Jak poznat syndrom karpálního tunelu? Brní při něm tři prsty

Karpální tunel je častým, ne však jediným důvodem, proč nás brní ruce. Nápovědou může být, o jaké prsty se přesně jedná, vysvětluje specialista Jan Zlatohlavý.

Příčiny brnění rukou a necitlivosti prstů mohou být různé, k nejčastějším patří syndrom karpálního tunelu. Projeví se zejména nad ránem, jako první pomoc fungují cviky a led. Přesnou diagnózu a léčbu určí lékař. „U lehkého stupně ještě vede cesta zpátky. V případě vážného postižení je nutná operace,“ říká Jan Zlatohlavý, specialista v oboru chirurgie ruky a zápěstí z EUC Kliniky Kladno.

Když brní ruka, je to vždy způsobeno karpálním tunelem?

Nemusí to tak být. Do ruky jde několik nervů, a pokud je nerv stisknutý okolím, brání to prokrvení. Karpální tunel je sice nejčastější tzv. úžinový syndrom, příčiny brnění mohou ale být i jiné, od krční páteře nebo vzácnějších úžinových syndromů. Pozná se to mimo jiné podle toho, které prsty člověka brní. U syndromu karpálního tunelu brní první až třetí prst, tedy palec až prostředníček, někdy – méně často – také půlka čtvrtého. Pátý prst a půlka čtvrtého jsou inervovány z jiného nervu.

Syndrom karpálního tunelu

  • Karpální tunel – oblast propojující předloktí a zápěstí, kterou procházejí nervy, drobné cévy a šlachy ohybačů (flexorů).
  • Syndrom karpálního tunelu – způsobuje ho postižení či poškození středního nervu v karpálním tunelu.
  • Vzniká např. chronickým přetížením zápěstí, ev. po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů apod.
  • Projevuje se zejména u lidí nad padesát let, častěji u žen.
  • Mezi příznaky patří necitlivost, brnění až bolest prstů rukou (palce, ukazováku a prostředníku), zejména v noci. Dále omezení hybnosti, eventuálně ztuhlost.
  • Diagnostikuje se pomocí klinického vyšetření a metodou EMG.

Jak člověk zjistí, oč se jedná?

Lékař provede klinické vyšetření a EMG vyšetření – to měří rychlost vedení vzruchu nervem a určí, kde postižení je a jaká je jeho závažnost. Jestli je to jen lehký stupeň a zda vůbec jde o karpální tunel, nebo o problém od krční páteře.

Čím víc to brní, tím je stav vážnější?

Takto se to říct nedá, protože ono to naopak postupně dojde až do stavu, kdy ruka brnět přestane. Když to lidi vydrží, jsou najednou bez klinických obtíží – ale útisk nervu přitom pokračuje. Nerv trpí tím víc a vrácení do původního stavu je pak mnohem obtížnější a trvá déle.

Když to ale přestane brnět, člověk si může myslet, že má po problému. Jak se to pak projeví, co ho nakonec přeci jen přivede k lékaři?

Většinou je stav již velmi pokročilý a pacient přichází pro omezení svalové síly ruky a určitou nešikovnost a neobratnost ruky, dále mohou vypadávat předměty z ruky apod.

Brněním a necitlivostí to začíná, jsou to první příznaky. Brnění je většinou tak nepříjemné, že budí v noci, obvykle to bývá nad ránem, na to si pacienti nejčastěji stěžují. Když ležíte, ruka je oteklá, okolní tkáně ještě víc nabudou, a tím víc stlačí nerv, což vás probudí. Lidé si ruku proklepávají, dávají si ji pod studenou vodu, cvičí, někdo přikládá led… Jde v podstatě o to, aby vymasírovali otok z ruky a zlepšili prokrvení, tím brnění povolí a dovolí jim zase usnout. Je to ale jen první pomoc pro chvíli, kdy trvají akutní potíže, nikoli řešení stavu. Během noci se to může i opakovat.

Co můžeme dělat, aby nás syndrom karpálního tunelu nepostihl, existuje prevence?

Je to složité, protože karpální tunel není způsoben jedním onemocněním, jedním stavem, faktorů je strašně moc. Popsaných jich je mnoho, takže prevence je hodně obtížná. Samozřejmě nepřetěžovat ruce, dávat jim odpočinout, vyhnout se jednostrannému psaní na počítači, občas ruce procvičit. Vadí i pravidelný vibrující pohyb. Příčin je více, přetížení šlach může být jednorázové, nebo jsou již v takovém stavu, že stačí ona poslední kapka, například tenisový zápas. Ale nevznikne to jenom tím zápasem, ten stav už musí být nějak nastavený.

Hodně se mluví o práci na počítači. Trpí ruka s myší?

Nejenom ruka, která pracuje s myší, ale i ta druhá. Nejde o to, že píšete na klávesnici, ale držíte ruce ve strnulém stavu. Šlachy jsou dynamický nástroj, měly by pracovat, ne stát na jednom místě a držet stabilitu zápěstí a ruky. Nejlepší je na chvilku se zvednout a jít dělat něco jiného, ruku protáhnout a procvičit.

