Hlavní navigace

Jste nemocní? Mohou za to vaše střeva

Sdílet

 Autor: depositphotos.com
Nerovnováha v našem zažívacím traktu může vést k řadě vážných nemocí, nejen k alergiím, bolestem hlavy či gynekologickým obtížím. Ve střevech totiž začíná až pětadevadesát procent nemocí. Máte střeva v pořádku?

Devadesát pět procent nemocí začíná ve střevech. Ještě před dvaceti lety by tomuto tvrzení málokdo věřil, dnes to ale lékaři potvrzují. Náš zažívací trakt je velice komplikovaný systém, který není využíván pouze ke štěpení a vstřebávání živin, ale jeho funkce a význam na naše zdraví je mnohem hlubší. Člověk se zdravými střevy by se pak prý nemusel trápit s alergií nebo mít obavy z mrtvice. Potíž je v tom, že většina lidí střeva v pořádku nemá…

„Nerovnováha v našem zažívacím traktu vede k jeho dysfunkci. Klinická manifestace však může být u každého z nás jiná a nemusí se projevit pouze zažívacími obtížemi. Někoho může bolet hlava, někoho bude svědit pokožka, další bude mít gynekologické obtíže. Jiní budou mít depresi či panické stavy. Normalizací zažívání ale můžeme dosáhnout nejlepších klinických výsledků,“ vysvětlila na konferenci FOOD 21 důležitost péče o naše střeva klinická naturopatka Kateřina Boesenberg. Co může za to, že jsou naše střeva v prachbídném stavu? A jak jim pomoci?

Propustnost střev není dobrá, ale má ji kde kdo

Naše střevní mikrobiota – mikrobiální prostředí tenkého střeva – obsahuje až sto trilionů bakterií, je zde zhruba osm set druhů a sedm tisíc kmenů, a to se bavíme pouze o mikrobiotě, nikoliv o mikrobiomu, do něhož patří parazité či kvasinky. Dojde-li k narušení střevní mikrobioty a následně dysbioze – nerovnováze bakterií ve střevech, má to za následek propustnost střevní stěny. „V tomto případě vzniká nemoc. Nechci vás strašit, nemoc nevzniká ihned, většinou je to otázka několika roků až deseti, dvaceti let. Ale po celou dobu, kdy vaše střeva budou propouštět do těla látky, které tam nemají co dělat, bude docházet k postupnému zhoršování nerovnováhy, která v nemoc může vyústit,“ varuje Kateřina Boesenberg.

Ve střevech máme klky a mikroklky, ty si představte jako jakýsi velmi zhuštěný kartáč. Každou částí svého povrchu tyto štětiny – klky vstřebávají živiny. Do jisté míry má tuto střevní stěnu skoro každý člověk trochu propustnou, čili mezi buňkami jsou větší rozestupy, než by měly být. Pokud nemáme střeva správně chráněna, do organismu se dostávají částečky natráveniny obsahující nejen směs stravy a enzymů, ale i mikrobioty včetně již mrtvých bakterií a toxinů, které jsou určeny k eliminaci. Naše játra a lymfatický systém musí vynaložit daleko více energie k jejich vyčištění, a pokud je zatížení příliš veliké, vzniká tzv. autointoxikace.

Příčiny dysfunkce zažívání

Za dysfunkci zažívání může zejména:

Nedostatečné rozmělnění stravy

Je třeba si denně připomínat, že živiny štěpíme a vstřebáváme mechanickým rozložením, tedy kousáním. Kdo z vás každé sousto rozžvýká minimálně čtyřicetkrát? Že to dá moc práce, stojí to moc času, kaše v ústech vám nejede? Lepší si zvyknout, než pak trpět. Každé sousto je dobré nejen rozkousat, ale rozmělnit se slinami. Ty totiž obsahují základní enzymy, které nám pomůžou stravu dobře natrávit. Navíc pak nezatěžujeme žaludek velkými kusy potravy.

Hypochlorhydrie

Jde o nedostatečné vylučování zažívacích šťáv v žaludku. Po třicátém roku věku se přirozeně snižuje tvorba zažívacích šťáv. Je proto důležité si jejich tvorbu stále udržovat, čehož můžeme docílit zařazením hořkých potravin do jídelníčku.

Nesprávné pH prostředí dvanáctníku

Slinivka vylučuje enzymy do dvanáctníku, pokud tam však není správné pH, nedojde k jejich aktivaci a tím efektivnímu vstřebání živin.

Nedostatečné vylučovaní pankreatických enzymů

Potíže se slinivkou.

Trauma mikroklků

Může být způsobeno například celiakií – působením lepku dochází ke změně povrchu sliznice tenkého střeva – mikroklky mizí, vzniká idiopatické onemocnění trávicího traktu, ulcerózní kolitida.

Čím je ovlivněno složení střev?

