Hlavní navigace

Infikované klíště přesídlilo z lesů do měst. Kdo je v ohrožení?

Klíště, potažmo klíšťovou encefalitidu už dávno nechytnete jen ve vysoké trávě na paloučku u lesa. Klíšťata jsou všude a ohrožují zejména děti do devíti let a osoby nad pětačtyřicet let.

Doba čtení: 4 minuty

Před třiceti čtyřiceti lety jsme se před klíšťaty, potažmo nemocemi, které přenášejí, chránili jen dlouhým oblečením při cestě do lesa. Dnes je třeba mít se na pozoru před klíšťaty i v městských parcích a dlouhé kalhoty už mnohdy nestačí. Dokonce už ani neplatí, že klíšťatům se nejvíce daří na jihu Čech a jen ve vysoké trávě. Docent Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu, vysvětluje, kdo a proč by se měl před klíšťaty chránit.

Chránit se musíme víc než kdy jindy

V osmdesátých letech byly v ČR dvě hlavní endemické oblasti klíšťové encefalitidy, jižní Čechy a Jeseníky. Z posledních dat Státního zdravotního ústavu ale vyplývá, že vysoce rizikové oblasti najdeme i na Vysočině a v severních Čechách. Klíšťata obecná, tedy ta, která jsou rozšířená na našem území, už přitom nejsou doma jen v lese, jak tomu bývalo.

Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Virus je přenášen prostřednictvím klíšťat na zvířata, přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka od infikovaného zvířete.

Jak vysvětluje docent Maďar, blíž k lidským obydlím, do zahrad, městských parků a do blízkosti městských center se nakažená klíšťata z typicky přírodních lokalit dostala prostřednictvím volně se pohybujících zvířat.

Nakazit se od infikovaných jedinců můžeme prakticky kdekoliv. Jedna z nejoblíbenějších lokalit je pro ně vlhká spodní část vysoké vegetace. Po ní mohou vylézt a natahovat se za svou „kořistí“. „Díky tomu se klíště dostane blíž i k větším jedincům než jen z nízkého porostu. A když vnější teploty klesnou pod pět stupňů Celsia nebo je příliš horko a sucho, zase zalezou níž, kde mají podmínky k přežití vhodnější,“ říká Rastislav Maďar.

V určitém ohrožení jsou všichni

Infikovaná klíšťata mohou ohrozit každého, kdo se pohybuje v přírodě. Mezi tyto osoby patří např.:

  • zahrádkáři, sadaři,
  • rybáři, houbaři,
  • lidé, kteří v přírodě pracují, například dělníci těžící dřevo, lesníci či myslivci,
  • turisté, cyklisté, vodáci či milovníci raftingu, kteří se pohybují po březích řek a kempují v táborech,
  • ti, kdo se do přírody vydají jen na procházku, nebo si udělají výlet do lesa,
  • děti na výletech či školách v přírodě.

Rizikovou skupinou jsou dále podle lékařů pejskaři či majitelé koček, které mají volný přístup ven. Zvířata totiž klíště mohou přinést domů na své srsti, a pokud z nich klíště spadne, je člověk jeho snadným cílem.

Nejčastěji nakažení: děti a senioři

Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ), která u nás mapují výskyt klíšťové encefalitidy v posledních dvaceti letech, byly klíšťovou encefalitidou nejčastěji nakaženy děti a senioři. Ve skupině dětí bylo v minulých dvou desetiletích maximum nemocnosti u šesti- až devítiletých. V roce 2016 se však nemocnost postupně zvyšovala spolu s rostoucím věkem, a to od věkové skupiny jeden až čtyři roky až do skupiny patnácti- až devatenáctiletých. „Onemocnění v dětském věku, konkrétně příznaky poškození nervů, přetrvávají v některých případech řadu měsíců, únavnost, bolesti hlavy, podrážděnost, neschopnost soustředění a poruchy paměti negativně ovlivňují jejich psychosomatický vývoj,“ uvádí SZÚ.

Klíšťové encefalitida: nejčastěji nakažené skupiny lidí

Děti

  • 1–4 roky
  • 6–9 let
  • 15–19 let

Senioři

  • 60–64 let

Druhý vrchol nemocnosti je ve skupině dospělých osob šedesáti- až čtyřiašedesátiletých. Vysoké riziko ve věkových skupinách starších čtyřiceti pěti let zdravotníci považují za varující. Zejména u starších pacientů bývají zvýšené obtíže během akutního průběhu onemocnění, vyžadují větší počet dnů léčení na jednotce intenzivní péče. Jak se vyjádřili odborníci ze Státního zdravotního ústavu: „Nejzávažnější je forma bulbocervikální (jsou postiženy segmenty krční páteře a prodloužené míchy), kdy může dojít k selhání životně důležitých center a bez intenzivní terapie může onemocnění skončit úmrtím. U starších osob bývá závažnější průběh akutního onemocnění a větší nebezpečí komplikací včetně dlouho (řadu měsíců) přetrvávajících problémů neurologického charakteru (hrubý třes rukou, parézy apod.).“

Na klíšťovou encefalitidu platí očkování

Proti klíšťové encefalitidě existuje specifická prevence očkováním. K dispozici jsou očkovací látky určené pro očkování dětí i pro dospělé. „Toto očkování je stále málo využíváno, průměrná proočkovanost populace se pohybuje pouze kolem dvaceti procent, zatímco například v sousedním Rakousku se blíží devadesáti procentům,“ uvedla ve svém varování před klíšťovou encefalitidou Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje. Očkování je částečně hrazeno některými zdravotními pojišťovnami.

Odborná spolupráce:

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS

Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF Ostravské univerzity. Působí jako odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier, předseda Koalice pro podporu očkování, předseda redakční rady časopisu Očkování a cestovní medicína a předseda International Humanity.