Házeli jste žetony v Tescu? Těmto lidem jste pomohli

Autor: Tesco

Zajímá vás, kde končí peníze vybrané při charitativní akci? Pomůže někomu kulatý žetonek hozený do hlasovací schránky v prodejně potravin? Pojďte se podívat na příběhy, které mění život. K lepšímu.

Maloobchodní řetězec Tesco, který v České republice v současné době provozuje necelé dvě stovky prodejen, opakovaně věnuje peníze lokálním neziskovým organizacím prostřednictvím programu Vy rozhodujete, my pomáháme. V posledních dvou letech takto společnost dala více než deset milionů korun. Zákazníci prostřednictvím hlasovacích žetonů vyberou jeden z projektů, které se v dané lokalitě do programu zapojily.

V zatím posledním kole zákazníci nejvíce ocenili projekty zaměřené na děti, hendikepované a rodiny. „Tyto projekty byly také mezi organizacemi nejvíce zastoupené. Podpora dětí a mládeže patří mezi vůbec nejčastější podporované oblasti, což zároveň odpovídá trendu dárcovství pro celou Českou republiku. Absolutním vítězem se stala organizace Zdravotní klaun,“ uvádí Václav Koukolíček z Tesca.

Celkem se do programu přihlásilo 498 projektů, ze kterých odborná komise vybrala 270, které se v regionech České republiky ucházely o podporu zákazníků. Každý vítězný projekt získal prostřednictvím Nadačního fondu Tesco finanční příspěvek ve výši třiceti tisíc korun. Celkem Tesco rozdělí 2,7 milionu korun.

Možná vás napadne, jakým způsobem jsou tyto peníze využity. Doputují, kam mají, a změní získaná částka něco? Zajímali jsme se o konkrétní příběhy několika z vítězů.

Zdravotní klaun: 384 hodin smíchu navíc pro nemocné děti

Absolutním vítězem hlasování se stala již zmíněná organizace Zdravotní klaun, která se účastnila ve více regionech a získala 120 981 hlasů z celkových 3 414 819. Díky výhře může zrealizovat svůj projekt, což jsou Zdravotní klauniády pro děti. Ty spočívají v tom, že do nemocnic chodí klauni, kteří se snaží potěšit dlouhodobě nemocné děti.

Neziskovou organizaci Zdravotní klaun založil v roce 2001 Američan Gary Edwards a zpočátku ji dokonce financoval z vlastních zdrojů. „Jezdil od nemocnice k nemocnici a snažil se všechny přesvědčit, že přinášet radost a humor hospitalizovaným dětem má obrovský smysl. Povedlo se! V letošním roce oslavila organizace již šestnácté narozeniny a v rámci partnerství s Red Noses International působí v deseti zemích Evropy,“ říká Kateřina Procházková ze Zdravotního klauna.

V rámci organizace působí osmdesát šest Zdravotních klaunů – profesionálních umělců, kteří se pravidelně školí a absolvují specializované semináře. Celkem navštěvují šedesát čtyři nemocnic, sedm domovů pro seniory a jeden hospic po celé České republice. „S každým zařízením máme dlouhodobou smlouvu, která přesně stanovuje den a hodinu, kdy klauni na návštěvu přijdou. Hlavní činností Zdravotních klaunů jsou návštěvy hospitalizovaných dětí, tzv. klauniády. Průměrná klauniáda trvá tři hodiny a ročně jich uskutečníme přes 3800,“ popisuje PR manažerka. Vedle dětských klauniád mají Zdravotní klauni ještě další specializované programy. Navštěvují seniory v domovech, hospici a na LDN, doprovázejí děti na operace, docházejí domů za dětmi, kterým zbývají poslední dny či týdny života, a mnoho dalších aktivit.

Vzkaz Zdravotního klauna:

Byli bychom rádi, aby se rozšířila informace, že Zdravotnímu klaunovi lze přispět pouze bezhotovostně. Z ohledu na transparentnost se distancujeme od anonymního vybírání a přímého prodeje propagačních předmětů. Bohužel se však množí podvodníci, kteří naším jménem vybírají, nebo si nás lidé pletou s obdobně zaměřenou organizací, která pouliční prodej praktikuje, a to dost nevybíravým způsobem.

