Jak vznikl stetoskop

Stetoskop, či lépe fonendoskop, je symbolem lékaře. Začalo to papírovou ruličkou, dnes může lékař díky němu poslouchat tlukot srdce ve vesmíru. Jak tato pomůcka vznikla a k čemu přesně slouží?

Moderní fonendoskop slaví padesát let. Za půl století se v medicíně udály ohromné pokroky a nejinak je tomu u vývoje tohoto lékařského nástroje, i když na první pohled se nám může zdát, že se nijak nemění.

Za první „stetoskop“ lze považovat svinutou ruličku papíru

V oblasti medicíny hraje důležitou roli už dvě stě let a dodnes významně pomáhá při diagnostice pacientů. Stetoskop a jeho nástupce fonendoskop umožňuje naslouchat zvukům těla. A právě tyto zvuky těla, jeho oběhové, dýchací i trávicí soustavy, poskytnou lékaři první indicie, s jakou nemocí pacient bojuje a jak mu může pomoci.

První stetoskop z roku 1816 byl prý z papíru. Vymyslel ho francouzský fyzik a lékař René Laënnec, když použil dlouhý svinutý papír k přenosu zvuku z hrudníku pacienta do svého ucha. Historky o tom, jak Laënnec dospěl k tomuto revolučnímu vynálezu, se sice liší, ale jedno je jisté. Akustické vlastnosti trubice, kterou Laënnec vytvořil, výrazně zlepšily jeho schopnost slyšet zvuky doprovázené činností srdce a plic.

Jednoduchou pomůcku, která časem postupně získala podobu zužující se trubice, kterou lékař přikládá ke svému uchu, s rozšířeným zvoncovým koncem, který se přikládá na tělo pacienta, popsal doktor Laënnec ve svém díle z roku 1819. Stetoskop byl tehdy velkým přínosem pro diagnostiku v medicíně.

O zhruba čtvrtstoletí později George P. Camman z New Yorku vyvinul první fonendoskop se zvukovodem do každého ucha. Tento design se jen s pár změnami používal více než dalších sto let.

Stetoskop jako takový je dnes užíván zejména v porodnictví k poslechu srdečních ozev plodu. Jeho modernější variantou je právě fonendoskop, nicméně oba výrazy se běžně používají pro atribut lékaře v jeho dnešní podobě.

Stetoskop/fonendoskop

  • Lékařský nástroj k poslechu tělesných zvuků a vyšetření pacienta.
  • Zvyšuje intenzitu zvuku, který lékař slyší. Jeho použití umožňuje lepší rozlišení zvuků těla.
  • Používá se nejčastěji k vyšetření srdce (šelesty, tlukot srdce), plic (dýchání), při sledovaní střevních pohybů a velice často spolu s tonometrem k měření krevního tlaku.
  • K tělu pacienta se přikládá rozšířený zvoncovitý konec s pružnou membránou, která přebírá kmity, které pak putují uzavřeným prostorem (pryžovými nebo plastovými hadičkami) do sluchátek k oběma uším lékaře.
  • Umožňuje tak lékaři lépe slyšet ozvěny orgánů v těle pacienta a zároveň blokovat ruch z okolí.

Moderní fonendoskop zůstává základním diagnostickým prostředkem

Začátkem šedesátých let minulého století se do vývoje fonendoskopu zapojil další muž – David Littmann, profesor na Harvard Medical School, celosvětově uznávaný kardiolog a autorita v elektrokardiografii. Patentoval nový revoluční fonendoskop s výrazně zlepšeným akustickým výkonem. Pomohl tak proměnit jednoduché zařízení na výkonný diagnostický přístroj. Kvůli dalšímu rozvoji se v roce 1967 spojil s technologickou společností 3M, která se od té doby stala známým výrobcem fonendoskopů pod značkou Littmann. Neustále je vyvíjí a inovuje, díky čemuž se už padesát let řadí mezi světovou medicínskou špičku.

Fonendoskopy jsou základním diagnostickým prostředkem pro vyšetření v mnohých medicínských oborech – v praktickém lékařství, kardiologii, pneumologii, dokonce i při sledování pohybu střev či kloubů.

Nejčastěji se však s fonendoskopem setkáváme u praktických lékařů pro dospělé a v pediatrii. Malé děti se často bojí vyšetření u lékaře, a proto pediatři rádi využívají fonendoskop na rozveselení malého pacienta. Pomohou jim k tomu i barevné ochrany zvukovodů, které si mohou vybrat z celé škály barev.

Slyší tlukot srdce ve vesmíru

Dnešní fonendoskopy už nejsou jen obyčejné hrudní snímače se zvukovody. Jejich funkce se mění společně s technologickým pokrokem. Nastavitelná membrána na hrudním snímači umožňuje lékaři spolehlivě přenášet zvuk od nízkých po vysoké frekvence pouze silou přítlaku na snímač. Tvar a materiál hrudních snímačů navíc snižuje poslechové ztráty na minimum a eliminuje dosah okolních zvuků. Ke snížení poslechových ztrát pomáhají také měkké těsnící ušní olivky s vynikajícím akustickým výkonem. Hrudní snímače jsou různých velikostí, které si může lékař, zdravotní sestra, či dokonce veterinář vybrat přesně podle typu pacienta a tělesného orgánu, který vyšetřuje.

Elektronické fonendoskopy Littmann našly dokonce využití ve vesmíru. Jejich vysoká citlivost v kombinaci se speciálním telemedicínským softwarem a technologií Bluetooth umožnila lékařům na dálku poslouchat tlukot srdce kosmonautů v mezinárodní vesmírné stanici: „Japonská agentura pro výzkum vesmíru JAXA použila systém 3M™ Littmann® Scope-to-Scope Tele-Auscultation System (vyšetření poslechem na dálku) při telemedicínských experimentech s astronautem na mezinárodní vesmírné stanici. Na pozemské stanici poslouchal lékař tlukot astronautova srdce, který zněl zcela stejně, jako kdyby ho osobně vyšetřoval,“ udává výrobce.

Zdroj: TZ 3M.cz, Wikipedia, Velký lékařský slovník