vytvořili diverzanta nádorových buněk

Poruchy vývoje mozku

Rovnováha mezi proliferací (dělením buňky na identické dceřiné buňky) a diferenciací buněk je při vývoji mozku velmi důležitá, neboť její narušení může vést k vážným neurologickým poruchám, ale i k nádorovým onemocněním mozku. Nové výsledky českých vědců ukazují, že významnou roli zde hraje protein PTCHD2: pomáhá neurálním kmenovým buňkám v rozhodování, jakou cestou se dát – zda se dělit, či diferencovat, a jak tedy udržet správnou rovnováhu mezi těmito ději.

Akademie věd ČR: Protein, který hlídá normální vývoj mozku (PDF)

Umělá inteligence zpracovává data za lékaře

Brno přispívá 1,1 milionu korun na vývoj nástroje, který za pomoci umělé inteligence ulehčí každodenní práci lékařům. Bude umět zpracovávat miliony zdravotních záznamů v reálném čase. Zdravotnická zařízení produkují obrovský počet dat spojených s poskytovanou péčí. Jedná se o pacientovu rodinnou a osobní anamnézu, popis léčby, užívané léky nebo výsledky v minulosti zvolených léčebných postupů. Osmdesát procent těchto dat je pořizováno v nestrukturované podobě lékařem, tedy textovým popisem. Lékaři v současné době musí neefektivně pročítat někdy i desítky stran chorobopisů, aby si udělali ucelený názor na stav pacienta.

Jihomoravské inovační centrum: Brno podpoří vývoj systému, který pomáhá lékařům lépe se zorientovat ve zdravotních datech pacientů

Transplantace bez smrti mozku

Ve Fakultní nemocnici Brno byl úspěšně realizován první odběr orgánů od dárce s nebijícím srdcem na území Jihomoravského kraje. Pacient po těžké dopravní nehodě nesplňoval kritéria pro stanovení smrti mozku; po úmrtí byly týmem odebrány obě ledviny a následně transplantovány příjemcům. V posledních letech byl zaznamenán pokles v počtu odběrů orgánů od dárců se stanovenou smrtí mozku. Příčinou jsou jak uplatnění preventivních opatření (bezpečnostní helmy, pásy), tak i zlepšení péče o pacienty se závažným poškozením mozku. Počet čekatelů na transplantovaný orgán však stoupá. Odběrem od dárců s nebijícím srdcem lze podstatně zvýšit počet transplantovaných orgánů. Více v článku Transplantace ledvin? Pro zkušené lékaře otázka tří hodin.

FN Brn: První odběr orgánů od dárce s nebijícím srdcem

Náhrada ledvin

Poprvé v ČR zapojili lékaři u kriticky nemocného pacienta do mimotělního okruhu přístroje OMNI pro kontinuální náhradu funkce ledvin systém pro odstraňování oxidu uhličitého z organismu. Mimoplicní eliminace CO2 umožňuje dosažení uspokojivých hodnot krevních plynů při snížené agresivitě umělé plicní ventilace.

FN Brno: Přístroj OMNI pro kontinuální náhradu funkce ledvin

Galerie: Transplantací ledvin se výrazně ušetří

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).