Hlavní navigace

Jak vybrat nejlepší med

Petr Havel

Med bychom měli nakupovat zejména přímo od včelařů. Jak dokládají výsledky kontrol, vyhneme se tak řadě prohřešků, které provázejí medy ze supermarketů.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zejména v zimním období nakupují spotřebitelé obvykle více medu, především proto, že se více než jindy konzumují teplé nápoje (především čaj) pro zahřátí. Med ale bohužel patří zároveň mezi potraviny, u nichž kontroly Státní zemědělské potravinářské inspekce i Státní veterinární správy nejčastěji odhalují různá pochybení, od falšování medu přes jeho špatné označování nebo nadlimitní podíl látek, které v medu nemají co dělat.

Jak tedy poznat skutečně kvalitní med?

Kvalitnější med koupíme přímo od včelařů

Pokud budeme vycházet ze zmiňovaných kontrol, pak je pro spotřebitele systémově nejlepším řešením kupovat med spíše na farmářských trzích a ideálně přímo od jeho výrobců, třeba při prodeji ze dvora na farmě.

Prohřešky zjišťované kontrolami jsou totiž v těchto případech mnohem méně, fakticky několikanásobně méně četné a potvrzují to i zjištění Veterinární a farmaceutické fakulty. Výsledky kontrol si ostatně může každý ověřit na portálu www.potravinynapranyri.cz.

Galerie: Potraviny na pranýři 2018

V supermarketu hledejte lokální původ

V maloobchodu bychom pak měli dávat přednost medu původem z naší země, zejména proto, že med může obsahovat pylová zrnka z květin, které mohou vyvolat alergickou reakci – to ovšem především tehdy, když jde o rostliny nebo stromy z exotických destinací, které organismus našeho spotřebitele nezná. Větší problémy mohou přitom pylová zrnka dělat malým dětem.

Alergie přímo na med jsou velmi vzácné, a pokud se po jeho konzumaci udělá někomu nevolno, měl by se spíše zabývat tím, co konzumoval kromě medu. Med je totiž v našich podmínkách patrně nejzdravějším sladidlem, také proto, že má kromě sladícího efektu i významné antibakteriální účinky. Medem se sice lze i předávkovat, ale to až od konzumace 80 gramů medu a výše, a to se ještě týká jen vnímavějších jedinců. Uvedených 80 gramů přitom představuje asi 6 až 8 polévkových lžic.

Co sledovat u medu:

  • údaj o druhu a původu – musí být uvedeny na obalu,
  • konzistenci medu – měl by být mírně až silně průhledný, tekutý a částečně až plně krystalický,
  • barvu medu – květový med má barvu vodově čistou až s nazelenalým nádechem, slabě žlutou až zlatavě žlutou. Medovicový med má tmavohnědou barvu s nádechem do červenohněda,
  • chuť medu – měla by být sladká až mírně škrabavá, případně kořeněna podle druhu rostliny, ze které pochází,
  • nečistoty – neměl by obsahovat,
  • pozor na levné medy v supermarketech – bývají nekvalitní,
  • kupujte český med, ideálně přímo od včelaře, žádnou směs ze zemí EU a mimo EU.

Světlý, nebo tmavý med?

Velká diskuse, i mezi samotnými včelaři, se vede o tom, zdali je lepší med světlý (květový), nebo tmavý (medovicový). Už ze samotného názvu ale vyplývá, že právě květový med pochází z hospodářských i planě rostoucích bylin, a je tak minimálně „přirozenější“. O něco lepší volba je proto nákup světlých medů, a to i těch téměř průsvitných, jako je třeba poměrně často nabízený akátový med. Ten má vysoký podíl fruktózy, takže prakticky nekrystalizuje, což u někoho může vzbuzovat obavy, že „to ten pravý med“ není, protože ten krystalizovat po nějaké době má.

Naopak část spotřebitelů považuje zkrystalizovaný med za nekvalitní nebo rovnou „zkažený“, to je ale velký omyl. Zahřátím takového medu v teplé vodě jej navíc opět vrátíme do původní konzistence. Med by ovšem neměl být vystaven teplotám, které jsou vyšší než 50 stupňů Celsia, pak se z něj totiž ztrácí řada pro tělo příznivých látek. To v praxi znamená, že sladit medem se nedoporučuje hned po zalití čaje vřící vodou, ale až poté, co čaj (či jiný nápoj, kterým med sladíme) trochu vychladne.

Květový med

Med květový je koncentrát nektarů z květů rostlin, většinou léčivých. Je světlejší, snadno stravitelný díky vyššímu obsahu jednoduchých cukrů. Obsahuje také pylová zrna, která ho obohacují o rostlinné hormony, éterické oleje a aromatické látky.

Lesní/medovicový med

Lesní neboli medovicový med je tmavší. Můžou za to rostlinná barviva v míze stromů a keřů. Je tvořen z výměšků hmyzu, které ulpívají na povrchu rostlin. Obsahuje víc složitějších cukrů, a hlavně – je plný minerálních látek a stopových prvků.

Více ve speciálu Chytrý nákup, kde najdete praktické tipy pro výber kvalitního medu.

Jsme-li u druhů medu, pak za velmi kvalitní je považován i med řepkový, přestože řepka je plodina často ošetřovaná zemědělskou chemií. Včely ale dokáží prakticky všechny nežádoucí látky na květech v procesu produkce medu odbourávat, takže obavy nejsou moc na místě. Uvedená schopnost včel je také důvodem, proč není žádný zásadní rozdíl mezi medem a biomedem – předpona bio proto není ani tak rozlišovacím znaménkem kvality, jako spíše šetrnějšího způsobu hospodaření v oblasti, z níž med pochází.

Mýtus medových zubů

Nakonec ještě jediný mýtus týkající se takzvaných „medových zubů“, což je pojem, který je občas vnímán jako negativní projev přílišné konzumace medu. Ve skutečnosti obsahuje med, jak již bylo řečeno, antibakteriální složky, takže je naopak prevencí vůči kazivosti zubů. Za kazivost totiž mohou především právě bakterie a mikroorganismy na povrchu zubů, které štěpí cukry na kyselinu mléčnou, ta snižuje pH v ústech a to oslabuje vrstvu zubní skloviny. Antibakteriální účinky medu ale množství bakterií snižují, a díky tomu působí med (při správné zubní hygieně) jako prevence zubních kazů.

Galerie: Med roku 2018

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).