Hlavní navigace

Jak se chovat při úrazu v Alpách? Někde na vás chtějí vydělat

Tereza Víchová

Situace, kterou si během vysněného lyžování v Alpách raději nepředstavujeme. A přesto je tu denně k vidění: úraz, který si žádá zásah záchranářů, převoz do zdravotnického zařízení a třeba i operaci na místě. Co a jak se bude dít, pokud se zraníte na sjezdovce?

Doba čtení: 6 minut

Lékařka Zuzana Víchová pracuje mimo jiné ve francouzských Alpách jako záchranářka. A proto má praktické tipy pro všechny turisty, kteří se sem vydají (s drobnými obměnami se dají aplikovat i na jiné hojně navštěvované země, jako jsou třeba Itálie nebo Rakousko).

Zuzana Víchová nám pomohla vytvořit „manuál“ pro všechny nadšené lyžaře, kteří vyrazili do velehor a zrovna budou mít smůlu. Co se hodí vědět:


Autor: Archív Zuzany Víchové

„Vždy volejte linku 112, kde nejlépe vyhodnotí závažnost situace a vašeho zranění,“ doporučuje MUDr. Zuzana Víchová. Jinak se možná zbytečně nejprve dostanete k místnímu lékaři, který má dohodu s vlekaři.

Kartičku pojištěnce s sebou

I když to není nutnost, je lepší mít s sebou na sjezdovce vždycky kartičku pojištěnce. Záchranáři vám samozřejmě ošetření poskytnou, a pokud je situace akutní a vyžaduje převoz do nemocnice, vždycky se vše administrativní řeší až později. Ušetříte si ale další starosti, když budete mít doklady u sebe. A taky platební kartu nebo peníze:

„Pokud se jedná o méně závažný úraz a pacient je ošetřen v soukromé ordinaci v lyžařském středisku, tak i přesto, že je pojištěný, musí ošetření uhradit na místě a teprve potom si vyjednat úhradu výloh se svou pojišťovnou,“ vysvětluje Zuzana Víchová. „Pokud je odvezen do státní nemocnice, obvykle hned na místě platit nemusí. Fakturační oddělení ale samozřejmě bude řešit formu hrazení před propuštěním – s pacientem nebo členy rodiny.“ Přečtěte si, jakou péči vám zaručuje EHIC (Evropský průkaz zdravotního pojištění), kde všude platí a jak funguje.

Volejte 112 v každé situaci

Možná už jste sami v Alpách zahlédli pacienta na skútru nebo na nosítkách, která vezou dolů ze sjezdovky záchranáři na lyžích. Závažnost situace a vašeho zranění vyhodnotí operátoři na lince 112, která funguje všude (mezinárodní číslo operačního střediska záchranného systému příslušné země). Volejte ji vždy.

„Pokud se jedná o lehčí úraz, pacient je vlekaři-záchranáři dopraven do ordinace v lyžařském středisku,“ doplňuje Zuzana Víchová. „Ve Francii fungují ‚pisteurs-secouristes‘ = naši vlekaři, kteří zároveň poskytují první pomoc na sjezdovkách.“

K závažnějšímu úrazu dorazí i zdravotnická záchranná služba s lékařem a pacient putuje do nemocnice sanitkou, nebo v nejtěžších případech i vrtulníkem. Kam vás odvezou, závisí na typu zranění. „Například pacient s úrazem hlavy musí do nemocnice s oddělením neurochirurgie; s akutním infarktem myokardu je převezen do zařízení s koronární jednotkou,“ objasňuje lékařka.

Vy jako pacient rozhodnutí operačního střediska ovlivňovat nemůžete (a asi vzhledem k situaci ani nebudete mít potřebu). Podepsání tzv. reversu ale funguje také mezinárodně, takže nutit vás nikdo nikam nemůže.

Kontaktujte ZP

Každá zdravotní pojišťovna má asistenční linku. Volejte ji vy (nebo vaši blízcí), hned jak to bude možné a nahlaste pojistnou událost. „Z vlastní zkušenosti to doporučuji, pojišťovna pak dále řeší celou situaci s rodinou i zdravotnickým zařízením v místě,“ říká Zuzana Víchová. 

V „alpské“ nemocnici budou podle lékařky řešit vždy jen to „nejnutnější“ ohledně vašeho zdravotního stavu. Tak, aby byl pacient stabilizovaný a schopný bezpečného převozu do své země. Pokud tedy třeba není nutná okamžitá operace, provádět se tu nebude a vše se bude řešit až v Čechách. „V koordinaci s pacientovou zdravotní pojišťovnou se zorganizuje převoz. Řeší se, zda sanitou, nebo letecky a zda je nutný lékařský doprovod,“ uvádí Zuzana Víchová. „To vše rozhoduje lékař v zahraničí, který zná nejlépe stav pacienta. S ním se spojí někdo ze zdravotní pojišťovny a dohodnou se na podrobnostech. Vše se také konzultuje s rodinou.“

Kde skončí lyže?

Asi nejsou tím prvním, co řešíte třeba se zlomenou nohou, ale na pořad dne později určitě přijdou. Vaše vybavení svezou z kopce dolů vlekaři a mohou je nechat v místní ordinaci všeobecného lékaře, odkud si je po ošetření vezmete. Samozřejmě může lyže odnést i rodina nebo jiný váš doprovod. V případě převozu do nemocnice tu končí i vaše lyže a ostatní osobní věci.

