Hlavní navigace

Když spíme na novém místě, levá hemisféra bdí

9. 5. 2016

Sdílet

 Autor: Shutterstock.com
V češtině i v angličtině existuje rčení „spát jen na jedno oko“ (sleep with one eye open). Vyjadřuje situaci, kdy se člověk usínající v potenciálně nebezpečném prostředí snaží i během spánku zachovat určitou míru ostražitosti.

Na americké Brownově univerzitě nyní měřením mozkové aktivity experimentálně potvrdili, že při první noci na neznámém místě skutečně spíme jinak, jedna z hemisfér je oproti běžnému spánku bdělejší. Vedoucími výzkumného týmu byly profesorka Yuka Sasaki a její kolegyně Masako Tamaki, výsledky studie publikoval časopis Current Biology, shrnutí přináší MedicalXpress.com.

Popsaný jev komplikuje život lidem, kteří se v rámci zaměstnání neustále přesouvají sem a tam, stejně tak ale třeba lékařům a jiným výzkumníkům spánku – člověk, který přijde strávit noc do spánkové laboratoře (více Kam jít, když špatně spíte), zde bude spát netypicky. Ve vědeckých studiích se tedy často požaduje, aby se první noc do studie nezapočítala a dotyčný strávil na místě alespoň dvě noci.

Připraveni k probuzení

Nové výsledky založené na měření pětatřiceti dobrovolníků ukazují, že při první noci v novém prostředí zůstala lidem v jedné fázi výrazně aktivnější levá hemisféra. Konkrétně šlo ne o jednu část, ale o konkrétní funkční síť v levé hemisféře (tzv. default mode network), přičemž tento rozdíl byl zaznamenán především ve fázi hlubokého spánku („pomalých vln“).

Když se během této fáze lidem pouštělo do pravého ucha (které cca odpovídá levé hemisféře, sluch podobně jako zrak jsou „stranově převrácené“ smysly) nepravidelné pípání, vzbudilo je s mnohem větší pravděpodobností než v případě levého ucha. V prvním případě byli lidé po probuzení také rychleji připraveni reagovat.

Default mode network – centrum této sítě je v prefrontálním kortexu, nicméně zasahuje i do mnoha dalších částí mozku, např. též do oblastí v hipokampu. Tato síť se někdy dává do souvislosti s tím, jak v klidu, bez dalších podnětů, vnímáme své já (vědomí sebe sama, vlastní život jako provázaný sled událostí atp.).

Fáze pomalých vln – fáze, která předchází REM fázi spánku. Též se označuje jako delta fáze (delta vlny). Jedná se o hluboký spánek, nicméně stále o no-REM (NREM) fázi, tj. člověka lze snadněji probudit, nedochází k pohybům očí atd.

Během jiných fází spánku se tak výrazné rozdíly mezi oběma hemisférami zaznamenat nepodařilo, při druhé noci v daném prostředí pak rozdíly zmizely zcela. Fakt ale je, že studie zdaleka nedává kompletní obrázek o situaci, představuje pouze první nástřel. Sledována byla totiž pouze první fáze hlubokého spánku, takže přesně nevíme, zda levá hemisféra bude aktivní i v další „hluboké“ fázi. Asi ano, možné je ale i to, že se hemisféry budou v polobdění střídat. Také bude ještě třeba zkoumat, na jaké další systémy je příslušná aktivní síť v mozku napojena. Ve skutečnosti se totiž sledovalo jen několik sítí (čtyři), z nichž jako jediná aktivní vyšla default mode network, i zde ale rozhodně zbývá prostor pro další výzkum.

Spánek jen „na jedno oko“

Samotné sledování bylo naopak robustní, výsledky jsou založeny současně na měření elektroencefalografií, magnetoencefalografií a magnetickou rezonancí, což by dohromady mělo poskytnout komplexní obrázek o aktivitě mozku. Dobrovolníkům prý ani ty všechny snímací přístroje nezpůsobovaly žádné zvláštní nepohodlí a ve všech případech podle kontrolních testů mělo jít o lidi duševně zdravé. Shrnuto, určitý stres při spaní na novém místě je prostě normální.

U člověka byl tento jev „vědecky“ zaznamenán poprvé, alespoň dle autorů studie. Popravdě řečeno nevíme, proč se aktivní udržuje pouze jedna hemisféra – kdyby se k člověku blížilo nějaké nebezpečí, z jedné strany ho pak moc nezaznamená. Nicméně „spánek na jedno oko“, tj. různou aktivitu obou hemisfér, známe třeba u mořských savců, kterým by jinak hrozilo utopení. A ti, kdo tráví noc pod hladinou, se dokonce i během spánku potřebují vynořit a nadechnout.

Odkazovaný článek mimochodem nijak neřeší otázku, zda by se mozková asymetrie během spánku projevovala jinak u leváků. A samozřejmě by bylo zajímavé zjistit, zda nějaká bazální pozornost upřená na okolí přetrvává i v REM fázi, respektive zda se první noc na neznámém místě bude odlišovat i z tohoto hlediska. Nebo v REM fázi je i člověk jinak „opatrně spící na jedno oko“ tak jako tak prakticky bezbranný a ponořený do snů?

Přečtěte si: Vyspěte se do růžova

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).