Hlavní navigace

Klíšťová encefalitida: nemocných přibývá, očkovaných ne

Tereza Víchová

Případů klíšťové encefalitidy je u nás čím dál více. Proočkovanost této nemoci, která může přinést trvalé životní následky, je oproti ostatním evropským státům nízká, očkovaná je čtvrtina obyvatel. Proč?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Napříč Evropou a očkovaností

Z aktuálních dat Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v roce 2018 bylo v České republice zaznamenáno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je nejvíce za posledních sedm let. Prevenci formou očkování v České republice využívá pouze 25 % populace, zatímco v sousedním Rakousku je to zhruba 85 % a v Německu 43 %.

A to je přitom u nás zdaleka nejvíce klíšťat, a tedy i možného nebezpečí. Je to takový český paradox – nejvíc nebezpečí a nejméně těch, kdo se preventivně chrání. A z těch, kdo se u nás očkují, dodržela pouze polovina doporučení výrobce. Po první dávce, či dvou, často mávneme rukou, že „to stačí“. A na přeočkování po třech letech už přijde jen každý pátý.

Mě se encefalitida netýká

Jsme si tak jistí, že „nám se to přece nestane“? Nebo hraje roli obecně stoupající povědomí o nežádoucích účincích očkování (přitom to proti klíšťové encefalitidě podle specialistů téměř žádná nemá)? Nebojíme se ani varovných čísel, která ukazují, že počet případů klíšťové encefalitidy rok od roku stoupá?

„V jiných evropských zemích reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných logicky zvýšeným zájmem o očkování, což ji chrání před dalším zhoršováním situace a před nárůstem nemocnosti,“ komentuje zvláštní fenomén Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze. U nás je to jinak, proočkovanost se už pár let drží stejného čísla 25 %. Navzdory tomu, že přibývá klíšťat i míst, na kterých se běžně vyskytují, stejně jako počtu nemocných.

„V počtu očkovaných nás předběhlo i Německo, Lotyšsko, Estonsko nebo Slovinsko. Dlouhou tradici má očkování také v Rakousku,“ dodává lékařka. V naší zemi existuje velký rozdíl mezi informovaností obyvatel o dostupnosti očkování a počtem těch, kteří tuto metodu prevence klíšťové encefalitidy skutečně využívají. Mezinárodní průzkum z loňského roku ukázal, že důvodem nízké proočkovanosti je mimo jiné stále přetrvávající pocit, že se nás klíšťová encefalitida netýká, protože se nenacházíme v rizikové oblasti. Přitom Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem případů v Evropě.

Kde chytneme klíště

Asi každý ví, že nejvíce klíšťat je v jižních Čechách, přidává se Podyjí a Posázaví. V posledních letech se už ale nedá říct, že byste před napadením klíšťaty byli někde v bezpečí, přesouvají se i do oblastí s vyšší nadmořskou výškou, třeba na severozápad Čech nebo severní Moravu.

„Musíme si uvědomit, že všechna ohniska nákazy neznáme a nikdy znát nebudeme, jelikož přenos klíšťat volně se pohybující zvěří a ptáky je mimo kontrolu člověka,“ říká doc. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. 

S klíšťaty se můžete běžně setkat třeba v městských parcích. Mýtem také je, že na zahradě jste v bezpečí. Hlavně tam, kde je vyšší tráva nebo nahromaděné listí, nejsou žádnou výjimkou. Na skutečnost, že klíšťata se běžně vyskytují i v městské zástavbě (zahrady, parky, dětská hřiště), každoročně upozorňují hygienické stanice, které monitorují výskyt těchto roztočů ve městech.

Galerie: Pomůcky pro vyndání klíštěte. Jak správně postupovat při odstranění?

Počet nemocných roste, očkovaných ne

„V roce 2018 bylo evidováno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je zvýšení o 100 % oproti roku 2015. K meziročnímu nárůstu počtu nakažených klíšťovou encefalitidou došlo zejména v krajích Moravy a Slezska, kde nejvíc případů zaznamenali v Jihomoravském a Olomouckém kraji,“ shrnuje Hana Roháčová. A vyvrací mýty, třeba o dobré kondici a následcích prodělané nemoci.