„Obvykle vám to na místě řeknou vlekaři, kteří na sjezdovce poskytují první pomoc pacientovi,“ dodává praktickou informaci Zuzana Víchová.

Na co dát pozor

Že může byznys vzkvétat i v oblasti zraněných lyžařů, nás asi hned nenapadne. A tak se třeba i díky místním „domluvám“ můžete dostat nejprve do zdejší ordinace, i když by váš stav zasluhoval ošetření v nemocnici. Vy jako pacient-laik samozřejmě těžko vyhodnotíte, že vás někam vezou „zbytečně“, třeba jen kvůli vykázání činnosti a účtování zdravotní pojišťovně.

Potvrzuje to i Zuzana Víchová: „V některých lyžařských střediscích panuje snaha, aby místní infrastruktury ‚prosperovaly‘ a veškeré úrazy se pak sváží do ordinace místního praktika. A to bohužel i tam, kde závažnost úrazu přesahuje kompetence ordinace. Nejjednodušší prevencí je proto volat zmiňované číslo 112. Operační středisko spustí vždy adekvátní způsob první pomoci. Pokud informujete jen vlekaře, můžete se třeba zbytečně dostat nejprve jen do místní ordinace.“

Pojištění na lyžařskou dovolenou

Odborníci doporučují ho uzavírat vždycky. „Člověk by se měl při cestě do zahraničí, tedy i na lyžařské zájezdy, pojistit vždy,“ říká tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková. „Stojí to pár stokorun, které se v případě nemoci či úrazu mohou opravdu stonásobně vyplatit. Při cestách po Evropě je krytí léčebných výloh v neomezené výši. Pokud pojištění uzavře rodina (minimálně 1 dospělý a 1 dítě), získá 20% slevu, studenti mají základní pojištění zcela zdarma, více než 100 sportů je pojištěno bez přirážky. V pojištění je navíc asistenční služba v češtině, transport zpět domů a mnohdy i další podpora.“ Konkrétní podmínky se liší podle výběru pojišťovny.

  • Jedete-li na dovolenou s cestovní kanceláří, která vám v rámci zájezdu poskytuje i pojištění, podrobně se informujte, co vše pojistka zahrnuje, a případně vše konzultujte se svou ZP a připlaťte si.
  • Pokud se do Alp vydáváte individuálně, tak existují další možnosti – třeba ve Francii si s denní permanentkou můžete za 1 euro připlatit pojištění na příslušný den, které zahrnuje veškeré výlohy spojené s první pomocí na sjezdovce a veškerý typ svezení a transportu ze sjezdovky.
  • Pokud se věnujete outdoorovým aktivitám, jako je třeba skialpinismus, je absolutní nutností, aby vaše pojištění pokrývalo výdaje spojené s vyhledáním člověka ve volném terénu a transport vrtulníkem. Toto už je specializované pojištění, které nebývá obsaženo v „základní“ lyžařské pojistce.
  • Více v článku Na lyže jen s Evropským průkazem zdravotního pojištění? Radši ne…

Co nám hrozí v Alpách?

Bránit se úrazům prevencí je asi nejlepší varianta, jak si zimní dovolenou užít. Samozřejmě neovlivníte, když vás shora „smete“ lyžař, kterému se kopec vymkne z kontroly. Přesto jsou typické úrazy i situace, na které je lepší dát pozor:

„Třeba kuřákům a lidem s nadváhou bych určitě před dovolenou v Alpách doporučila vyšetření u praktického lékaře či kardiologa, kde podstoupí zátěžový test s EKG,“ radí Zuzana Víchová. „Větší nadmořská výška je totiž rizikovým faktorem pro srdeční ischemii a infarkty a srdeční zástavy na sjezdovkách nejsou vzácností.“

Bez helmy na sjezdovku vůbec nechoďte, do snowparků se určitě vybavte i tzv. „páteřákem“, úrazy páteře se tu totiž stávají.

„Nejčastějšími úrazy na tvrdém zledovatělém sněhu jsou zlomeniny stehenní nebo holenní kosti,“ shrnuje lékařka. „V hlubokém sněhu to jsou spíš úrazy kolenních vazů nebo menisku.“

Snowboardům pak neblaze kralují zlomeniny paží nebo předloktí či vykloubení ramenního kloubu. Záchranáři se setkávají i s řeznými ranami od nabroušených hran lyží.

Mimo sjezdovku? Vybavte se

A protože do hor v současné době díky neobvyklé nadílce všude kolem míří každý, kdo může, zkoušíme si sníh užít třeba i mimo sjezdovky, kde to může být také nebezpečné. Třeba ve Francii je povolené i lyžování mimo sjezdovku ve volném terénu lyžařských středisek.

„Tady bychom rozhodně neměli zapomenout na stejnou výbavu, jakou používají skialpinisté,“ doporučuje Zuzana Víchová. „Mezi základní nouzové vybavení patří lavinový vyhledávač – tzv. pípák, lavinová sonda a sněhová lopata. To platí pro všechny turisty, kteří se vydávají mimo značené sjezdovky – lyžaře, skialpinisty nebo turisty na sněžnicích.“

Odborná spolupráce:

MUDr. Zuzana Víchová

Lékařka se specializací v oboru anesteziologie – resuscitace, pracuje mimo jiné ve francouzských Alpách jako záchranářka.