Podle koncepce vltavských břehů se měly nejen farmářské trhy, ale i kulturní a restaurační lodě přesunout ze svého tradičního místa na podskalské náplavce mezi Palackého mostem a Výtoní blíže k Vyšehradu, pod železniční most. Tento záměr se ovšem nelíbil provozovatelům farmářského tržiště Náplavka, spolku Archetyp a ani samotným návštěvníkům. Petici proti přesunu podepsaly na čtyři tisíce lidí. Nakonec musel Archetyp svolat velkou tiskovou konferenci, aby představitelé města oznámili, že se trhy nikam stěhovat nebudou.
Funguje to? Pryč s tím
„Trhy zůstávají tam, kde jsou, a budeme tyto aktivity podporovat,“ řekl pražský radní Michal Hašek. „Hned, jak jsme nastoupili na radnici, říkali jsme, že s koncepcí jako takovou úplně nesouhlasíme. Náplavky jsou složité a nesourodé a považujeme za nutné o nich znovu diskutovat. Měla by vzniknout pracovní skupina zahrnující představitele městské části, odborníky, samozřejmě Institut plánování a rozvoje architektury, architekty a ty, co náplavky využívají,“ dodal.
Jeho slova podpořil také zastupitel Patrik Nacher, který považuje za skandální, že se řeší něco, co funguje, je oblíbené a chodí tam tisíce lidí. Proti posunutí farmářských trhů se postavila také městská část Praha 2 a plán znepokojil ministra zemědělství Mariana Jurečku.
Farmářské tržiště na náplavce vzniklo v roce 2010, první trh se tu konkrétně uskutečnil 9. června. Farmářské trhy Náplavka se konají od února do prosince, vždy v sobotu, od 8 do 14 hodin, a během pěti let se nesmazatelně zapsaly do mysli i diářů Pražanů. Za den je navštíví až patnáct tisíc lidí včetně turistů a na Facebooku mají více než třicet tisíc fanoušků.
„Čerstvé potraviny od pěstitelů a chovatelů nám v Praze chyběly. Na trzích jste mohli vidět hlavně cukrovinky, alkohol a suvenýry. My sami jako Pražané jsme chtěli zavést dobré trhy s kvalitními čerstvými potravinami, volali jsme po českém česneku, chřestu, bylinkách… To vše se vlastně pěstuje kousek za Prahou, ale nebylo to tady dostupné,“ vzpomíná Jiří Sedláček, předseda spolku Archetyp. Náplavka na Rašínově nábřeží byla v době vzniku farmářských trhů až na několik ojedinělých akcí zcela nevyužívaná. „Když jsme se před šesti lety přišli na náplavku podívat, byla zcela bez aktivit. Pro nás to bylo ideální opuštěné místo na břehu Vltavy, nechyběl mu genius loci. Zároveň tu byl prostor pro parkování farmářů tak, aby pro potraviny nemuseli s rudlem někam daleko,“ doplňuje.
Přečtěte si rozhovor se zakladatelem trhů: Pro kvalitní mrkev a ještě za dobré prachy
Posunutí trhů by mělo negativní vliv
Spolek Archetyp má s magistrátem podepsanou nájemní smlouvu a provozovatelé trhu platí hlavnímu městu nájemné a zároveň poplatky ze záboru městské části Praha 2, rovněž náklady na energie, úklid a odvoz odpadu. Většina jiných trhů funguje spíš za finanční podpory města. Více: Jak Praha financuje farmářské trhy? Někde stojí málo – a jinde moc
V roce 2014 však odhlasovala tehdejší Rada Magistrátu novou koncepci, jejímž tvůrcem je Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. „V té době se také začala objevovat myšlenka, že farmářské trhy a kulturní lodě na současném místě vlastně překážejí. Koncepce prosazuje záměr odsunout trhy a lodě na jiné, užší a odlehlejší místo náplavky. Na místě trhů mají být nově organizovány kulturně sportovní akce a koncepce zde plánuje také kotviště pro malé lodě,“ popisuje Jiří Sedláček.
