Hlavní navigace

Káva do vlastního kelímku či hrnku? Proč by to nešlo?

Lenka Krbcová

Odborníci radí, jaká hygienická pravidla dodržovat při opakovaném používání vlastních kelímků. Není to nic složitého. Přesto některé podniky vyhovět nechtějí, nebo neumějí.

Doba čtení: 4 minuty

Německý Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR) zpracoval často kladené otázky týkající se použití vlastních, opakovaně použitelných kelímků na „kávu s sebou“. (Autorem překladu, který publikovalo ministerstvo zemědělství na svém informačním webu a z něhož citujeme, je Ivo Doskočil z České zemědělské univerzity.)

V zahraničí i u nás přibývá zákazníků, kteří používají své vlastní, opakovaně použitelné kelímky na „kávu s sebou“. Přibývá také míst, kde vám v tomto ohledu vyjdou vstříc. Nicméně ani při snaze omezit spotřebu plastů bychom neměli zapomínat na nezbytná hygienická pravidla.

Galerie: Nedávná akce v obchodech upozorňovala na zbytečné plasty

„Na stále více místech, jako jsou čerpací stanice, pekárny, kavárny a večerky, doplňují zákazníkům teplé nápoje do opakovaně použitelných šálků, které si zákazníci sami přinášejí. Jedná se především o jedince, kteří si rádi vychutnávají šálek horké kávy, čaje nebo čokolády i mimo domov a chtějí se vyhnout odpadům způsobeným jednorázovými kelímky. V současné době je výběr ze široké škály opakovaně použitelných kelímků, včetně termo hrnků,“ uvádí BfR.

Tento úřad dostává často dotazy od spotřebitelů, čeho by se měli vyvarovat a jaká pravidla dodržovat, aby zabránili případným zdravotním rizikům při pití ze svých opakovaně používaných šálků.

Jednoduchá pravidla

Spolkový úřad pro hodnocení rizik radí uživatelům, aby si mohli z hygienického hlediska bezpečně vychutnat horký nápoj, že mají mít znovu využitelné kelímky před použitím vždy prázdné a čisté. To znamená, že by spotřebitelé měli použité kelímky pravidelně umývat teplou vodou a mycím prostředkem nebo v myčce nádobí, pokud je to vhodné, a nechat je po opláchnutí úplně vyschnout.

Bez ohledu na to, zda je horký nápoj podáván obsluhou, nebo samoobslužným systémem, kelímek by se nikdy neměl dotýkat výtokového hrdla, ze kterého horký nápoj proudí, aby se zabránilo šíření mikroorganismů.

Opakovaně použitelné kelímky mohou být vyrobeny z nerezové oceli, porcelánu, skla nebo plastu.

Kelímky vyrobené z takzvaných přírodních materiálů, jako je bambus, jsou většinou vyrobeny ze syntetických materiálů, jako je melaminová pryskyřice. „Přírodní“ materiály se pak přidávají k těmto plastům jako plnidla. (Na rizika nádobí z těchto materiálů jsme upozorňovali v článku Z bambusového nádobí se uvolňuje formaldehyd a melamin.) Pokud se výrobky z melaminové pryskyřice používají při teplotách do 70 °C, což je obvyklé při plnění horkými nápoji, nevidí BfR ze zdravotního hlediska žádné výhrady.

Důležité je vždy dodržovat pokyny pro použití kelímku uvedené výrobcem.

Proč by to nešlo?

V České republice usiluje o snížení spotřeby plastu v gastronomii například iniciativa #dostbyloplastu. K projektu se již přihlásila řada firem, které se zavázaly postupně omezit například užívání plastového nádobí či brček a právě nabízet možnost kávy do vlastního hrnku či kelímku. Jde například o společnosti Benzina, CrossCafé, Bageterie Boulevard, Leo Express, UGO, České dráhy, Dudes & Barbies (provozovatel Kavárny, co hledá jméno), Costa Coffee, Lidl, Starbucks, Fruitisimo, Relay, Ikea, Pekařství Paul či Mr. Baker. Některé firmy za použití vlastního šálku nabízejí slevu.

Nicméně, jak upozorňuje třeba novinářka Petra Pospěchová, některé podniky sice lákají na možnost kávy do přinesené nádoby, ale realita je trochu jiná: „Tchibo Česká republika se chlubí tím, že vám dá kafe do vlastního hrnku. Ne, nedá. Obsluha vám ho tam přelije. Co to udělá s mlékem nebo cremou, je asi jasné. Ani nemluvím o tom, že obskurní výmluvy na hygienu, které obsluha začne sypat, jsou nepravdivé,“ píše na svém facebooku Pospěška u plotny. Společnost Tchibo se v reakci odvolává na interní hygienické standardy, které mají sloužit k zajištění bezpečnosti a kvality.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve svém stanovisku pro iniciativu #dostbyloplastu uvádí: „Nahrazení jednorázového plastového nádobí a náčiní pro podávání a servírování potravin, pokrmů a nápojů předměty, které si donese sám spotřebitel, je možno použít, pouze provozovatel musí mít nastaveny takové podmínky, aby nemohlo dojít ke křížení prostor/povrchů, na kterých by byl položen spotřebitelem přinesený předmět, s potravinářskými surovinami nebo s hotovými pokrmy či nápoji.“ 

Zjednodušeně: provozovatel musí zabránit, aby mu do podniku potencionální šmudla nezatáhl na hrnku nějaké nepěkné věci.

Jak také komentuje situaci Daniel Kolínský na webu Kavárník.cz: „Obecně SZÚ a hygiena říká, že kavárny mohou vařit kávu do vnesených nádob za předpokladu, že do svého HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points – systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů ve výrobě potravin, pozn. red.) jasně zapracují, jakým způsobem to budou dělat. V HACCP by tedy měl být řečený konkrétní postup, jak bude proces vypadat, a případně by měl i definovat konkrétní opatření dle provozu každé z kaváren,“ uvádí a uzavírá: „Obecně to tedy není problém a je na rozhodnutí každé z kaváren, jak si spolu s tím, kdo pro ně dělá HACCP, téma logicky a smysluplně dořeší.“