Hlavní navigace

Kitchenette: Food blog byl můj sen

Sdílet

 Autor: Kitchenette
Ještě před třemi lety zkrášlovala ženské tváře, dnes je autorkou úspěšné knihy a food blogu, který má téměř třicet tisíc fanoušků. Jak se Markéta Pavleje aka Kitchenette k vaření dostala?

Internet je místo, kde se rodí hvězdy. Když něco umíte, a umíte to vážně dobře, máte cit pro správný záběr a své nadšení dokážete předat ostatním lidem, kteří jej budou sdílet dál, zaslouženě vám patří obdiv a místo v našem seriálu, kde představujeme blogery z řad kuchařů. Dnes jsme dali řeč s Markétou Pavleje, bývalou make-up artist, která už tři roky vede kouzelný blog Kichenette.cz a má na svém kontě kuchařku Rok v kuchyni.

Proč jste se rozhodla založit blog Kichenette.cz? Co vás k vaření online přivedlo?

Už mě trochu omrzel módní svět, a tak jsem si hledala cestu k mému největšímu hobby. Také to byl první krok za mým snem, který ještě neměl konkrétní podobu, ale věděla jsem, že tam někde je.

Kde čerpáte inspiraci k netradičním kombinacím chutí a vůní, viz např. mrkvová polévka s pomerančem, karamelizovaný fenykl nebo celerové pyré?

To je různé. Někdy je to náhoda, nápad, ale také leccos člověk někde okouká. Zahlédne, ochutná, …

Nebráníte se ale ani tradičním receptům na chléb, raw stravě a bezlepkovým receptům. Jakou kuchyň nejčastěji (a nejraději) vaříte?

Podle ročního období a chuti. Mám ráda asijskou kuchyni, když je léto a horko, tak preferuji saláty a třeba i raw stravu. Naopak na podzim ráda upeču nějaké například telecí maso s kořenovou zeleninou. Ale v globálu se vždy snažím vařit zdravě.

Co jste třeba vařila včera k večeři?

Něco jako pohankové rizoto na bílém víně s hlívou ústřičnou, parmezánem a špenátem. Je to rychlovka, moc dobrá a zdravá.

„Něco jako pohankové rizoto…“ znamená to, že ráda experimentujete, ochutnáváte a ladíte pokrmy víc podle sebe než podle striktně daných tradičních receptů? (např. rajská, svíčková atp.)

Ano, přesně tak. Většinou si vezmu do ruky ingredienci, co bych chtěla začlenit. V tomto případě pohanku a hlívu, a pak něco vymyslím, zkombinuji, …

Fotografie vašich pokrmů doslova voní skrze papír. Jsou cit pro preciznost a detail důležité vlastnosti každého kuchaře?

Asi by měly být. Kuchař by měl mít smysl pro detail.

Jaká je vaše neoblíbenější kuchařka?

Mám jich hodně oblíbených. V každé něco jiného. Například od autorky blogu 101 cookbooks (www.101cookbooks.com), pro její zdravé postřehy. Kuchařky typu NOMA, pro vizuální uměleckou inspiraci, knihu francouzské kuchyně pro klasické recepty, Provensálskou kuchařku pro úžasné recepty plné výrazných a rafinovaných chutí. A tak dále. Mohla bych popisovat další desítky knih, co mám doma.

A protože vám na českém trhu pořád něco chybělo, vydala jste Rok v kuchyni?

V prvním plánu to byla touha vydat recepty i v pěkné tištěné podobě. Na internetu je to pořád takové abstraktní… Tak pro mě byla výzva vytvořit kuchařku, abych ji mohla jednoho dne držet v ruce. Nepřemýšlela jsem nad konkurencí a zda má šanci. Ale na druhou stranu, když se mě na to ptáte, tak mám pocit, že přestože je kuchařek na našem trhu milion, ta moje je určitě trochu jiná.

V čem konkrétně je jiná? Proč si ji mám vybrat mezi stovkami dalších?

Snažila jsem se nešetřit na vazbě, papíru, dobrém grafikovi a vůbec celé kvalitě provedení i obsahu. Pracovala jsem na ní skoro dva roky a doufám, že je to cítit. Obsahově věřím, že je také zajímavá. Že nabízí recepty vycházející z moderních a zdravých ingrediencí a že má čím inspirovat i mezi tou obrovskou hromadou kuchařek, které stále vycházejí.

Je v České republice těžké vydat vlastní kuchařku? Co všechno to obnáší?

Těžké mi to nepřišlo. Záleží, jak to celé uchopíte. Zda s vydavatelstvím či na vlastní pěst, atd. Jestli jste pod časovým tlakem, nebo si s knihou v klidu pohráváte. Můj postup byl asi trochu netradiční. Nejdříve jsem si odkládala recepty do šuplíku, a později začala intenzivněji pracovat na dalších čistě pro knihu určených. Jak bylo řečeno, kniha vznikala skoro dva roky. Ke konci jsem oslovila oceňovaného knižního grafika Martina Pecinu, a až tehdy pro mě ten proces získal punc reality.

Co byste poradila food blogerům, kteří brázdí internet a chtěli by vás následovat?

Aby šli za svými sny a svým srdcem, ať už to znamená cokoliv. Myslím, že nic není nemožné, a není třeba zbytečně klást sám sobě překážky.

Na čem aktuálně pracujete, jaké jsou vaše plány pro letošní rok?

Musím říci, že toho mám v současné chvíli strašně moc. Je to takový kolos drobných věcí, které na sebe navazují a pro celek jsou důležité. Snažím se zapojit do procesu posily, abych se mohla věnovat více blogu, novým receptům, přípravě video receptů na blog, nové kuchařce a dětem. Péče o e-shop a s tím související aktivity zabírají dost času, a pak už ho moc nezbývá na rodinu, moje malé děti a taky věci, co mě baví a kde toto celé začalo. Takže by se dalo říci, že pracuji na vylepšení systému na všech frontách.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).