Každý z nás má jiné složení mikrobioty, neexistuje proto návod, který by se dal přesně aplikovat na každého. Jedna probiotika tak nemohou například při průjmech stejně efektivně zabrat na každého. Roli hraje i genetika a to, jestli jste se narodili císařských řezem, nebo přirozeným porodem, tvrdí Kateřina Boesenberg. „Novorozenec, který se narodil císařským řezem, nedostal první dávku mikrobiální mikroflóry, kterou potřebuje k udržení imunitního systému. U takového dítěte se například zvyšuje riziko alergií. Důležité je i kojení po dobu nejméně šesti měsíců. I to ovlivní základní složení střevní mikroflóry zejména tlustého střeva,“ říká Kateřina Boesenberg.

 

Svou roli hraje životní styl, to, co jíme i jaké léky užíváme. Jde zejména o ta farmaka, která používáme na lačno, ta se totiž napřímo dotýkají naší střevní stěny. Svou roli hraje i stres, vakcíny, antibiotika a přehnaná hygiena či práce s desinfekcí.

„Od narození se náš imunitní systém snaží rozlišit, co je látka tělu vlastní nebo látka, kterou natolik potřebujeme, že se ji snažíme tolerovat. Pokud bude maminka všechno dítěti čistit, sterilovat a desinfikovat, je to to nejhorší, co pro něj může udělat, protože dětský organismus v sobě má ještě protilátky z mateřského mléka, které ho chrání a následně se ho snaží na přírodu zvyknout. Dokonce se ukazuje, že s čím více druhy zvířat žijeme do dvou let věku, tím méně alergií dítě v pozdějším věku má,“ říká k tématu gastroenterolog a nutricionista docent Pavel Kohout. K tématu: Nedržte batole ve sterilním prostředí, hrozí mu alergie

I pokud se opakovaně budeme pročišťovat detoxikačními kůrami a budeme střevní stěnu proplachovat a narušovat, i kvůli rádoby zdravému pročišťování bude docházet k nemoci. „My jednoduše potřebujeme kvasinky, bakterie i parazity v našich střevech, aby nám udrželi zdravou imunitní reakci,“ říká Kateřina Boesenberg. Zdraví a složení mikrobioty má totiž významný vliv na alergie či atopie, ale je velice důležitá při vzniku různých chorob. Může například zapříčinit mrtvici, může být součástí Alzheimerovy nemoci či Parkinsonovy choroby, depresí, autoimunitních onemocnění…

Mějte krásná střeva

Sice je uvidí jen gastroenterolog při kolonoskopii, ale měli bychom jim věnovat stejnou péči, jako kdyby je mohl vidět kdokoliv kdykoliv. Hýčkejte je, stačí jim málo. Vlastně jde o rady, které všichni známe, jen teď už víme, proč je dobré se jimi řídit.

Dopřejte si denně až půl kilogramu zeleniny, konzumujte zdravé tuky a omezte sacharidy. Využívejte k přípravě jídel fermentaci, namáčení či nakličování, tak jako to dělaly naše babičky. Zkuste pomalé pečení, nezahřívejte potraviny na zbytečně vysokou teplotu, přidejte do jídel protizánětlivé funkční potraviny a koření jako kukrukumu, zázvor, česnek, cibuli. Skvělé jsou jogurty, zákysy, kefíry, kombuchy. Vsaďte na pomalé vývary a bylinné nálevy a nezapomeňte na správnou hydrataci. I správné rozmělnění potravy se slinami je důležité, to abychom mohli potraviny dobře natrávit a následně vstřebat.

A vyhněte se stresu – stačí i deset minut denně relaxace, odpočiňte si, věnujte se jen sami sobě, zastavte se. Anebo se rozeběhněte, protože sport zdravým střevům také přeje. Je důležité si uvědomit, že zdravá střevní bariéra je naprosto nezbytná k tomu, abychom byli schopni udržet prevenci proti nemocem.

Odborná spolupráce

Kateřina Boesenberg, BHSc. ND

Je nutričním terapeutem a praktikem klinické naturopatie, odborného oboru celostní přírodní medicíny, kterému se profesně věnuje již déle než deset let. Své vzdělání získala v australském Sydney. V klinické praxi se specializuje na imunitní a autoimunitní choroby, onemocnění štítné žlázy, alergické a gynekologické obtíže a gastrointestinální poruchy (poruchy trávicího traktu).

Kromě pravidelné publikační činnosti se aktivně věnuje rozvoji klinické naturopatie v České republice a přiblížení tohoto termínu české veřejnosti. Je zakladatelkou a předsedkyní České naturopatické společnosti a ředitelkou školy Klinické naturopatie, která poskytuje odborné vzdělání v oblastech západní fytoterapie, klinické nutriční medicíny a klinické naturopatie.

Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

Gastroenterolog a nutricionista působí jako vedoucí lékař Centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze (centrum spojuje aktivity klinik a oddělení v Thomayerově nemocnici, která se zabývají stavem výživy pacientů a poskytováním nutriční péče) a je pověřen řízením interního oddělení. Zabývá se především idiopatickými střevními záněty a celiakií, ovlivněním střevní mikroflóry probiotiky a dále léčebnou výživou, včetně domácí umělé výživy a metod její aplikace. Vede poradnu na bezlepek.cz.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).