Podle Archetypu by mělo posunutí farmářských trhů na jejich fungování jednoznačně negativní vliv. Jedním z negativních důsledků by bylo zhoršení dostupnosti trhu, konkrétně od stanice metra B Palackého náměstí. Nyní si rodina pohodlně nakoupí a může se s plným košíkem odebrat do metra, od nějž ji dělí jen pár set metrů. Návštěvníkům by nad hlavami projížděly vlaky přes železniční most. Na plánové místo by se také nevešlo takové množství farmářů, podle Šárky Sedláčkové z Archetypu by se jejich počet musel snížit minimálně o třicet procent. „Kvůli užšímu prostoru by bylo také zapotřebí silně omezit chladicí a izolační auta, čímž se bohužel sníží kvalita potravin i výběr dosavadního sortimentu. V podstatě můžeme mluvit o devastaci dobře zaběhlého trhu,“ doplňuje.
Sedláčkovi navíc podotýkají, že trhy zabírají prostor náplavky vždy pouze část soboty, což představuje 5,4 % využitelnosti celého týdne. To podle nich ve srovnání s komerčními akcemi organizovanými přes celý víkend umožňuje městu i veřejnosti současně další víkendové využití oblíbeného prostoru. „Trhy bez problémů a podle potřeby města nárazově uvolňují místo velkým akcím. Jedná se například o Primátorky nebo Lodě na vodě,“ říká Šárka Sedláčková.
Negativně se k odsunu lodí, trhů a k této reorganizaci náplavky postavila také všechna významná sdružení, která na náplavce působí. Mezi ně patří Divadelní loď Tajemství bratří Formanů, Bajkazyl, Avoid Gallery nebo loď Kristian Marco. „Je zřejmé, že Koncepce pražských břehů nereflektuje dlouhodobé připomínky těch, kdo se děním a užitím náplavky prakticky zabývají a kteří zde na náplavce samotné dění, kulturu a život tvoří i prožívají,“ uvedl Matěj Forman. „Loď Kristian Marco má celoroční provoz. Odsun za železniční most si neumím představit hned z několika důvodů. Mně i hostům by zajisté vadil hluk projíždějících vlaků nad hlavami. Břeh náplavky je na tomto místě navíc nejnižší, což při zvýšeném průtoku Vltavy může znamenat, že se na loď hosté nedostanou,“ upřesňuje Radek Pokorný, provozovatel lodi.
Farmáři a další speciality
Farmářský trh Náplavka v Podskalí patří k nejnavštěvovanějším farmářským trhům v Praze. Mezi široký sortiment trhů patří sezónní suroviny, čerstvé ovoce, zelenina, sýry, maso i uzeniny od českých pěstitelů a chovatelů. „Za stánky jsou umístěna chladicí nebo izolační auta, proto může být trh kvalitně zásobený čerstvými a hodnotnými surovinami bez ohledu na horko, vítr nebo ranní mráz,“ říká Šárka Sedláčková ze spolku Archetyp, který místní trhy založil a provozuje je.
Koupíte zde květiny nebo autorské rukodělné výrobky. K dostání jsou i zahraniční potraviny – třeba mořské ryby nebo olivový olej. Zahraničního zboží tu ovšem najdete maximálně deset procent, stejně tak nepotravinového zboží, které zase musí souviset s potravinami, takže se jedná třeba o vařečky od truhláře. Tyto limity určuje Asociace farmářských tržišť ČR, trhy na náplavce jsou jejím členem.
Kromě farmářských produktů se tu objevují stánky s občerstvením, muzikanti či divadelníci. Prostor tu dostávají také charitativní organizace. Mezi nimi vyčnívají například Kuchařky bez domova, u nichž můžete ochutnat některé z vegetariánských jídel. Tento projekt pomáhá ženám na ulici k návratu do života. Trh pomáhá mimo jiné se začleňováním imigrantů z jiných částí Evropy. K dostání jsou speciality z Bosny, Makedonie nebo Slovinska. Organizátoři poskytují prostor malým i rozvíjejícím se food konceptům.
ČLÁNKY DO MAILU