Lidé si v diskuzích doporučují různé typy podložek pod ruku při práci s myší nebo namísto klasické myši tzv. trackball, vertikální myš apod. Pomůže to?

Je to jiný pohyb, takže pokud je někdo závislý na myši, je to pro něj určitě lepší. Ale i na těchto myších můžete ruku přetížit, je to jen jiný stereotyp, takže je vhodné to střídat.

Jak můžeme pomoci předcházet vzniku karpálního tunelu

Nepřetěžovat ruce, nechat je odpočinout, vyhnout se jednostrannému pohybu, procvičovat a protřepávat ruce.

Jak si ulevit při brnění a bolesti

Pomůže ruku vyklepávat, procvičit, dát pod studenou vodu nebo přiložit led.

Na syndrom karpálního tunelu prý často trpí maséři a fyzioterapeuti, co třeba kadeřnice? Někdo tvrdil, že to má z kytary.

Maséři a terapeuté určitě, ti mají velkou zátěž ruky. Kadeřnice spíše ne tolik, sice drží ruce zdvižené, čímž trpí ramena, ale je tam pohyb, který není plně stereotypní. Stran kytary pochybuji, spíše hledá příčinu a souvislost, kde není.

Je problém karpálního tunelu vratný bez operativního zákroku?

Je, ovšem záleží na stupni postižení. U lehkého stupně ještě vede cesta zpátky. Pokud je již vaz zbytnělý, rehabilitace a podobné pomohou spíše jen na oddálení operace. Opakovaně se nám ale stalo, že lidé měli problém s oběma rukama, jednu jsme odoperovali a pacienty přestala brnět i ta druhá, jakoby zázrakem. Ale já si myslím, že prostě po operaci zmírní zátěž, a to na obě ruce. Bohužel většinou se do roka opět dostanou do původního stavu a operujeme i druhou ruku.

Prý pomáhá akupunktura?

Akupunktura obecně způsobí snížení otoku ruky, pravděpodobně zlepší proudění mezibuněčné tekutiny, při menším postižení to určitě pomůže. Nemyslím si ale, že by zvládla těžší stavy, je to pomocná terapie.

Když se člověk dostane do fáze, kdy je operace nutná, co ho čeká?

Jsou dvě varianty. Klasický řez v „patě“ dlaně, kdy pronikáme přes kůži a podkoží k vazu. Principem operace je přeříznout vaz a samozřejmě co nejméně pohmoždit okolní tkáně. Nerv je normálně růžový, jsou na něm vidět jemné cévy. Při stištění vypadá jak přesýpací hodiny, ztluštělý a v místě vazu úplně uškrcený. Cévy nejsou prakticky vidět, bývá bledý. Regenerací postupně získá původní strukturu a záleží na tom, v jakém stavu byl před operací.

Druhou možností je endoskopická operace, kdy se postupuje jednobodovou nebo dvoubodovou technikou. Tedy buď z jednoho řezu, nebo z řezů na zápěstí a na dlani pronikáte mezi vaz a nerv a opět povolujete vaz. Z mého pohledu by endoskopická operace měla být primární, byť je tam nevýhoda spoluúčasti pacienta, u obou technik si kupuje jednorázovou pomůcku, vlastní operace je hrazená pojišťovnou. Rekonvalescence je v řádu dnů oproti týdnům u klasické operace. Obě operace se provádějí ambulantně.

Zůstává po operaci jizva?

Vždy, když dojde k porušení integrity kůže, tvoří se jizva. Jizva je hojení kůže, ale při klasické operaci je větší a prochází v podstatě všemi vrstvami. Při endoskopii máte jemnou jizvu mimo patu dlaně, jizva tedy není v zatíženém místě a není porušená kůže a podkoží.

Stane se, že se i po operaci problém objeví po čase znovu?

Je to možné, riziko recidivy je jak u klasické operace, tak u endoskopie, ale je to určitě méně než do tří procent a bývá to s odstupem let, než se zformuje nová jizva, která na nerv tlačí.

Na problém s karpálním tunelem si tedy zaděláváme hodně dlouho. Typický pacient je proto starší?

Ano, je to záležitost desítek let. Pacienti jsou obvykle ve věku padesát, šedesát let. V mladším věku jsou to třeba lidé, kteří dlouho chodí o berlích a tlak holí způsobí, že vazy zbytní. Obecně se syndrom karpálního tunelu týká jednoho až tří procent populace, což není málo. Mnohem víc postihuje ženy.

MUDr. Jan Zlatohlavý

Specialista v oboru chirurgie ruky a zápěstí

EUC Klinika Kladno, www.eucklinika.cz

Chirurgii ruky a zápěstí se věnuje od roku 2000, za tuto dobu ošetřil stovky až tisíce pacientů s postižením ruky a zápěstí, www.chirurgruky.cz.