Z absolutního vítězství je Zdravotní klaun nadšený. „Stále se z toho radujeme. Děkujeme všem, kteří pro nás hlasovali, hluboce si toho vážíme. V praxi to znamená, že z nemocnic, které standardně navštěvujeme, vždy vybereme ty, které jsou dané lokalitě nejblíže, a v nich uspořádáme osm klaunských návštěv.“ Za obdrženou výhru jich zrealizují celkem 128, to představuje 384 hodin smíchu pro malé pacienty v nemocnicích. „Je to smích pro děti na krátko hospitalizované se slepým střevem, ale i pro ty, které tráví v nemocnicích celé měsíce. Tyto děti doslova žijí na onkologických, popáleninových a dalších odděleních a den po dni z nich mizí radost, dětskost a hravost. Díky projektu Vy rozhodujete, my pomáháme tam Zdravotní klauni smích a radost opět vrátí,“ říká Kateřina Procházková.

Do Rolničky bezpečně v nových autosedačkách

Diakonie Rolnička pomáhá již od roku 1994 dětem i dospělým s mentálním a kombinovaným postižením z celého táborského regionu. V současné době jejích služeb využívá více než stovka klientů. „Aby naše služby byly dostupné, provozujeme vlastní službu dopravy. V současné době vlastníme čtyři mikrobusy, které denně najedou více jak devět set kilometrů při ranním a odpoledním svozu klientů do střediska a zpět domů,“ popisuje Ludmila Pokorná, vedoucí fundraisingu. A právě na dopravu využijí v Rolničce finance získané v projektu Vy rozhodujete, my pomáháme.

Díky nadačnímu příspěvku nakoupí bezpečné dětské autosedačky, které budou růst spolu s klienty. „Služeb dopravy využívají i děti od věku tří let. Sedačky, které máme, jsou již zastaralé a většinou z druhé ruky. Chceme, aby cesta mikrobusem byla pro naše klienty co nejbezpečnější, proto nakoupíme kvalitní autosedačky, které se dají přizpůsobit výšce dětí,“ říká Ludmila Pokorná.

Oblastní charita Kutná Hora: Druhý život pro lidi i staré věci

Středisko A+D Oblastní charity Kutná Hora poskytuje sociální služby lidem se zdravotním postižením, duševním onemocněním a seniorům. V programu Vy rozhodujete, my pomáháme uspěl s projektem „EKO tvořivá dílna“. „Chceme veřejnosti ukázat tvoření výrobků ‚ze starého nové‘ a zároveň podpořit vzdělávací aktivity na téma recyklace. Někdy si ani neuvědomujeme, co všechno si můžeme vyrobit z nepotřebných věcí nebo ‚odpadu‘,“ vysvětluje vedoucí střediska Markéta Machanová. „Chceme ukázat, jak na to, a podělit se o radost z rukodělného tvoření za pár korun. Projekt nám umožní i prezentaci našich služeb a možnost navázání nových kontaktů a prohloubení spolupráce s veřejností.“ Získané peníze v charitě použijí na nákup drobného materiálu potřebného pro rukodělnou tvorbu na dokončení výrobků „Recy věci“. Část financí bude použita i na uspořádání výstavy prezentující projekt, například na nákup stojanů a rámů, na kterých budou hotové výrobky prezentovat.

Nejde ale samozřejmě primárně o věci, nýbrž o konkrétní lidi, kterým středisko a jeho činnost pomáhají. Vlastně tu svým způsobem také začínají druhý život. Třeba paní L. Dokončila základní a praktickou školu, ale kvůli zdravotnímu postižení se jí nepodařilo sehnat práci. Bydlela s rodiči na vesnici, neměla kamarády, nikam nechodila. Potom začala navštěvovat Oblastní charitu Kutná Hora a „rozkvetla“. „Díky dlouhodobé podpoře pracovníků se naučila pečovat o domácnost, hospodařit s penězi, vaří a ze všeho nejraději peče. Teď je vdaná a má práci na částečný úvazek na doručování reklamních letáků. Naše služby ale navštěvuje stále, má tady kamarády a ráda tvoří něco nového,“ popisuje Markéta Machanová a přidává další příběh. Pan P. studoval střední školu, kterou nedokončil. Našel si práci v místní firmě, kde se mu nedařilo. Až po čase u něj byla diagnostikovaná schizofrenie. To ho úplně „odřízlo“ od kontaktu s okolím, uzavřel se do sebe a přestal komunikovat. Nyní pravidelně navštěvuje středisko A+D, získal dohodu o provedení práce, našel si kamarády a nesedí doma. „Velkou odměnou pro nás byla nečekaná návštěva neznámé paní, která přišla a řekla: Já jsem tak ráda, že k vám P. chodí. On totiž bydlí u nás v baráku a dřív jen celý den seděl na balkóně a koukal ven. Teď P. vidím, jak k vám pravidelně chodí, směje se, chodí zase nakupovat do obchodu a je mezi lidmi.“

