Hlavní navigace

Husí sádlo – „olivový olej“ mezi živočišnými tuky

1. 10. 2014

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Husí sádlo je zdravější než třeba sádlo vepřové. Ale co je to platné, když u nás téměř není k mání. Podobně jako české husy. Ty v obchodech pocházejí většinou z Maďarska.

Ačkoli se v naší zemi po řadu let poukazuje na neustále klesající soběstačnost ČR v produkci vepřového masa, je ze všech důležitějších komodit v živočišné výrobě zdaleka nejhorší situace v podílu národní produkce na zásobování spotřebitelů v ČR v případě hus. Ona proklamovaná soběstačnost ČR je totiž v tomto případě téměř nulová. 

České husy nejsou

Jinými slovy, prakticky veškeré husy a výrobky z nich, jako je třeba husí sádlo, s nimiž se lze opravdu jen občas setkat v našich maloobchodních sítích, pocházejí ze zahraničí, zejména pak z Maďarska. Není to nic překvapivého, produkce hus tam patří historicky k parádním zemědělským a potravinářským disciplínám; obdobně, jako je tomu u nás v produkci piva.

Popisovaný stav je základním důvodem, proč se v naší zemi prakticky nepoužívá kdysi hojně využívané husí sádlo – tuzemský maloobchod jím není ani náhodou plynule zásobován. Samozřejmě je otázkou, kolik lidí by si reálně husí sádlo koupilo – je totiž několikanásobně dražší než klasické vepřové sádlo. 

Nejnižší cena, kterou se mi podařilo zjistit, je 49 korun za čtvrtkilové balení – jde ale o cenu velkoobchodní, což zdaleka nemusí být pro řadového spotřebitele cena konečná. Zejména příznivci zdravého stravování by ale byli možná ochotni tento produkt kupovat, a nemusí to být vůbec špatná investice. Ostatně v minulosti bylo husí sádlo po husím masu druhým nejvýznamnějším produktem z hus například jako pomazánka na chleba a veškeré sádlo se také (nejen tímto způsobem) zkonzumovalo. 

„Olivový olej “ mezi živočišnými tuky

Není divu – husí sádlo je fakticky nejlepším potravinářským husím produktem. I proto bývá někdy nazýváno „olivovým olejem mezi živočišnými tuky“. Je totiž složeno ze dvou třetin z nenasycených mastných kyselin, které jsou brány jako prospěšné pro lidský organismus, na rozdíl od kyselin nasycených. Těch je ale v husím sádle jen asi 30 procent a husí sádlo je tak podstatně zdravější než například sádlo vepřové. 

Nenasycené mastné kyseliny ovšem snadněji podléhají oxidačním změnám, a proto je třeba dbát na dodržování teplot skladování. Ty by měly být nižší než při skladování jiných živočišných tuků, což je mimo jiné praktické i při onom mazání na chleba – husí sádlo se mnohem rychleji při kontaktu s pokojovou teplotou rozteče. 

Prospěšnost husího sádla není nicméně nic nového – je totiž mimo jiné využíváno ve farmaceutickém průmyslu jako součást léčivých mastí. Z řady receptů z oblasti lidového léčitelství pak můžeme objevit, že husí sádlo přidávané například do čaje s medem představuje prevenci proti kašli a obecně chorobám dýchacích cest.

Kde sehnat husí sádlo? Spíše na farmách

Problém ovšem je, kde husí sádlo a ostatně i husu samotnou sehnat. V ČR se totiž konzumace hus v posledních letech zúžila na sezónní poptávku, vrcholící zejména v období vánočních a velikonočních svátků, a obecně v chladnějším období roku, které se právě blíží. I proto je známý pojem Svatomartinská husa, která však do ČR na rozdíl od Martina, který přijíždí na bílém koni, přijíždí v kamionech z Maďarska. Ještě nedávno tomu tak ale nebylo. 

Důkazem budiž skutečnost, že Státní veterinární správa ČR (SVS) eviduje ještě v současné době na území naší země osm průmyslových drůbežích porážek, která mají jako předmět své činnosti uvedeny porážku kachen a hus. Letos však byly husy poráženy jen v jedné z nich, evidované pod číslem CZ 1088, v obci Ústrašice v Jihočeském kraji. Ve velmi omezeném množství a pouze v omezeném období se husy u nás podle SVS porážejí i v menších jatkách, nicméně letos se tak ještě nestalo. Situace se možná změní s blížícím se svátkem svatého Martina, je ale zcela jisté, že zásadní průlom v zásobování našich obchodů tuzemská produkce nezpůsobí.

Kdo tedy chce ochutnat husu a husí sádlo, musí se vypravit spíše na venkovské farmy, především na takové, jejichž součástí jsou i rybníky, což je ve velké míře splněno právě v jižních Čechách. Situace je tak obdobná možnostem nabídky jiných, a přitom zdravých druhů mas, o které server Vitalia.cz na svých stránkách informoval, jako bylo nedávno pštrosí maso nebo na jaře maso skopové. Domnívám se, že je to zejména pro spotřebitele, ale i pro naše výrobce, velká škoda.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).