Hlavní navigace

Kdy nosit brýle na dálku? Určitě za šera

12. 1. 2018

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Nosíte dioptrické brýle na dálku stále, nebo je někdy odkládáte? Co je lepší a správné? A co se může stát, pokud pacient s oční vadou brýle nosit nebude? Odpoví vám odborníci.

Zhoršil se vám výrazně zrak na dálku a museli jste se vydat k očnímu lékaři? Máte své první brýle, ale často je zapomínáte doma nebo v kapse a nechce se vám je pořád nasazovat? Můžete je mít na očích stále, nebo je musíte v nějakých případech sundávat? Na tyto otázky, které trápí řadu lidí, nám odpoví primářka Oční kliniky DuoVize Praha Lucie Valešová a optometristka z Oční kliniky Anděl na pražském Smíchově Pavla Vedralová.

Sundávat brýle na dálku, když se díváme zblízka?

Primářka Lucie Valešová podotýká, že mladí lidé mohou slabší brýle na dálku nosit i při činnostech, kdy potřebují zaostřovat do blízka, jako je třeba práce s počítačem nebo čtení. Díky přirozené akomodaci oční čočky, tedy její schopnosti zaostřovat na různé vzdálenosti, nebudou brýle na dálku na obtíž, zrak se ani nijak nekazí a brýle je proto možné nosit po celý den. „Teprve zhruba po pětačtyřicátém roce života se schopnost akomodace čočky snižuje a běžně dochází k tomu, že vedle brýlí na dálku jsou zapotřebí už i brýle na blízko. V tomto věku se totiž objevuje presbyopie neboli vetchozrakost, která je s přibývajícím věkem zcela přirozená,“ uvádí lékařka s tím, že nevýhodu ale brýle mají třeba v zimním období, kdy se zamlžují při přechodu z tepla do zimy a překážejí i při lyžování, kdy se lze těžko obejít bez sportovních lyžařských brýlí. V takových situacích mohou být řešením třeba kontaktní čočky, které ale nemusí vyhovovat každému.

Optometristka Pavla Vedralová k tomu dodává, že jestliže dostanete brýle na dálku, tak se na pohled do blízka skutečně nemusí ve většině případů sundávat. „Pohled do blízka má na starosti čočka, která je umístěná v oku a vyklenuje se ve své akomodační šíři. Přestože se nazývají brýle na dálku, lze s nimi vidět i na blízko, vysvětluje odbornice, pokud se ovšem nepřidají další vady.

Za šera vidí všichni hůře

Lékařka Lucie Valešová uvádí, že se s problémy nositelů brýlí v jejich klinice setkávají poměrně často. „Tím hlavním důvodem je, že pacientům brýle vadí a chtěli by se jich raději zbavit laserovou operací,“ říká a dodává, že u pacientů se mohou také objevit bolesti hlavy. „Pokud nositele brýlí při jejich používání bolí hlava, je to známka toho, že něco není v pořádku. Pravděpodobně je to způsobeno nevhodně zvolenou brýlovou korekcí. Pokud brýlové čočky nekorespondují s dioptrickou vadou, dochází ke mhouření očí při doostřování, zvýšené únavě očí a s tím spojené bolesti hlavy. Projevuje se to i tak, že večer člověk vidí hůře než ráno a dopoledne, kdy je ještě odpočatý. Nemělo by se stát, aby člověk musel večer pro bolest hlavy odkládat brýle, a už vůbec ne třeba při cestě z práce, kdy musí řídit automobil,“ vysvětluje odbornice s tím, že za šera je obecně vidění horší pro všechny, mladé, staré, pro lidi s dioptrickými vadami i bez nich.

TIP: Špatně nasazené brýle vedou k bolestem hlavy 

Všichni vidí za šera hůře, a to z toho důvodu, že zornička se rozšíří a do oka se dostává mnohem více světelných paprsků. Tím pádem vynikají takzvané aberace vyšších řádů, což jsou vlastně drobné dioptrie, které za dobrého osvětlení nemusí tolik obtěžovat.

Snížená ostrost vidění může způsobit opožděné reakce, vyšší únavu – a tím pádem může při řízení dojít například k přehlédnutí chodce. Tím, že v šeru více vystoupí dioptrické vady, respektive začnou více obtěžovat, je o to důležitější v šeru nosit správnou brýlovou korekci, která obtíže sníží.

Jak vyřešit nejen zapomínání brýlí

Mají odbornice nějakou radu na to, jak na brýle nezapomínat? Lucie Valešová připouští, že každý občas zapomínáme, a s brýlemi je to o to horší, pokud je musíme střídat. Existují totiž tři typy činností, které se odlišují podle náročnosti pro zrak.

První typ je na blízko, například čtení, šití nebo jiné práce zaměřené na detail. Potom na střední vzdálenost, jako je vaření, práce s počítačem nebo společenské hry. Třetím typem jsou činnosti na dálku, sem patří třeba sledování televize, orientace v prostředí nebo při chůzi. Pokud trpíme refrakční vadou, neustálé přeostřování, nasazování a sundávání brýlí může každou z těchto činností zkomplikovat, stejně jako když je odložíme.