Dobrovolnické centrum FN Motol postaví malý park pro pacienty

Dobrovolnické centrum je součástí motolské nemocnice a poskytuje oporu dobrovolníkům, lidem, kteří pomáhají ve svém volném čase tamním pacientům. Navštěvují děti, dospělé i seniory, tráví s nimi čas, který v nemocnici běží tak pomalu, pomáhají se skupinovými kroužky nebo při různých nárazových akcích. „Přicházet mohou také se svými čtyřnohými kamarády a dalšími drobnými zvířátky. Pacienti alespoň na chvíli zapomenou na to, co je trápí. Hlavní výhodou je, že dobrovolník se (na rozdíl od zdravotnického personálu, rodiny, přátel…) nemusí zajímat a starat o nemoc a o to, co pacient nemůže, ale orientuje se na to, co je zdravé a co pacient i přes svou nemoc může. Díky dobrovolníkům pacienti můžou alespoň na chvíli zapomenout na to, kde jsou a proč,“ říká Jana Blažková. Prozatím jsou však všichni odkázáni především k pobytu na odděleních nemocnice. Cílem vítězného projektu je proto vytvořit zahradu pro ty, kteří rádi tráví čas venku, ale nemají kde, a zároveň nalákat i ty ostatní do hezkého venkovního prostředí.

„Chceme z nevyužitého prostoru vybudovat místo, kde pacienti můžou nerušeně relaxovat uprostřed malého kousku přírody. Rádi bychom z výše zmíněné plochy vybudovali oddechový minipark s přírodními cestičkami, lavičkami, upravenými keři a záhonky. V budoucnosti bychom zde mohli umístit také malý koutek s drobnými zvířátky (například králíky). Pacienti zde budou moci nejen odpočívat a čerpat energii z přírody, ale také setkávat se s ostatními pacienty. V neposlední řadě chceme pacientům vytvořit možnost pěstovat a starat se o drobné rostlinky a jednoduchou zeleninu.“ Například dospělí a starší pacienti často mají vlastní zahrádky, nebo alespoň truhlíky na balkóně, o které jsou zvyklí se starat. A v případě pacientů, kteří jsou hospitalizováni dlouhodobě, může velice prospět návrat k činnostem, které jim schází z domácího prostředí. Kromě toho je také dobře známo, že fyzická aktivita je prospěšná nejen pro tělo, ale především pro psychiku člověka, nemluvě o čerstvém vzduchu, slunci a pohybu ve volném prostoru bez čtyř stěn. Místo nemá sloužit jen pacientům, ale zastavit by se zde mohl také personál, scházet se zde mohou pacienti s návštěvami a trávit tak čas na příjemnějším místě. „Nechceme, aby pacienti byli jen zavření v nemocničních pokojích a přírodu sledovali skrz okno,“ shrnuje cíl projektu Jana Blažková.

Onko Naděje: Motivace pro kvalitní život s rakovinou

Spolek onkologických pacientů Karviná pomáhá svým členům žít kvalitní život s rakovinou. „Hlavním cílem projektu je dlouhodobě následná péče o skupinu pacientů zotavujících se po náročné léčbě onkologického onemocnění, pomoc jejich rodinám, pomoc pacientům v léčbě. Neméně důležitá je činnost v oblasti prevence nádorového onemocnění,“ popisuje Blažena Monczková. Spolek je velmi aktivní, připravuje nejrůznější akce a poskytuje služby svým členům.

„Peníze, získané díky programu Vy rozhodujete, my pomáháme, jsou takovým bonusem pro nás všechny v klubu. Pomohou nám s úhradou provozních nákladů na plánovanou velkou akci, kde budeme prezentovat již patnáct let od založení spolku. Pro členy spolku zajistíme výlet na Oravu. Cestovné si mohou vyúčtovat edukátorky, provádějící preventivní přednášky k onemocnění rakovinou v rámci projektu Nejde jen o prsa. Tím, že jsme získali podporu tohoto projektu, můžeme svým členům nabídnout i služby Lázní Darkov. Zajistíme pro zájemce plavání v bazénu, masáže a vodní rehabilitace,“ vyjmenovává Blažena Monczková konkrétní aktivity, k jejichž realizaci přispějí peníze získané v programu.

