Hlavní navigace

Hudba budí vzpomínky

Alena Hlaváčková

Hudba je nedílnou a důležitou součástí našeho života. Už samotná melodie dokáže vzbudit emoce, hodně udělá i aranžmá a způsob interpretace. Celostní muzikoterapie je specifická metoda, která s hudbou pracuje na principu akustických zákonů a za použití přirozeného ladění.

Doba čtení: 4 minuty

Na mě hudba působí silně. Když do sebe všechno přirozeně zaklapne a cítím, že to z autora a interpreta vyrašilo jako silná potřeba sebevyjádření, a ne jako kalkul, jak se dostat na vrchol nebo do rádia, běhá mi mráz po zádech a dostávám se do euforických stavů. Cítím, jak se mi v těle tetelí každá jednotlivá buňka.

Hudba, emoce a vzpomínky

Hudba mě provází celý život tak úzce, že i když nemám podnět zvenčí, v hlavě mi pořád nějaká melodie zní. Můžete se mě kdykoliv zeptat, co si hraju. Něco vždy. Když píšu, když jsem na poradě, když nakupuji nebo řídím. Mám svůj vlastní jukebox a ten jede, troufám si tvrdit, nonstop. Někdy je to oblíbená věc nebo něco zaslechnutého, jindy vlezlá melodie, kterou chci přehlušit cíleně reprodukovaným výběrem, ne vždy úspěšně. Mé okolí už také pozná, kdy jsem nervózní nebo nespokojená – začnu si totiž broukat. Čím hlasitější moje brumendo je, tím rychleji mizí z mého dosahu. Připomínám tak trochu papiňák, pracujeme asi na stejném principu, upouštíme páru.

Hudbu máme také spojenou se vzpomínkami. Hodně lidí má „tu svou písničku“, která je v paměti zaryta společně s určitou životní etapou a tu si při jejím poslechu vybaví i s emocemi, které ji provázely.


Autor: Depositphotos.com

„Alzheimerova choroba je velmi specifické onemocnění. Je zajímavé a zároveň povzbuzující vidět i u imobilních klientů pozitivní vliv celostní muzikoterapie, jejich celkové zklidnění, spokojený výraz v obličeji, často i snahu zapojit se aktivně mimikou, drobnými pohyby či posunky, a zejména navozený oční kontakt,“ říká Helena Nováková, ředitelka Alzheimercentra Zlín.

O příznivých účincích hudby se přesvědčují už nastávající rodiče, když svému dítěti pouštějí určitou melodii ještě v prenatálním věku a ono na ni pak reaguje důvěrou a zklidněním i po narození. Je to první reakce na první kontakt a snahu o komunikaci.

Více k tématu: Dítě v břiše slyší, vezměte ho na koncert

A co teprve lidé, kteří s okolím už komunikovat přestali a žijí ve svém vlastním uzavřeném světě?

Ideální je například Mozart

Nemocní Alzheimerovou chorobou nebo senioři s nějakým typem demence, mentálně postižení nebo jedinci s poruchami chování, emocí či smyslového vnímaní, autisté, osoby s ADHD i trpící epilepsií. Nemusíte znát jejich oblíbenou písničku, abyste je „probudili“.

V těchto případech se pracuje s hudbou v přirozeném ladění, při použití výšky a1 = 432 Hz. Tomu se říká harmonická alikvotní frekvence nebo také základní frekvence Vesmíru. Vycházeli z ní při svém komponování Mozart nebo Verdi. Ukázky takto laděné hudby najdete na YouTube, můžete si její účinky vyzkoušet.

Já ji mám u psaní těchto řádků v uších, a i když sedím v open space s dalšími třiceti kolegy, blikají na mě svým nezdravě modravým světlem monitory, na hlavu mi fouká splašená ventilace a z Outlooku na mě vyskakují další úkoly a schůzky, cítím se příjemně, vyrovnaně, jako na relaxační masáži.

Terapie hudbou

Pokud je tato hudba hrána na ručně vyrobené nástroje z přírodních materiálů, dokáže jít ještě dál a přinést hlubší a účinnější terapeutické účinky.

Muzikoterapeutka Magda Blahová ji jako dobrovolník poskytuje jednou týdně klientům Alzheimerova centra ve Zlíně. „Celostní muzikoterapii aplikuji v pasivní formě, kdy ležícím klientům zpívám a hraji na nástroje s přirozeným laděním, jako např. dešťovou hůl, kalimbu, tibetské mísy, zvonky a kartálky, gong, didgeridoo, djembe, šamanský – rámový buben – nebo ústní harfu. Druhou možností je pak kombinovaná forma, při které se snažím klienty také aktivně zapojovat,“ popisuje.

Alzheimercentru Zlín se pomocí projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata podařilo získat pro klienty dva bubny djembe, hudební žabku, přírodní perkuse a chřestítka. „Při hře na djembe, balafon, kalimbu, maracas, shakery nebo na chřestítka dochází k pravidelnému střídání levé a pravé ruky, a tím ke stimulaci pravé a levé mozkové hemisféry a následně k jejich propojování. Jednotlivé bloky pak prokládám vlastní hrou a zpěvem k relaxaci klientů,“ vysvětluje Magda Blahová princip terapie a potvrzuje, že výsledky je možné pozorovat bezprostředně: „Klient s do té doby bezemočním výrazem ve tváři se mnou naváže oční kontakt či mne slovně pozdraví, jiní třeba začnou tančit s rukama nad hlavou, bubnovat si nebo pobrukovat. Při relaxaci zase vnímáme, jak se klienti celkově uvolňují, mohou si odkašlat, volně dýchat, zklidňují se.“ Klinická měření prokázala, že u nich dochází k postupnému odeznění emočních, psychických i tělesných tenzí, ke zpomalení a zklidnění tepu, ustaluje se krevní tlak, aktivita mozku přechází do relaxační hladiny alfa. Celostní muzikoterapie se uplatňuje jako specializovaný prostředek neverbální komunikace.

„Alzheimerova choroba je velmi specifické onemocnění a my se snažíme naše klienty doprovázet na jejich cestě, být jim nablízku a zajistit maximálně možnou kvalitu jejich života i při již tak náročném onemocnění. Je zajímavé a zároveň povzbuzující vidět i u imobilních klientů pozitivní vliv celostní muzikoterapie, jejich celkové zklidnění, spokojený výraz v obličeji, často i snahu zapojit se aktivně mimikou, drobnými pohyby či posunky, a zejména navozený oční kontakt,“ doplňuje ředitelka zlínského centra Helena Nováková. A my aspoň obrazně smekáme.