Hlavní navigace

Kdy antidepresiva pomáhají a kdy už škodí?

Redakce

Antidepresiva užívá stále více lidí, najdeme mezi nimi těhotné či kojící ženy, ale i děti. Zda jim tyto léky mohou škodit, nebo je musí brát celoživotně, to prozradí lékař z Psychiatrické nemocnice Bohnice.

Doba čtení: 3 minuty

V západních zemích včetně České republiky se zvyšuje trend v užívání antidepresiv, děje se tak proto, že více lidí vyhledává odbornou pomoc. Lékař Jan Michálek z Kliniky ambulantní psychiatrie a psychoterapie Praha a Psychiatrické nemocnice Bohnice odpovídá na časté otázky a mýty ohledně antidepresiv.

Co jsou to antidepresiva

Jsou to moderní farmaka, která účinkují na řadu nejrůznějších příznaků; nepoužívají se tedy jen k léčbě poruchy nálady – tedy deprese. Moderní antidepresiva se používají k léčbě déletrvajících poruch úzkostného spektra (generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha), ale také v léčbě psychosomatických poruch. Využití najdou i při léčbě chronické bolesti a u terminálně nemocných pacientů. Pomáhají v léčbě mnoha poruch tzv. úzkostného spektra, kam mohou patřit generalizovaná úzkostná porucha nebo panická porucha, dále obsedantně kompulsivní porucha.

Jaká jsou rizika užívání antidepresiv?

Stejně jako každé farmakum, lék, mají i antidepresiva možné nežádoucí účinky. Nicméně moderní antidepresiva mají velmi nízkou četnost výskytu nežádoucích účinků a většinou velmi nezávažných. V počátcích léčby se mohou vyskytnou zažívací obtíže (nevolnost, zvracení, průjem) či sucho v ústech, tyto příznaky většinou spontánně odezní.

Z dalších nežádoucích účinků se mohou v některých případech objevit přibírání tělesné hmotnosti nebo sexuální nežádoucí účinky (ztráta libida, tedy zájmu o sex, případně poruchy erekce nebo ejakulace). Proto je důležité s pacientem tyto věci diskutovat, dotazovat se na jejich případný výskyt, případně jej předem upozornit.

Jak působí antidepresiva v těhotenství a při kojení?

Některé moderní preparáty je možno používat i pro léčbu žen v průběhu těhotenství a některá také v průběhu kojení. Rozhodně zde neplatí, že ženy v těchto obdobích nesmějí užívat žádné léky. Je důležité v každém případě postupovat individuálně, jsou rozdíly v péči o pacientky léčené dlouhodobě a o pacientky, u kterých se obtíže objeví až v souvislosti s těhotenstvím nebo kojením.


Autor: Depositphotos.com

Ne vždy žena prožívá těhotenství v dobrém rozpoložení

Nicméně obecně platí, že např. neléčená deprese v průběhu těhotenství může mít výrazně závažnější dopady na ženu samotnou, na její dítě a na jejich vzájemný vztah včetně např. tak fatální věci, jako je sebevražedné nebo sebepoškozující jednání.

TIP: Poporodní deprese řešte už v těhotenství 

Mohou je užívat i děti?

Ano, antidepresiva je možno použít i v léčbě dětí a dospívajících, diagnostika a léčba pro pacienty této věkové skupiny by ale měla vždy vycházet od lékaře z odbornosti dětská a dorostová psychiatrie.

Může na antidepresivech vzniknout závislost?

Na lécích ze skupiny antidepresiv nevzniká závislost, nemají závislostní potenciál. U některých léků může vzniknout tzv. syndrom z odnětí, to znamená soubor nepříjemných příznaků při náhlém nebo rychlém, většinou spontánním vysazení – zde ale nejde o odvykací stav, lze mu předejít vhodným dávkováním.

Závislost však může vzniknout na jiných preparátech, které se někdy mylně považují za antidepresiva. Jde o tzv. anxiolytika ze skupiny tzv. benzodiazepinů. Ta se krátkodobě a přechodně používají k léčbě zejména úzkostných stavů. Nejde o léčiva řešící příčinu obtíží, ale o léčiva potlačující nepříjemné příznaky – úzkosti, napětí, tenzi, úpornou nespavost. Při krátkodobém a přechodném užívání jsou jejich rizika minimální, avšak při dlouhotrvajícím užívání, řádově měsíce, je riziko vzniku závislosti vysoké.

Musí se užívat celoživotně?

Antidepresiva není nutno užívat celoživotně. Po odeznění akutních obtíží je nutno pokračovat v jejich užívání řádově několik měsíců, aby se stav pacienta dostatečně stabilizoval. Následně je po domluvě s ošetřujícím lékařem medikaci možno vysadit.

Antidepresivum, nebo psychoterapie?

Ve většině případů se tyto terapeutické přístupy – tedy léčba lékem a léčba slovem, kombinují. Ani jeden z těchto přístupu není lepší nebo horší, každý má svá specifika a důležitá je jejich vzájemná kombinace. Psychoterapie má stejně jako antidepresiva nebo léky z jiných skupin psychofarmak prokazatelný vliv na strukturu centrální nervové soustavy – to znamená na např. hustotu spojů nervových buněk nebo funkční zapojení nervových buněk v mozku. To prokázaly opakované studie za pomoci zobrazovacích metod např. funkční magnetické rezonance.

MUDr. Jan Michálek

Zástupce vedoucího lékaře Kliniky ambulantní psychiatrie a psychoterapie Praha a Psychiatrické nemocnice Bohnice