„Snažíme se o to, aby se v každé karvinské rodině vědělo, že zde působí svépomocná skupina onkologických pacientů, která sobě i ostatním pomáhá překonávat složitou životní situaci,“ popisuje energická žena, která přitom sama prodělává již druhé onemocnění rakovinou. Vzpomíná na překvapení a radost, když byl projekt Onko Naděje vybrán k hlasování. „A pak to začalo. To příjemné povídání o tom, že ‚hodili žetonek nám‘. Nejdříve rodina, sousedé, protože vědí, že se této práci věnuji. Stále se dozvídáme od známých, že v Tescu hodili žeton našemu projektu. Je to příjemné, milé, motivující k další práci.“

PRO Gaudia nabízí psychoterapeutickou péči při těžké nemoci

Gaudia proti rakovině se rovněž věnuje onkologicky, ale i jinak vážně nemocným pacientům, a to zejména v oblasti psychoterapie a sociálního poradenství. „Závažné onemocnění je psychicky náročnou situací a přináší řadu změn v osobním životě pacienta, i jeho nejbližších. Zdravotní personál však obvykle nemá kapacity na to, aby se takovými věcmi podrobněji zabýval, a ne každé zdravotnické zařízení má svého psychoterapeuta,“ popisuje Andrea Hrtková z organizace, která se snaží zaplnit tuto mezeru, spolupracuje s nemocnicemi a nabízí i ambulantní konzultace. Usiluje také o to, aby se psychoterapeutická péče a podpora na onkologických odděleních staly přirozenou součástí léčebného procesu.

K čemu konkrétně využijí získané finance? „Z části na pokrytí provozních nákladů, protože mzdy terapeutů jsou hrazeny skoro celé státními dotacemi, zatímco běžný provoz organizace a administrativu ze státních dotací hradit nelze. Využijeme je ale také na zafinancování zázemí pro terapeuty (prostory, telefony, administrativa, fundraising a podobně), bez kterého by terapeuti nemohli pracovat,“ říká Andrea Hrtková.

„Díky finanční podpoře, jako je tahle, jsme mohli pomoci například pánovi jménem Jan, který se na naši organizaci obrátil v době, kdy se jeho manželka potýkala s recidivou závažného onkologického onemocnění a celá rodina byla touto situací výrazně zasažena. Klient potřeboval najít způsob, jak se postarat o nemocnou manželku, malého syna a současně zvládnout veškeré pracovní i domácí povinnosti. Postupně nacházel více síly ke zvládání celé situace. Po roce a půl nás opět kontaktoval z důvodu horšícího se zdravotního stavu manželky. Pan Jan se rozhodl využít nabídku podpůrné psychoterapie i pro svého syna. Domníval se, že mu rozhovor s jiným člověkem pomůže lépe se vyrovnat s maminčinou nemocí. Manželka pana Jana bohužel po několika kritických týdnech strávených na oddělení intenzivní péče zemřela. Pan Jan se synem ještě nějakou dobu docházeli na terapii, postupně začal Jan prodlužovat intervaly mezi setkáními a nakonec po určitém stabilizování situace v rodině spolupráci ukončili s tím, že dále odbornou pomoc nepotřebují a zvládnou se se vším vyrovnat vlastními silami.“

Rosa peníze využije pro děti z rodin s domácím násilím

Organizace Rosa pomáhá ženám – obětem domácího násilí a jejich dětem. Poskytuje odborné sociální poradenství včetně krizové linky a azylové ubytování s utajenou adresou. Tento azylový dům pro ženy, které se staly oběťmi domácího násilí, v nepříznivé sociální situaci a aktuálně ohroženým domácím násilím, umožňuje ženám a jejich dětem zajistit formou pobytové služby bezpečí před násilným partnerem. „Služba poskytuje nejen ubytování, ale i odbornou péči formou sociálně-právního a sociálně-psychologického poradenství tak, aby se klientky dokázaly vyrovnat s prožitým násilím a vrátit se zpět do života bez násilí a vést samostatný život,“ popisuje Martina Hronová. Představuje to komplexní práci se ženami, ale tím to nekončí: „Do azylového domu přijímáme maminky s dětmi, rádi bychom se věnovali i jim. Protože jsou to právě děti, které z důvodu násilí v rodině musí opustit domov, na čas třeba i původní školu, kamarády…“

