Hlavní navigace

Je fluor v zubních pastách toxický a může nám vážně uškodit?

Daniel Mareš

V médiích se pravidelně objevují články, které poukazují na to, že fluor obsažený v zubních pastách může být toxický. Co je na tom pravdy? Je „strašení“ fluorem na místě? Na to jsme se zeptali předsedy České stomatologické komory Romana Šmuclera a Gabriely Štěpanyové z ministerstva zdravotnictví.

Doba čtení: 4 minuty

Fluor je pro růst kostí a zubů nepostradatelný, kromě toho je podstatný i pro zubní sklovinu, kde působí proti bakteriím. Pokud máme fluoru nedostatek, objeví se časem obvykle snížená kvalita kostí, zvýšená kazivost chrupu a menší pevnost zubní skloviny. Používání fluoru v zubních pastách tudíž zní logicky, nicméně objevují se názory, že pasty mohou být kvůli toxicitě fluoru i zdraví nebezpečné.

Roman Šmucler, kterého redakce serveru Vitalia.cz oslovila, uvádí, že fluor toxický nepochybně je, konečně jako všechny látky. Vše je podle lékaře jen otázkou dávky. „Proto se postupně opustilo fluoridování vody či užívání tabletek s fluorem pro děti. Jednak to bylo značně nákladné, neboť spousta osob takovou léčbu nepotřebovala, ale hlavně nevíme přesně, kolik kdo přijme fluoru například z potravin, z toxických obalů či například ze soli. Bezpečnější je tak podávat jen pasty přímo na zuby, či mnohem koncentrovanější gely pod dohledem lékaře a také jen u vybraných pacientů,“ vysvětluje Roman Šmucler.

Nemoc ze zubní pasty?

Nadměrné množství fluoru našemu chrupu může skutečně uškodit a u pacienta se může objevit takzvaná zubní fluoróza. Toto onemocnění se projevuje poškozením skloviny z důvodu nadměrného přísunu fluoru v době mineralizace skloviny. Následně se projevuje bělavými až žlutohnědými proužky na chrupu. Tento proces je bohužel nevratný.

Historie zubní pasty

  • První zprávy o „zubní pastě“ máme už ze starověkého Egypta. Tamní „čistič“ chrupu obsahoval několik století před naším letopočtem pepř, mátové listy, sůl i květy kosatce.
  • Ve starověkém Římě používali na čištění zubů lidskou moč. Obsahuje totiž látku amoniak, která dokáže velmi dobře vybělit chrup.
  • Na přelomu 19. a 20. století se pasta vyráběla ze sody a z peroxidu vodíku. V roce 1914 se v ní pak poprvé objevuje fluorid. Teprve tuto pastu byste poznali a možná byste měli chuť si s ní i vyčistit zuby.

Nicméně při běžném a správném užívání zubní pasty by vám nemělo v tomto směru hrozit žádné riziko. Roman Šmucler říká, že ten, kdo zubní pastu používá, jak má, nemá se čeho bát. „Zubní pasty se používají jen povrchově, nepolykají se a ústa se vyplachují. Pro děti máme menší koncentraci fluoridů,“ popisuje.

Gabriela Štěpanyová z ministerstva zdravotnictví k tomu dodává, že rozhodně nelze obecně tvrdit, že jsou zubní pasty s fluorem nebezpečné. V běžné tržní síti se vyskytují zejména „zubní pasty jako kosmetické přípravky“. „Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích platí, že kosmetický přípravek dodávaný na trh musí být bezpečný pro lidské zdraví, je-li používán za obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek. Citované nařízení platí v celé Evropské unii jednotně. Obsahuje také regulaci používání fluoru v zubních pastách,“ vysvětluje Gabriela Štěpanyová.

Na trh jsou rovněž uváděny některé „zubní pasty jako zdravotnické prostředky“. Ty může spotřebitel jednoduše identifikovat podle označení shody CE, které je pro zdravotnické prostředky povinné. Toto označení deklaruje shodu zdravotnického prostředku s platnými právními předpisy EU. Mohou mít léčivé účinky, které musí být ověřeny klinickou zkouškou nebo vědeckou rešerší. Důkazy účinků jsou posouzeny národní dozorovou a registrační autoritou (v ČR je to Státní ústav pro kontrolu léčiv) a současně musí úspěšně projít certifikačním řízením, jehož výsledkem je pak vyhlášení shody přípravku s požadavky na zdravotnické prostředky. „Použití těchto výrobků by měla předcházet konzultace se zdravotníkem profesionálem,“ podotýká mluvčí.

Zpevňuje a hojí

Jedním z hlavních zdrojů fluoru jsou potraviny a pak samozřejmě zmíněné zubní pasty. Objevuje se i v různých fluoridových tabletách či gelech. Není to ale žádný strašák a naše tělo ho naopak v přiměřeném množství potřebuje. To potvrzuje i předseda stomatologické komory: „Fluor je antikariogenní. Laicky řečeno ‚zpevňuje a hojí‘ sklovinu a zároveň „nechutná“ příslušným mikroorganismům.“

Galerie: 7 vlivů na barvu zubů

Co by vlastně měla obsahovat kvalitní a účinná zubní pasta? „To záleží na tom, pro koho je určená. Osobně s výběrem pasty docela pacientům radím. Je spousta otázek, které si musíme položit. Kvalita čištění? Jak moc bělit? Síla skloviny? Výskyt různých slizničních onemocnění? Čistí manuálním, nebo elektrickým zubním kartáčkem? Věk pacienta? Pokud chce pacient maximálně efektivní zubní pastu, měl by se poradit s odborníkem. Ty v regálech drogerií jsou někde uprostřed. Mají určité funkce, ale zároveň musí dát výrobce pozor, aby neublížily náhodnému kupci, tak to nemůže s jejich účinností hnát na maximum,“ říká Roman Šmucler.

Kvalitní pastu vhodnou přímo pro váš chrup vám tedy nejlépe vybere lékař. A při správném používání se nemáte čeho bát.