Hlavní navigace

Jak se rodí ceny potravin: neznámé souvislosti

Petr Havel

V souvislosti se zdražováním jídla se často mluví o mimořádném vedru, suchu, nebo naopak zimě a dešti. Nakolik je vliv počasí na ceny zemědělských surovin skutečný a nakolik spíše virtuální? Je například letošní sucho důvodem pro zdražování potravin?

Doba čtení: 3 minuty

Přízeň nebo nepřízeň počasí má významný vliv na ceny zemědělských surovin a následně pak na ceny potravin. To je všeobecně známá věc. Ne už tak zcela je známo, že přímý vliv zemědělských cen a počasí na ceny potravin je často nižší, než si většina spotřebitelů myslí.

A také není příliš známa skutečnost, že ceny zemědělských surovin ovlivňuje počasí přímo, ale i nepřímo. Především spekulacemi na komoditních burzách.

Jak se rodí ceny surovin

Hned na začátku je vhodné uvést, že letošní nižší sklizeň obilí u nás, ale třeba i předpokládaná nižší produkce sladkovodních ryb, neznamenají nedostatek surovin k výrobě potravin. V obou případech produkuje naše země větší množství, než sama spotřebuje. Aktuálně rostoucí ceny obilí nejsou důsledkem množství ani kvality sklizených plodin v ČR, ale je tomu tak proto, že kvůli nepřízni počasí se letos urodilo méně a v nižší kvalitě také v dalších zemích EU. Týká se to zemí producentsky významných, jako jsou Španělsko, Francie nebo Německo, a kromě toho také na Ukrajině nebo v Rusku.

Kdyby ale neúroda postihla jen naše zemědělce, ceny by to příliš neovlivnilo, protože ČR je součástí jednotného bezcelního obchodního prostoru EU, takže národní výpadek produkce by bylo možné kompenzovat dovozem ze zahraničí.

Burza: bez ohledu na počasí

A ještě poznámka k burzám, jak evropským, tak světovým. Vzhledem ke zmíněným spekulacím se v minulosti často stávalo, že cena nějaké zemědělské suroviny na burzách rostla i v případě, že v době realizace příslušných obchodů bylo počasí „normální“.


Autor: Depositphotos.com

Vliv počasí na ceny zemědělských surovin a následně potravin je někdy spíš virtuální než skutečný

Spouštěcím impulzem k růstu cen na burzách sice obvykle počasí je (mluví se o takzvaném „trhu počasí“). Protože se však obchody uzavírají na dlouhou dobu dopředu, i více než na rok, mohou se ceny zvyšovat (ale i snižovat) bez závislosti na aktuálním počasí. Pohyb cen je v takovém případě dán více snahou obchodníků vydělat než tím, zda na nějakém území zrovna nadstandardně mnoho nebo málo prší, nebo jestli lze předpokládat, že porosty plodin poškodí zima nebo vysoké teploty.

Kolik zaplatí spotřebitel

Spotřebitele nicméně určitě více zajímá, nakolik ovlivňují ceny zemědělských surovin ceny jím nakupovaných potravin. Obecně přitom platí, že se vliv cen surovin na konečné (spotřebitelské) ceny potravin přeceňuje.

V zásadě platí, že čím je nižší stupeň zpracování zemědělské suroviny, tím větší roli surovina hraje – třeba v cenách mléka se projeví cena syrového mléka více než v cenách sýrů. Přímý vliv cen zemědělských surovin se také zásadně projevuje v maloobchodních cenách vajec a typicky v cenách ovoce a zeleniny, pokud jsou původem z ČR. V případě ovoce a zeleniny dovážené ze zahraničí záleží hodně na tom, odkud se konkrétně dováží, a pokud se změní země dovozu, může se to v cenách ovoce a zeleniny projevit významným pohybem cen, třeba o desítky procent i z týdne na týden.

Pečivo zdraží. Kvůli mouce?

Pokud se pak týká vývoje cen základního pečiva, chleba a dalších pekárenských výrobků v příštích měsících v naší zemi, lze zcela jistě očekávat nárůst cen oproti současnému stavu. Nebude to ale ani zdaleka kvůli letošnímu počasí, ale kvůli několika různým faktorům, které ceny „pekařiny“ ovlivňují více než ceny obilí.

Tím hlavním je rostoucí cena práce, a především potřeba vyplácet vyšší mzdy kvalifikovanějším pracovníkům proto, aby si takové zaměstnance mohly pekárny udržet, či ještě nějaké navíc získat, protože těchto lidí je v pekárenství, ale i v celém našem potravinářství, nedostatek.

Galerie: Jak poznat dobrý chleba a jak se o něj starat

Pekařům také rostou náklady na nákup dalších nezemědělských komponentů na produkci výrobků, náklady na modernizaci technologií, ale i náklady spojené s nadměrnou byrokracií. Na pekárenský obor také ze všech potravinářských výrob nejvíce dopadají výkyvy v cenách pohonných hmot, neboť pekárenské zboží je „lehké“ a do obchodů se dodává často několikrát denně, což ve výsledku generuje velmi vysokou spotřebu pohonných hmot.

O kolik skutečně pečivo a chleba podraží, je samozřejmě otázka – mlynáři sice avizovali nárůst cen mouky o 25 %, tak moc ale spotřebitelské ceny pečiva a chleba jistě nevzrostou. Zhruba desetiprocentní zdražení se ale jeví jako velmi reálné.