Tyto děti se staly svědky násilí v rodině, ocitají se ne svojí vinou v cizím prostředí, bez kamarádů a zázemí. Nacházejí se v psychické krizi, stejně jako jejich matky, často oběti dlouhodobého a velmi vážného násilí. Děti potřebují odbornou pomoc, která by jim pomohla vyrovnat se s prožitými traumaty. Ale potřebují také alespoň trochu normálního života. K tomu jim pomohou i peníze získané z programu Vy rozhodujete, my pomáháme. „Polovinu vybraných peněz použijeme na materiální potřeby – výtvarné potřeby, potřeby na herní terapii, muzikoterapii, na tvořivé dílničky, knihy, školní potřeby dětí, ale třeba i na drobné občerstvení a ceny na akcích pro děti (třeba na Velikonoce, na Den dětí),“ vyjmenovává Martina Hronová. Druhá polovina bude věnována na práci herní a muzikoterapeutky. „Tyto činnosti obrovsky pomáhají dětem se uvolnit. Děti se nám mění před očima,“ líčí manažerka Rosy a popisuje, jak některé děti přicházejí do azylového domu zamlklé, některé vlivem prožitého násilí samy agresivní. Někdy je potíž v komunikaci mezi maminkou a dítětem. „To vše se časem krásně mění. Děti se naučí pracovat se svými pocity, protože jednak jsou v bezpečném prostředí a jednak tyto činnosti je podpoří.“

Kromě financí manažerka na programu Vy rozhodujete, my pomáháme oceňuje i šíření informací. „Právě díky takovému projektu o nás a pomoci, kterou poskytujeme, může vědět opět více lidí. Což může vést k tomu, že některé ženy s dětmi se odhodlají opustit násilný vztah a vyhledat pomoc, pokud je partner týrá. O naší pomoci se dozví i širší veřejnost. A každý máme nějakou kamarádku, známou, která možná zažívá násilí. Vždyť násilí zažívá v Česku, stejně jako v Evropě a ve světě, každá třetí žena. A je důležité, abychom byli i k této problematice citliví a vnímaví – každý z nás může pomoci,“ říká.

Být vidět

Přestože se v podstatě všichni oslovení shodnou na tom, že největší překážkou v jejich práci a rozšiřováním jejího dopadu je nedostatek financí, všichni si cení právě zviditelnění své práce a dané problematiky. „Finance vždy byly a budou tím největším problémem, se kterým se potýká každá nezisková organizace. Co nás ale trápí také, je, že na to, abychom dostali finance i mimo státní dotace, bychom potřebovali silnější PR, a to také není bez peněz možné. Dá se říct, že se nacházíme v takovém věčném kruhu a momentálně by nám možná nejvíc pomohlo, kdybychom dostali víc možností se prezentovat a propagovat to, co děláme,“ přibližuje Andrea Hrtková z PRO Gaudia.

serial_prilohy

Podle neziskových organizací je užitečná propagace jakoukoli formou, a s tím může pomoci každý, aniž by ho to cokoli stálo. „Ztracením dobrého slovíčka mezi známými, sdílením příspěvků z Facebooku či webu,“ říká za absolutního vítěze, organizaci Zdravotní klaun, Kateřina Procházková. Všechny také těší podpora a zájem veřejnosti, která se nejen v rámci programu projevila. „Překvapila nás i potěšila zároveň vlna podpory. Ať již projevená samotnými hlasy, či slovy podpory v korespondenci a na sociálních sítích. Nesmírně si jí vážíme,“ zdůrazňuje Kateřina Procházková. „Velkou podporou je každé vlídné slovo a ocenění naší práce,“ potvrzuje Markéta Machanová z Oblastní charity Kutná Hora. Úspěch v soutěži a hlasy veřejnosti představují pro oceněné motivaci do další činnosti. „Dali nám tím najevo, že to určitě má smysl,“ říká Jana Blažková z motolského Dobrovolnického centra.

A ještě jedna dobrá zpráva na závěr, když budou ty Vánoce: „Udělalo nám velkou radost, jak se lidé zapojují do programu, hlasují. A nás obrovsky těší, že lidé v Česku nejsou lhostejní a chtějí pomáhat,“ říká Martina Hronová z organizace Rosa.

Zákazníci i neziskové organizace se mohou na konečné výsledky podívat na stránkách pomahame.itesco.cz.