Sice je pravda, že závažnější průběh a riziko trvalých následků má klíšťová encefalitida u osob nad 55 let (paradoxně nejméně proočkované části populace), ale to mladým lidem v kondici nic nezaručuje. Jednoduše proto, že na encefalitidu není lék. Lékaři mohou používat pouze podpůrnou léčbu v závislosti na typu a závažnosti příznaků. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje. Podle lékařky mohou být následky trvalé přibližně u 30–60 % případů. Typické jsou třeba bolesti hlavy.

Očkování s příspěvkem

okolnostech očkování nemáme příliš informací a to je možná také důvodem, proč jej jednoduše neřešíme. 85 % z nás ví, že se proti klíšťové encefalitidě můžeme nechat očkovat. Na očkování přispívají všechny tuzemské zdravotní pojišťovny (pozorkliste.cz/prispevky-pojistoven). Třeba největší tuzemská (VZP) přispívá na očkování 500 Kč, ZP MV ČR stejnou částkou. 

„ZP MV ČR poskytuje svým klientům v rámci fondu prevence příspěvky na různé typy očkování. U klíšťové encefalitidy je prevence v podobě očkování nejefektivnější ochranou a my na ni přispíváme i v roce 2019 částkou 500 Kč, dětem pak až 1000 Kč. Loni tohoto příspěvku využilo přibližně 37 000 klientů,“ uvádí Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR. Potvrzuje také, že v meziročním srovnání se výdaje pojišťovny z fondu prevence na toto očkování víceméně nemění. Podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého se ale počet klientů, kteří tento příspěvek využívají, zvyšuje. Zájem o něj mají stovky tisíc lidí. „Od roku 2013, kdy VZP podmínky pro získání příspěvku na vakcínu proti klíšťové encefalitidě zjednodušila, každoročně ho zařadila do nabídky benefitů a věnovala pozornost i důkladné osvětě, se zájem o něj zvýšil více než osminásobně. A významný, více než 10% nárůst je vidět i při srovnání let 2017 a 2018,“ uzavírá Oldřich Tichý.

Osvěta. A dárek pro seniora

Onemocní-li senior, zůstávají mu podle Rastislava Maďara nezřídka trvalé následky. A to je zásah do života celé rodiny – partner(ka) o něj musí pečovat a vyrovnat se s psychickým i fyzickým dopadem nemoci. Pomáhat musí i dospělé děti, které rázem přijdou třeba o hlídání svých vlastních dětí.

Já lidem v mém věku s rodiči-seniory říkám, ať koupí očkování svým rodičům jako dárek k narozeninám nebo Vánocům,“ doporučuje Rastislav Maďar. „Tím jim dávají najevo, že jim na nich záleží, a pro jejich rodiče to bude mít konkrétní pozitivní dopad.“

Diners_Vanoce2019

Svůj díl na nízkém procentu proočkovanosti české populace mají podle něj i praktičtí lékaři: „To je slabé místo našeho zdravotnictví,“ říká specialista. „I podle našich průzkumů z řad osob se zájmem o očkování proti klíšťové encefalitidě, protože jsou v riziku nákazy v místech, kde se vyskytují klíšťata, obdrží doporučení k očkování od svého praktika proti této nemoci jen velmi malá část z nich, podle naší studie jen 2,4 %.“

Lékaři se často spoléhají na letáky v čekárně, které mají téměř nulový dopad (0,3 %). „Dvě věty komunikované aktivně od sestřičky nebo lékaře s doporučením chránit se očkováním jsou z hlediska účinku na rozhodování pacienta nenahraditelné,“ dodává odborník. Automaticky se očkuje proti tetanu, občas na vyžádání proti pneumokokům nebo chřipce. Aktivní forma komunikace lékařů směrem k pacientům by se tak určitě do proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě promítla. A nemocnost populace by se snížila.

Odborná spolupráce:

MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.

primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze


Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD.

vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).