Hlavní navigace

Jak předpovědět epileptický záchvat

4. 12. 2018

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Mezinárodní tým pod vedením českých vědců zkoumal principy záchvatů při onemocnění epilepsií. Výsledky přinášejí zásadní poznatky. „Epileptické záchvaty nepřicházejí jako blesk z čistého nebe,“ konstatují výzkumníci.

Unikátní operace. Tycho Brahe možná zemřel na civilizační chorobu. Co když při problémech s močením nepomáhají léky? Ostravský startup mapuje znečištění ovzduší… Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Ztráta stability nemocného mozku

Epileptický záchvat vzniká obdobně jako extrémy počasí, změny klimatu nebo výkyvy na burze – tj. proces lze popsat pomocí teorie chaosu a podobných modelů. Mezinárodní tým pod vedením českých vědců se o takový popis pokusil. Studie pracuje s pojmy jako „kritické zpomalování mozku“ a „ztráta stability“. Jádrem práce je to, že samotný spouštěč vyvolávající záchvat je spíše poslední kapkou – kdyby nepřišel, záchvat by nejspíš vyvolal nějaký jiný spouštěč. Záchvatům mohou předcházet detekovatelné změny v činnosti mozku, jejich pravděpodobnost by se tak dala předvídat (fakt, že k záchvatům dochází zdánlivě zcela náhodně a neočekávaně, je pro pacienta i jeho okolí to skoro nejhorší).

Teorií vzniku epileptických záchvatů existuje celá řada, mnohé se mohou doplňovat, ale některé jsou i protichůdné. V České republice žije asi 80 000 lidí s aktivní epilepsií. Nejméně dalších 160 000 se s epilepsií v průběhu života léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let nebo déle.

Akademie věd ČR: Epileptické záchvaty nepřicházejí jako blesk z čistého nebe (soubor .doc) 

Poznámka autora: V teorii chaosu jde mj. právě o to, že mnohé naprosto rozdílné systémy se dají popsat obdobnými matematickými modely – může jít o počasí, ekonomiku, les nebo hromadu písku. Na druhé straně popsat zde ještě neznamená dokázat efektivně předpovědět chování. Právě tyto systémy bývají extrémně citlivé na vstupní podmínky, které nikdy neznáme přesně (viz známý efekt motýlích křídel).

Unikátní jubilejní operace robota Da Vinci

150. robotickou operací srdce na Homolce bude plastika mitrální chlopně. Tento miniinvazivní výkon zavedla zdejší kardiochirurgie jako první v ČR. Záchovná operace mitrální chlopně s pomocí robotického zařízení Da Vinci Xi patří k vrcholům robotické operativy (unikátní má být právě miniinvazivní provedení zákroku).

Nemocnice Na Homolce: 150. robotickou operací srdce na Homolce bude plastika mitrální chlopně (soubor .doc)

Když je alternativou smrt

Daniel (nar. 1999) byl zasažen elektrickým proudem vysokého napětí, po kterém následoval pád z výšky. Utrpěl popáleniny krku, trupu a končetin na 25 % těla a poranění míchy a páteře. Po mnoha operacích lékaři přikročili k hemikorporektomii, výjimečnému řešení, ke kterému se přistupuje až jako k poslední léčebné možnosti, kdy se odstraní celá spodní část těla.
Autor: FN v Motole

Daniel (nar. 1999) byl zasažen elektrickým proudem vysokého napětí, po kterém následoval pád z výšky. Utrpěl popáleniny krku, trupu a končetin na 25 % těla a poranění míchy a páteře. Po mnoha operacích lékaři přikročili k hemikorporektomii, výjimečnému řešení, ke kterému se přistupuje až jako k poslední léčebné možnosti, kdy se odstraní celá spodní část těla.

Hemikorporektomie – výjimečné řešení, ke kterému se přistupuje až jako k poslední léčebné možnosti, kdy se odstraní celá spodní část těla (celý pánevní pletenec i s kostí křížovou). Unikátní operace, kdy alternativou bylo pouze úmrtí pacienta, byla provedena mezioborovým týmem, operační výkon trval šestnáct hodin, pracovalo na něm dvaadvacet lidí.

FN Motol: Hemikorporektomie

Umělý svěrač i neurostimulace při problémech s močením

V Ostravě se začaly provádět speciální zákroky, které mají vyřešit u mužů problémy s inkontinencí a u žen s častým močením. Obě metody jsou sice invazivní a je nutný zákrok v anestezii, ale poskytují naději na podstatné zlepšení i pacientům, u nichž selhává léčba pomocí léků.

U muže se jedná se o voperování umělého svěrače močové trubice, který dokáže z velké části nahradit roli fyziologického svěrače. Systém zajišťuje udržení moči v močovém měchýři, pacient jej může jednoduše deaktivovat ve chvíli, když se potřebuje vymočit.

