Legendární František Hamza léčil děti s tuberkulózou. Syn mu zemřel na záškrt

Doktor Hamza byl pán jemný a neobyčejně citlivý. Chodívala jsem k němu na prohlídku ráda a vždy s pocitem jakéhosi tepla a přátelství, i když léčba se někdy neobešla bez bolesti. Ale z jeho pohybů byla cítit důvěra. Mnohdy s námi poseděl, na leccos se pozeptal a povyprávěl… I když od té doby uběhlo několik desítek let, mám ho stále před očima, vzpomínala na lékaře po letech jedna z jeho pacientek. Lékař, který zasvětil svůj život léčbě nemocných dětí, se stal ještě za svého života legendou. 

Profesor František Hamza (1868–1930) se narodil na Vysočině ve mlýně u Jankovského potoka v Kletečné u Humpolce. Rodiče mu jako nejstaršímu synovi umožnili studovat, takže po gymnáziu v Pelhřimově pokračoval v dnešním Havlíčkově Brodě a nakonec na pražské Univerzitě Karlově na medicíně. 

Po promoci nastoupil jako lékař v Luži u Košumberka, kde později zřídil významnou dětskou protituberkulózní léčebnu. Ta v obci na Chrudimsku vznikla v roce 1901  – nejdříve sídlila ve vile pod poutním kostelem na Chlumku. Místo si lékař vybral po pečlivé úvaze, věřil, že zdejší klima je mimořádně zdravé. 

Přečtěte si také:

Medicína za první republiky: Pokuty za pohlavní choroby, tuberkulóza a dětské nemoci, na které nebylo očkování

Léčebna si rychle získala velkou popularitu. František Hamza ji první roky vedl ve vlastní režii, roku 1909 dosáhl toho, že ji do své správy převzala země Česká. Jako ředitel tu působil až do roku 1919. Jeho životním posláním nebyla sláva, moc a uznání, ale pomoc druhým. Jeho altruismus byl patrný ve všem, co pro druhé dělal.

Chudé děti ve své léčebně léčil zcela zdarma. V léčebně rovněž založil školu, první svého druhu v Evropě. V okolí navíc nechal vybudovat i krásný park. Díky jeho iniciativě vznikaly později i další léčebny pro děti trpící tuberkulózou, a to například v Šumperku, ve Starém Smokovci a v Cvikově. 

V době svého působení v Luži byl rovněž starostou, zvolili ho opakovaně. Zasadil se tak o vznik sirotčince, starobince, nového hřbitova nebo školy. Jím založené sanatorium funguje dodnes coby Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé. Místo tuberkulózy se zaměřuje na pohybové vady a bolestivé, pooperační či poúrazové stavy.

Léčba za dvě koruny denně

Pomocná léčba tuberkulózy byla v té době naprosto zásadní a František Hamza se věnoval zejména dětem, které trpěly takzvanou skrofulózou, což byla tuberkulóza mízních uzlin. Za jeho život léčebnou prošly tisícovky dětí a mnohé z nich vyléčil nebo zmírnil jejich příznaky a utrpení. Protože u těchto dětí předpokládal změněnou pracovní schopnost, zavedl také dílny šití pro dívky a knihařství pro chlapce. 

Denní náklad na ošetřování jednoho pacienta byl čtyři koruny dvacet šest haléřů, přičemž Hamza si u těch, které neléčil zcela bezplatně, účtoval dvě koruny denně. 

Tuberkulóza je nejsmutnější lidskou písní, jejíž první sloka zpívá o chorobě dětské a sloka poslední o těžké plicní chorobě dospělého člověka. Boj proti tuberkulóze by byl ubohý, nevědecký, nesociální a marný, kdyby nezačal již u bran, jimiž nákaza vstupuje do mladého organismu, kdyby nehojil prvá, dosud nepokročilá poranění dětského těla. Abychom vítězně přemohli naši nejhroznější sociální chorobu, proto jsem založil Ústav pro skrofulózní děti v Luži-Košumberku, vysvětloval lékař Hamza. 

Galerie: František Hamza založil slavnou léčebnu

• 
• 
• 

Dalších 21 fotografií

Založení léčebny vyžadovalo velké úsilí všech zúčastněných, ona sám přes dva roky večer a v noci obsluhoval čerpadla a osvětlení. Snažil jsem se vždy, aby ústav nebyl zámkem vyvolených, ale aby mohl sloužit každému skrofulóznímu dítěti individuálně, a přece bez všelikého majetkového třídění. Snažil jsem se, aby ústav nebyl starou, uzavřenou léčebnou, ale lidovou zdravotní pevností, zařazenou přímo do pospolitého života. Mohli jsme odpovídat pouze svými výsledky. Nebyly menší než v nejslavnějších ústavech evropských.

Profesor, budovatel i spisovatel

V té době už měl i svou rodinu. Hned po promoci  – roku 1897 – se František Hamza po několikaletém vztahu oženil s dcerou soukeníka Julií Závodskou z rodné Kletečné. Františkova žena jej vždy ve všem podporovala a pomáhala mu a i právě díky jejímu věnu mohl nezištně budovat a vkládat finance do potřebných projektů. Narodili se jim tři synové – Miloš, Jaromír a Božej. Nejmladší z nich v roce 1907 coby dvouletý zemřel na záškrt, nemocí, na kterou v tehdejších době také neexistovaly léky.

Za první světové války František Hamza pomáhal v protirakouském odboji a stal se poradcem srbského ministerstva zdravotnictví, za což získal vysoký srbský státní řád. Po roce 1919 se stal ministrem zdravotnictví a tělesné výchovy a pomáhal zakládat nová sanatoria pro nemocné tuberkulózou, spoluzaložil Masarykovu ligu proti tuberkulóze i Československý červený kříž po boku Alice Masarykové. Z ministerstva odešel o tři roky později a začal působit jako profesor na nově vzniklé fakultě sociálního lékařství na Masarykově univerzitě v Brně, kde zůstal osm let až do konce svého života.

Touretteův syndrom, vertigo, lupus. Ukažte, že se vyznáte v názvech příznaků a diagnóz

Ať už se o své zdraví zajímáte hodně nebo málo, zkuste si náš kvíz s dvanácti otázkami. Prověří, co vlastně víte o medicíně a některých neobvyklých nebo tajuplně znějících diagnózách.

Spustit kvíz

František Hamza zemřel ve věku 62 let na rakovinu žaludku a jeho pohřeb se stal takřka národní událostí, protože odešel vážený člověk, kterému lidé chtějí vyjádřit velkou úctu a uznání. Je pochován v urnovém háji v Praze-Motole a na škole v rodné Kletečné má pamětní desku s plaketou od Milana Knoblocha. Vnučka Františka Hamzy, redaktorka a překladatelka z francouzštiny Jitka Hamzová, zemřela v roce 2017. 

Díky svému vysokému postavení a uznání měl profesor Hamza možnost zasazovat se o propagaci nových léčebných metod a směrů, například hygieny a ergoterapie, podporoval vytvoření instituce školních lékařů a studentských zdravotních ústavů i o modernizaci zdravotnických zařízení v Brně.  Nepublikoval jen lékařské spisy, ale napsal také národopisná dílka, drobné prózy Želivské romance a román Šimon kouzelník o řádovém knězi buditeli z doby národního obrození. Napsal i divadelní hru nazvanou Duše lidská.

Léčba tuberkulózy se zásadně změnila až po druhé světové válce, kdy se masově rozšířila antibiotika. Ta na tuto bakteriální nemoc fungují.