Klíště po vás chodí i celé hodiny, než si vybere místo na přisátí

Nedávný průzkum ukázal, že s klíšťaty je spojena řada mýtů a neznalostí. Odborníci proto dali dohromady nejčastější omyly i málo známé informace o klíšťatech.

Jedním z častých mýtů o klíšťatech je, že přisáté klíště je nejlepší potřít olejem či krémem. Tento – podle odborníků nesprávný – způsob používá téměř třetina lidí, ukázal průzkum společnosti STEM/MARK. Klíště se začne „dusit“ a rychleji tak vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu.

Až polovina dotazovaných klíště při odstranění také tzv. točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři rovněž nedoporučují. Kousací ústrojí klíštěte nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.

Galerie: Co potřebujete k vyndání klíštěte a jak ho správně odstranit?

Nejčastější mýty o klíšťatech

  • Olej, krém či vazelína
    Zapomeňte na radu našich babiček, že klíště je nejlepší zakápnout olejem, krémem či vazelínou. Jediné, čeho tímto způsobem dosáhnete, je, že se klíště začne „dusit“ a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do vašeho krevního oběhu. Následky mohou být fatální. Klíště je přenašečem několika závažných onemocnění, například lymeské boreliózy či klíšťové encefalitidy.
  • Klíště je nejlepší vykroutit
    Pokud na sobě naleznete zakousnuté klíště, rozhodně s ním nekruťte. Tento dříve vžitý postup, že ho lze tzv. vyšroubovat, je mylný. Nejlepší způsob, jak klíště z kůže odstranit, je použít speciální kartu s průřezem, nebo ho vyviklat lehkým kýváním ze strany na stranu. Můžeme si vzít na pomoc žínku či froté textilii a lehce s nimi po kůži pohybovat do té doby, než se klíště pustí. Pohyb může být podobný, jako když chceme z kůže setřít špínu.
  • Klíšťata skáčou ze stromu
    Další z informací, jež se slepě předává z generace na generaci, je, že klíšťata skáčou ze stromu. Omyl. Klíšťata žijí ve vysoké trávě či nízkých křovinách. Pokud objevíte přisáté klíště například na krku či na hlavě, znamená to, že hledalo na celém těle ideální místo, kde se zakousnout, a našlo ho právě tam. Klíště si ve většině případů vybere takovou část pokožky, kde je kůže jemná a má trochu zvýšenou vlhkost – podpaží, třísla, přední stranu břišní, podkolenní jamky či místo za ušima.

8 věcí, které o klíšťatech možná nevíte

Hlavní sezóna klíšťat není v létě

Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Naopak nejraději mají vlhko. Málokdo ví, že začínají být aktivní již při pěti stupních Celsia.

Klíště reaguje na pach

Mezi lidmi koluje mýtus, že si klíšťata vybírají svou oběť podle krevních skupin. Klíště v prvé řadě reaguje na zápachy, které každý tvor, včetně člověka, vydává. V těsné blízkosti pak už jen vyčkává, kdy se člověk nebo zvíře dotkne vegetace, aby se na něj mohlo hbitě chytit.

Hledá, dokud nenajde jemnou a vlhkou pokožku

Klíště může na těle člověka kolovat celé hodiny, než najde vhodné místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břišní, podkolenní jamky či místo za ušima. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku či zevní genitálie. Zejména u dětí je zapotřebí zkontrolovat i okolí hlavy a mezi vlasy.

Nakazit se můžeme dvě hodiny po přisátí klíštěte

Jedno z onemocnění, jež můžeme od infikovaného klíštěte chytit, je onemocnění klíšťovou encefalitidou. Nakazit se lze již po dvou hodinách od přisátí klíštěte. Standardními příznaky jsou bolest hlavy, únava, bolest svalů či kloubů. Ve druhé fázi se přidává také zvracení či horečka. Jasným, ale ne zcela známým příznakem je také ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk není schopen dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu. Ochranou proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování.

Klíšťovou encefalitidu dostanete i bez klíštěte

Další způsob, jak se můžeme nakazit klíšťovou encefalitidou, je potrava. Virus klíšťové encefalitidy je vylučován i mlékem. Nakazit se můžeme z mléka, které nebylo tepelně zpracováno – pasterizováno. První velká epidemie, dodnes největší v Evropě, byla v roce 1951 na Slovensku. V průběhu epidemie tam onemocnělo až šest set lidí.

Klíště potřebuje postupně různé hostitele

Život klíštěte je složen ze třech vývojových stupňů – larva, nymfa a dospělé klíště. Larva je velice drobná a většinou se přisává na drobné savce nebo ptáky. Nymfa je o trochu větší a oproti larvě si vybírá k přisátí o něco větší zvířata – psy, kočky či lišky. Nasátá nymfa odpadne a projde metamorfózou v dospělé klíště – imago. K tomu, aby klíště dospělo, potřebuje tři různé hostitele z odlišných ekologických skupin. Je proto možné, že se klíště může nakazit například od zvířete, se kterým vy vůbec nemusíte přijít do kontaktu. Vývojový cyklus klíštěte může trvat dva až tři roky.

Vydrží dlouho nesát

Zajímavostí také je, že krev saje jen samička a bez potravy vydrží i rok. Samec žije ze „zásob“, které sál v době, kdy byl nymfou. Jiná klíšťata, např. africká, jsou schopna nesát i deset let.

200× zvětší svůj objem cizí krví

Dospělá samička klíštěte vydrží sát deset až dvanáct dnů. Týká se to spíše zvířecích hostitelů, člověk by si něčeho podobného jistě všiml. Klíště může nasátím krve zvětšit svůj objem až dvěstěkrát.

Galerie: Jak nechytit klíště

Zdroj: TZ MHW

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 6. 2017 6:41