Většina lidí s refrakčními vadami má trvale jedny brýle, které střídá s kontaktními čočkami, anebo používá dvoje brýle. „Moderním a nejjednodušším způsobem, jak vyřešit nejen zapomínání brýlí, ale také nutnost jejich střídání, jsou oční operace, ať už laserové, anebo nitrooční s výměnou původní lidské čočky za umělou. V současnosti jsou tyto zákroky natolik bezpečné a spolehlivé, že je doporučujeme nejenom při takových vadách, kdy jsou brýle opravdu na obtíž a oči netolerují kontaktní čočky nebo kdy je mezi pravým a levým okem velký rozdíl v dioptriích, ale i při nižším počtu dioptrií, kdy brýle ruší zejména při sportovních aktivitách,“ vysvětluje lékařka. Optometristka Pavla Vedralová k tomu dodává, že je potřeba brýle zkrátka nesundávat nebo je mít stále v tašce a dle potřeby je nasadit.

Nenošení brýlí vadu sice nezhorší…

Co se ale může stát, pokud pacient s oční vadou brýle nosit nebude? Primářka Valešová říká, že vždy záleží na stupni dioptrické vady a na tom, zda je stabilní, či nikoliv. Při vyšším stupni refrakční vady je vhodné nosit brýle trvale a odkládat je pouze výjimečně. Nenošení brýlí vadu sice nezhorší, ale zároveň ani nezlepší. Například právě při řízení je navíc dobré vidění opravdu nutností.

Oči bez brýlí jsou však také více namáhány a rychleji se unavují. Ačkoliv je nenošení brýlí fyzicky komfortnější, kvalitu života to lidem s dioptrickou vadou nezlepší. „Pokud někoho brýle obtěžují, ale zároveň jej jeho dioptrická vada omezuje natolik, že bez nich nemůže v běžném životě fungovat, měl by přemýšlet o jiných možnostech řešení. Jednou z nich mohou být zmiňované kontaktní čočky, ty ale nevyhovují každému a mohou způsobit ještě větší nepohodlí než brýle. Trvalým řešením obojího tedy opět může být rychlá a bezbolestná operace, která si poradí s jakýmkoliv počtem dioptrií,“ říká doktorka. „Oční vada se nezhorší ani nezlepší nošením brýlí. Prostě tam je,“ potvrzuje slova primářky optometristka.

Zrak si můžete změřit i sami na ulici

Může si nějak i laik změřit zrak? Jak nejlépe zjistí, že už brýle skutečně potřebuje? Podle primářky může být jednoduchým způsobem zjištění, zda je náš zrak v pořádku, i taková maličkost, jako je správné přečtení poznávací značky auta na vzdálenost přibližně pětadvaceti metrů. Pokud písmena a číslice na takovou vzdálenost nedokážeme s jistotou rozpoznat, měli bychom navštívit očního lékaře. „Za tímto účelem si také kliniky DuoVize a NeoVize nechaly vytvořit první mobilní aplikaci v České republice pro samovyšetření zraku, která se jmenuje Test zraku. Obsahuje testy pro vyzkoušení ostrosti zraku, barvocitu, astigmatismu a onemocnění sítnice,“ vysvětluje primářka Valešová. „V úvodu jednotlivých testů je vždy popis, jak se konkrétní oční vada projevuje. V testu pak stačí následovat pokyny a plnit jednotlivé úkony. Po každém testu následuje dílčí výsledek pro každou z vad samostatně pro obě oči. Výsledky je možné nechat si zaslat e-mailem, a to i s možností kontaktování specialisty přímo z kliniky.“

Vedle takového samovyšetření je ale samozřejmě důležité pravidelně absolvovat každoroční preventivní vyšetření, které odborně provádějí oční lékaři. Optometristka k tomu uvádí, že u brýlí na dálku se oční vada nejlépe pozná, když nevidíte titulky v kině nebo špatně doostřujete návěsy cedulí na silnici. „Jestli takové podezření máte, je dobré si zajít k lékaři, abyste neohrožovali ostatní spolujezdce. U brýlí na blízko je to znát po čtyřicátém roce života, kdy se čočka v oku přestane vyklenovat a lidé přestanou vidět malá písmena. Povětšinou je to složení potravin a léků. Začnou si oddalovat text na čtení a blízká vzdálenost se začne mlžit. To se pak už hlásí brýle na blízko,“ doplňuje Pavla Vedralová.

Odborná spolupráce:

MUDr. Lucie Valešová

Je primářkou Oční kliniky DuoVize Praha, laserovým chirurgem v Oční klinice NeoVize Brno a primářkou Dětského očního centra Kukátko. Působí také na Oční klinice 1. LF UK v Praze, kde přednáší zahraničním studentům. V oblasti oční mikrochirurgie se specializuje na laserovou léčbu dioptrických vad femtosekundovým laserem.

Pavla Vedralová Linhartová

Optometristka, která jedenáct let vede Oční optiku Anděl spol. s r. o. na pražském Smíchově. Jejich specializací je dětská optika, aplikace kontaktních čoček pro děti a dospělá optika.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář, který stál u začátku i konce projektu Naše adresa. Byl editorem v Deníku, regionálním redaktorem i hudebním publicistou. V současné době spolupracuje na různých PR zakázkách a externě píše do několika médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).