Hlavní navigace

Je lepší pít alkohol střídmě než vůbec?

Pavel Houser

Další studie potvrzuje, že mírné pití alkoholu je v něčem lepší než abstinence. Střídmým pijákům vína podle jejích zjištění tolik nehrozí demence. Ne, že by takové výsledky byly ale bezrozporné nebo změnily názor toho, kdo je přesvědčen o opaku.

Doba čtení: 3 minuty

Vědci v rámci dlouhodobého průzkumu sledovali spotřebu alkoholu přes 10 000 britských státních úředníků. Cílem studie Whitehall II, která začala v roce 1985, bylo zjistit, jak spolu koresponduje spotřeba alkoholu a vznik demence (studie na British Medical Journal, shrnutí The Register).

Studie se zúčastnilo skoro 7000 mužů a přes 3000 žen. Doba sledování byla v průměru 23 let, zaznamenáno bylo 397 případů demence, diagnóza v průměrném věku 76 let. V rámci studie vyšli nejlépe lidé, kteří konzumovali do čtrnácti jednotek alkoholu týdně. Abstinenti a lidé pijící více měli riziko demence vyšší. Co se týče různých druhů alkoholu, nejlépe na tom byli pijáci vína. Jedna z nabízejících se interpretací tedy zní, že možná hrají roli nikoliv příznivé účinky popíjení jako takového, ale resveratrolu.

Resveratrol

  • Přírodní látka byla nalezena ve více než 72 rostlinných druzích, z nichž řada se uplatňuje ve výživě člověka.
  • Hlavními zdroji resveratrolu jsou: slupka a jadérka modré révy vinné (více resveratrolu je v nedozrálých hroznech), arašídy a arašídové máslo, slupky a jadérka černého rybízu, kořen křídlatky kopinaté, slupky grapefruitu, červené víno. Resveratrol se vyskytuje také v bílém vínu, avšak s obsahem 100× nižším než ve vínu červeném.
  • Snadno se absorbuje a je mu přisuzována řada pozitivních účinků, např. antioxidačních a antibakteriálních.
  • Je používán jako součást doplňků stravy.

Zdroje: Bezpecnostpotravin.cz, Wikipedia.org

Odtud se zase argumentace může rozbíhat mnoha cestami. Tak například studie o prospěšnosti resveratrolu byly falšovány (Pochybnosti o resveratrolu: víno, tablety, nebo nic?), nicméně to neznamená, že příznivé účinky nemá. Resveratrol lze jíst i v kapslích, podle některých názorů pak ale pořádně nefunguje, vyžaduje kombinaci s alkoholem. Resveratrol v červeném víně zřejmě snižuje pravděpodobnost mrtvice. Demence může být výsledkem ať už přímo mrtvice, nebo podobných cévních poruch (záněty, vznik sraženin…), které stojí i za mrtvicí.

Nevíme, co udělají ostatní faktory

Autoři studie se samozřejmě zdráhají na základě výsledků přímo doporučit konzumaci abstinentům.

Asi celkem právem, protože důležitějším kritériem by byl průměrný věk dožití. Lze argumentovat, že nepijící lidé nepijí v důsledku jiných zdravotních problémů (proto se dožijí méně), nebo mají oproti pijákům méně sociálních interakcí a tím si škodí.

Galerie: Na zdraví! Aneb před a po panáku

Také je jistě potěšitelné, když se piják nedožije demence či mrtvice; pokud to ovšem není za cenu, že ho dávno předtím přejede auto. To, zda a kolik lidé pijí, může korespondovat i s tím, jak se stravují, jaký mají průměrný příjem. Zřejmě bude rozdíl, zda pije dřevorubec, nebo softwarový inženýr (samozřejmě část z těchto faktorů dobře uspořádaná studie odfiltruje, například zde lze u účastníků předpokládat podobný výdej energie v zaměstnání i podobný příjem peněz).

Čísla lze vykládat různě

Výše uvedené maximálně dvě dávky alkoholu denně se doporučují spíše mužům než ženám (ženy metabolizují alkohol většinou podstatně pomaleji než muži). Tak jako u všech dotazníků, lidé mohou lhát, a to i systematicky jedním směrem.

Osobně by mě zajímalo, zda je rozdíl mezi pitím jedné až dvou dávek denně, nebo vypitím deseti dávek týdně páteční večer, což studie tohoto typu, pokud vím, moc neřeší.

Sami autoři studie upozorňují, že se ve výzkumech většinou posuzuje, jak lidé pijí aktuálně a po dobu sledování, nikoliv jak pili v minulosti. Čísla lze tedy vykládat různě, i když závěry celkem korespondují s jinými studiemi.

Pít alkohol kvůli zdraví?

Ale hlavně: abstinenti stejně jako nestřídmí pijáci mají ke svému chování nějaký důvod. Nepijeme kvůli zdraví, ale protože je nám to příjemné. Výsledky podobných studií jsou jistě zajímavé z vědeckého hlediska, ale někoho tímto způsobem přesvědčovat je asi zbytečné. A měnit kvůli tomu své vlastní chování, to už přímo zavání stádností a neschopností žít si po svém.

Snad ještě stojí za to dodat, že příslušná čísla nelze interpretovat tak, že máme cca čtyřprocentní pravděpodobnost (397 z 10 000) skončit s demencí. Bude to bohužel asi mnohem víc, jak roste průměrný věk, a v rámci studie se lidé nesledovali až do smrti…