Hlavní navigace

Hořká pravda nejen o hořké čokoládě

Kristina Vacková

O čokoládě toho bylo napsáno mnoho. Mnoho kontroverzního, především ze zdravotního hlediska. Jisté je to, že čokoláda a její chuť, když se rozplývá na jazyku, nám dává pocit štěstí. Je pro nás ale čokoláda skutečně dobrá?

Doba čtení: 5 minut

Čokoláda bývá propagována coby léčba agitovanosti (rozrušení a neklidu), anémie, angíny nebo astmatu. Dokonce se říká, že podporuje apetit a působí jako afrodiziakum. Vidíte? A to jsme ještě neopustili ani písmeno A. Co je na tom pravdy?

Možná jste již také alergičtí na věty typu „Vědci zjistili…“ a „Výzkum ukázal…“. Podívejme se, co se ukázalo ve skutečnosti. Tajemstvím, která bublají pod pokličkou hrnce s čokoládou a míchají jimi výrobci, vědci i média, se věnuje server TheGuardian.com.

Od Aztéků po čokoládový boom 19. století

Abychom byli přesní, bylo by lepší nenazývat v souvislosti se zdravím čokoládu čokoládou, ale spíše mluvit o semínkách kakaového stromu Theobroma neboli kakaovníku.

Tato semínka byla po staletí spojována s léčbou více než stovky onemocnění a potíží. Léčba semeny kakaovníku je stará přes dva tisíce let, od Olomů, Mayů a Aztéků se v 16. století dostala přes španělské dobyvatele až do Evropy.

V 19. století se objevila horká čokoláda jako nápoj. Byla relativně laciná, takže se šířila a postupovala ještě rychleji než původní čokoláda a než vývoj mladší mléčné čokolády. Ještě o něco později se začal do čokolády přidávat cukr a tuk, stejně jak to známe z dnešních čokoládových tyčinek nebo velikonočních vajec, které by si staří Aztékové jen velmi těžko spojovali s tím, co sami nazývali pokrmem bohů.

Stagnace prodeje vyvolala válku o zákazníka

Další velké proměny se čokoláda dočkala až v nedávné době a pod taktovkou nejrůznějších značek, kdy se do čokolády přidává prakticky cokoli – ovoce, máta, chilli, marcipán… Nápaditosti se meze nekladou.

Galerie: Výrobci přicházejí s variacemi a inovacemi – zde se vyvíjí „neměknoucí“ čokoláda 

Přitom ale prodej mléčné čokolády stagnuje, protože moderní spotřebitel je více orientován na zdravý životní styl. A na to museli výrobci znovu zareagovat a regály obchodů zaplnili produkty hlásající čokolády organické, přírodní, bohaté na kakao atd.

Balení to sice neříkají přímo, ale za vší touto reklamou je skryta jasná zpráva: Nabízíme vám novou, vylepšenou čokoládu, která – zvláště pokud je tmavá – je pro vaše zdraví skvělá. Mnoho lidí se nechalo touto myšlenkou pohltit a tmavou čokoládu, zvláště tu s vysokými procenty kakaa, považují za „superfood“. Jenže bohužel, skutečnost je poněkud jiná. Jak spotřebitelský průmysl dosáhl tohoto triku?

Studie na straně výrobců

Celý trik je podle The Guardianu založen na tom, že výrobci čokolády vynaložili za posledních dvacet let obrovské částky na financování výživové vědy. Takové, která je přesně a pečlivě vymezena, interpretována a selektivně prezentována koncovému konzumentovi. „Výzkum financovaný průmyslem má tendenci vytvářet otázky, na něž je možné odpovědět tak, jak se výrobcům a značkám hodí,“ cituje server americkou akademičku, prof. Marion Nestleovou.

Například studie zveřejněné v loňském roce se snažily dokázat, že spotřebitelé čokolády mají snížené riziko srdečních onemocnění nebo že ženy, které jedí čokoládu, mají menší pravděpodobnost mrtvice.

Konzumace flavonoidů, látek obsažených v kakau, byla také spojována se snižováním krevního tlaku, v roce 2016 byla konzumace čokolády dávána do souvislosti se sníženým rizikem kognitivních poruch u osob nad 65 let věku a spotřeba kakaového flavonoidu zase se zlepšenou citlivostí na inzulín a lipidovými profily – ukazateli diabetes a s rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

Nepřesnost médií

Stovky podobných zaručených zpráv zaplavily média, která většinou bohužel zjištění studií ještě zveličila a nafoukla jako bublinu, přičemž vynechala jisté klíčové detaily a drobnosti.


