Hlavní navigace

Kombinace „s cukrem a náhradním sladidlem“ je úplně nesmyslná

29. 10. 2012

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Obvykle se tváří jako lehké, zdravé a dietní. Bez kalorií, a přitom sladké. Je to ale něco za něco. Potraviny nadupané sladidly vedou k tomu, abychom se cpali – a ještě měli dobrý pocit.

V nedávném článku Kofola sladí stévií. A aspartamem navrch jsem se věnovala umělým sladidlům používaným v potravinách a nápojích. Možná se domníváte, že se vás to netýká. Myslíte si, že žádná umělá sladidla nejíte? A opravdu čtete v obchodě všechny etikety? Provedla jsem si menší průzkum slazení produktů na našem trhu a zjistila zajímavou věc.

S cukrem a náhradním sladidlem – k čemu a pro koho?

Možná už jste si toho taky všimli – v celé řadě produktů poněkud nelogicky nalezneme jak obyčejný řepný cukr, tak i „bonus“ v podobě přídavku aspartamu nebo jiného umělého sladidla. Je tento krok od výrobců způsoben vysokou cenou cukru nebo jen chytrým tahem, jak nás přimět konzumovat víc?

K tématu: Umělá sladidla sice nemají kalorie, ale zato vyvolávají chuť na sladké

Těžko říct, zda vám někdo odpoví pravdivě, nicméně potravin, které mají na etiketě nápis „s cukrem a náhradním sladidlem“ je opravdu nepočítaně: zavařované okurky, zelí a čalamády, limonády a sirupy, sušenky, jogurty, omáčky,… „Nepozorný“ zákazník se tak nuceně setkává s umělými sladidly i ve výrobcích, které nejsou určeny diabetikům a kde by logicky žádné sladidlo nečekal (a ani nežádal).

Aby to bylo sladké a nebyly v tom kalorie

Příkladem mohou být některé rádoby zdravé mléčné výrobky: třeba Jihočeský jahodový cottage – opět „výrobek s cukrem a sladidly“. Jaký to má smysl? Buď přece cukr smím, nebo nesmím, buď diabetik jsem, anebo nejsem – nebo je to snad podle výrobců nějak jinak? Rozhodla jsem se zeptat přímo společnosti Madeta, bohužel ani po měsíci mi nepřišla žádná odpověď.

Výrobků s podobně nelogickým složením je však na trhu víc, například Čokoládový pohár z Mlékárny Kunín – s cukrem a aspartamem zároveň. Stejný dotaz jsem tedy směřovala také do Kunína, tentokrát však na sebe odpověď nenechala čekat: „Těší nás Váš zájem o složení našich výrobků. Umělá sladidla jsou do výrobku Pohár přidávána kvůli snížení energetické hodnoty a zachování sladivosti. Pokud upřednostňujete výrobky bez obsahu umělých sladidel, rádi bychom Vám nabídli naše jogurtové Dueto, které je dvouvrstvé – chybí vrstva želé,“ napsali mi z mlékárny.

Podobnou odpověď byste zřejmě dostali od většiny společností – argumentace „štíhlou linií“ zní nakonec velmi důvěryhodně a neškodně. A přestože je aspartam návykovou látkou, po které prasata víc žerou, paradoxně jej najdeme v řadě produktů, které se již podle svých názvů zřejmě mají stát „pomocníkem v hubnutí“ – například v Activii lehká a fit, v tvarohu Ovofit od Polabských mlékáren, v Jogobelle light, v syrovátce Linie…

Čtěte téma: Aspartam je karcinogenní. Pravda, nebo lež?

Sladidla jsou všude, i v paštice

Nejde však jenom o aspartam, umělých sladidel je mnohem více druhů. Do zavařené zeleniny se například vedle cukru hojně přidává nahořklý sacharin. Najdete jej pod značkou E 954 a je v podezření, že může způsobovat rakovinu močového měchýře, dělohy, kůže a dalších orgánů. A rozhodně si nemyslete, že se používá jen v nejlevnějších no name výrobcích a s „českou kvalitou“ můžete být v klidu – sacharinem jsou obohaceny například papriky Hamé, bílé zelí Seliko nebo okurky Viva z Tábora.

Ještě horší je situace u nápojů, kde je opravdu obtížné najít nějakou limonádu či sirup bez sladidel. Ať už se jedná o Lemon Drink z Lidlu nebo značkou „kvality“ Klasa ověnčenou Hanáckou kyselku, téměř každá obsahuje nejenom cukr, ale také koktejl umělých sladidel. (Tragi)komické je, že se tyto nápoje často honosí přídavky typu „fitness“ „linea“ nebo „s vitamíny“ – favoritem zde asi je Toma Ovocný nápoj vícedruhový s omega 3 nenasycenými mastnými kyselinami. Etiketa sice skutečně deklaruje ve šťávě přítomnost lněného oleje (!!!), otázkou je, kolik by ho muselo být, aby převážil negativní vliv všech éček, kterými je nápoj nadupán.

Mezi náhradní sladidla patří i méně známý sorbitol, který se ovšem používá nejen jako sladidlo, ale také jako zahušťovadlo. Díky tomu je rozšířený i v takových potravinách, kde použití sladidla nedává smysl už vůbec – v čokoládách (Figaro, Alpia), dortech a zákuscích (Globus), v cereálních tyčinkách (Cini Minis), v bonbonech, šlehačce ve spreji, v surimi tyčinkách (Nowaco) a dokonce i v paštice… Sorbitol sice není tak škodlivý jako třeba aspartam, přesto je asi zbytečné se krmit látkami, o kterých nikdo neví, jak se v našem těle zachovají.

Čtěte dále: Éčka nejsou jen emulgátory – k čemu slouží přídatné látky v potravinách?

Nyní se nabízí otázka – jak si tedy osladit život a zároveň zůstat zdraví? Nejlepší by asi bylo vyhnout se všem „komerčním“ sladkostem, a pokud se bez sladkého neobejdeme úplně, přimlouvám se za stévii, trochu medu, javorového sirupu nebo i obyčejného cukru. I přes všechny své nedostatky je pro nás pořád menším zlem než všechna synteticky vyrobená sladidla. A nedejte se zmýlit, jíte je i vy. Co si myslíte, že se dává třeba do žvýkaček?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).