U žen jde o metodu tzv. sakrální neurostimulace. Do křížové kosti, kde jsou kořeny nervů řídících činnost močového měchýře, se voperuje generátor, který vydává impulzy a tím ovlivňuje činnost močového měchýře.

FN Ostrava: FN Ostrava zavádí nové metody léčby inkontinence a častého močení

Víte, co je hyperstoróza?

Praktický význam následující zajímavost nemá, nicméně jde o problém spadající mj. do medicíny, a navíc tradičně populární. Jak zemřel Tycho Brahe?

Za výzkumným účelem byly provedeny již dvě exhumace. Dosavadní závěr je takový, že slavný astronom nebyl otráven (zvýšené hodnoty rtuti ve vlasech a kostech by smrt nezpůsobily, byly možná důsledkem nějakých jeho vlastních laboratorních experimentů).

Při novém výzkumu, na němž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty UK, vědci objevili degenerativní změny páteře a jiných kostí, pravděpodobně způsobených difuzní idiopatickou skeletální hyperostózou (DISH), což je porucha charakterizovaná abnormálním vápenatěním a kostnatěním měkkých tkání (vazů a šlach) kolem páteře a dalších kloubů. Vznik choroby souvisí s metabolickými procesy v těle. Brahe byl obézní a konzumoval hodně bílkovin a alkoholu, zabila ho zřejmě právě DISH a související metabolické problémy (diabetes 2. typu, vysoký tlak, hypertrofie prostaty, alkoholická ketoacidóza…), vlastně „civilizační choroby z blahobytu“. Autoři výzkumu dodávají, že nejde o žádný důkaz, pouze pravděpodobnost.

Přírodovědecká fakulta UK: Jak zemřel Tycho Brahe (1546–1601)? Věda odhaluje možné příčiny úmrtí po více než 400 letech


Autor: Přírodovědecká fakulta UK / foto Marek Jantač

Analýza ostatků slavného astronoma probíhala v Národním muzeu v Praze

Poznámka autora: Nejčastěji uváděná podoba jména je Tycho de Brahe, ale to je prý špatně. Tradovaný scénář s prasknutím močového měchýře na hostině snad ani není fyziologicky možný (ale ten, kdo se někdy ocitl v podobné situaci, si tím tak úplně jistý nebude).

Laserový urychlovač pro léčbu rakoviny

Nové experimentální zařízení ELIMAIA (ELI Multidisciplinary Applications of laser-Ion Acceleration) bylo otevřeno v laserovém centru ELI Beamslines v Dolních Břežanech. Je určeno pro laserem řízené urychlování iontů. Jedním z hlavních cílů laserového urychlovače je demonstrovat kompaktnost laserem řízeného iontového urychlování v oblasti léčby rakoviny, resp. v hadronové terapii. Zařízení má být plně funkční do konce příštího roku.

Výzkumné centrum ELI Beamlines: Slavnostní otevření experimentálního uživatelského zařízení ELIMAIA

Kolagen i celulóza

V rámci nového vědeckého projektu se odborníci budou věnovat novým bioaktivním hemostatikům a materiálům pro krytí ran z obnovitelných zdrojů na bázi kolagenu a celulózy. Nové materiály by měly být mj. i levnější než ty používané dnes.

Vysoké učení technické v Brně: Nový projekt vylepší krytí ran

Pro lepší dýchání

Ostravský startup Dustee pro každou místní školku zvlášť naměřil a zpracoval data o znečištění ovzduší a jejich vývoj. Díky tomu je možné doporučit nejvhodnější čas na venkovní aktivity, případně větrání.

VŠB – Technická univerzita Ostrava: Startupový projekt DUSTEE pomáhá dětem na Ostravsku lépe dýchat

Zaostřeno na stříhání RNA

Mezinárodnímu vědeckému týmu včetně českých vědců se podařilo objasnit principy, na základě kterých lidské buňky identifikují a vystřihují v procesu zvaném RNA sestřih nepotřebné sekvence. Objev může přispět k léčbě genetických poruch. Již loni byl v USA uveden na trh lék pracující na principu RNA sestřihu, který léčí dosud smrtelnou nemoc, spinální svalovou atrofii u dětských pacientů.

Akademie věd ČR: Čeští vědci objasňují, jak fungují „molekulární nůžky“. Může to pomoci k léčbě dědičných nemocí (soubor .doc)

Poznámka autora: Jak víme ze školy, genetická informace v živých organismech postupuje z DNA přes několik různých typů RNA až do proteinu. V jedné fázi RNA se (u většiny organismů) některé kusy vystřihnou a „zahodí“, proteiny vznikají až podle zbytku. Zvyšuje se tím mj. flexibilita – sestřih lze provést různě, z původních genů se tak lze dostat k různým proteinům. Nový výzkum si ale všímá i role těch nekódujících částí RNA. Mohou se účastnit i dalších procesů včetně patologických (rozvoj rakoviny apod.). Další problém je, že při špatně fungujícím sestřihu se tvoří nefunkční proteiny, a to i když samotné geny jsou v pořádku.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).