Autor: Depositphotos.com

Když výroba čokolády stagnuje, je třeba ji zákazníkům nabídnout jinak

Nejnovější výzkum například využil mnohem vyšší úrovně flavonoidů, než jsou dostupné u běžných čokoládových výrobků. Jako příklad uvádí studii krevního tlaku, která pracovala s průměrnou hodnotou příjmu 670 mg flavonoidů. Aby člověk dosáhl takové hladiny, musel by konzumovat asi dvanáct standardních stogramových tmavých čokolád nebo padesát mléčných čokolád denně.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA – European Food Safety Authority), který schvaluje tzv. zdravotní tvrzení, tedy tvrzení o určitém zdravotním benefitu potraviny, však skutečně schválil jedno zdravotní tvrzení týkající se čokolády. A to zní, že některé speciálně zpracované tmavé čokolády, kakaové výtažky a nápoje obsahující 200 mg flavonoidů „přispívají k normálnímu krevnímu oběhu“ tím, že udržují elasticitu krevních cév.

Pfff, nutrifluff

Citovaná Marion Nestleová, která je profesorkou výživy a specialistkou na nutriční vědy, používá pro všechny tyto senzační výzkumy jediné slovo – „nutrifluff“. Takto popisuje a shrnuje všechny „zázračné“ studie, jež přinášejí „převratné“ výsledky a jsou založeny převážně na jednom, obvykle velmi předběžném výzkumu.

Profesorka poukazuje na to, že většina studií o čokoládě a zdraví je financována příslušným odvětvím průmyslu, což však novináři většinou nezdůrazní. „Výzkum financovaný průmyslem má tendenci vytvářet otázky, které poskytnou žádoucí výsledky a mají tendenci být interpretovány tak, jak se výrobcům hodí,“ opakuje.

Takovéto druhy výzkumu pak podle profesorky Nestleové fungují tak, že když potravinářské společnosti dostatečně zaplatí, získají daleko „užitečnější“ výsledky. Američtí vědci, kteří přezkoumali více než dvě stovky studií o nealkoholických nápojích, džusu a mléce, například zjistili, že výzkumy financované průmyslem měly šestkrát větší pravděpodobnost dosažení pozitivních výsledků než výzkumy financované jinak. Na toto téma napsala profesorka Nestleová knihu, která bude vydána letos v říjnu a nese název Unsavory Truth: How Food Companies Skew the Science of What We Eat (volně přeloženo Nechutná pravda: Jak potravinářské společnosti ovlivňují vědu a to, co jíme). Odbornice na výživu v publikaci předkládá svůj pohled na to, jak potravinářský průmysl poškozuje vědecký výzkum za účelem zisku. Uvádí v ní i příklad společnosti Coca-Cola. O kauze značky jsme informovali v článku: Budeme v podpoře vědců pokračovat, reaguje Coca-Cola na skandál.

serial_prilohy

Výzkumy bez výsledku

Zpět k čokoládě. Prostřednictvím studií a jejich vhodnou prezentací v médiích je do mysli veřejnosti tzv. „zásuvkovým efektem“ (publikovány bývají ty výzkumy, které něco prokážou, ostatní jsou „uloženy do zásuvky“ a nejsou nikdy zveřejněny) rovněž implantováno tvrzení, že čokoláda je zdravá.

Problém podle The Guardianu je mj. v tom, že vědecké časopisy, stejně jako populární média, s větší pravděpodobností publikují poznatky, které naznačují, že čokoláda je zdravá, než ty, které žádný účinek nepotvrdily. „Je velmi těžké zveřejnit výzkum, který nic nedokazuje,“ říká doktor Duane Mellor, odborník na výživu na Coventry University, jež se zabývá studiem kakaa a jeho vlivem na lidské zdraví. „Většinou je publikováno zkreslené tvrzení, které podhodnocuje negativní výsledky.“

Zaujal vás tento článek? V tématu pokračujeme příští týden materiálem Čokoláda: nic míň, nic víc.