Hlavní navigace

Extremismus v jídle: Potravní mašíblové

3. 7. 2013

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
MAgoři-ŠÍlenci-BLbi. Lidé divní a nápadní, což se někdy týká i jídla. Na svoji stravu mají velmi vyhraněné požadavky. Jejich typologii popsali američtí psychologové, ale jsou i u nás.

Když je něčeho moc… tak je toho příliš. Přísloví platí jak pro postoj současné psychologie k různým typologiím, tak i pro lidi, jež mají na svoji stravu velmi vyhraněné požadavky. První vhodné použití zmíněného rčení může čtenáře napadnout nad typologií dvou Američanů – J. Schafera a M. Yetleové. Druhou možnou variantu či vysvětlení nabízí chování osob, které zmínění sociální psychologové popsali.

Je možné dodat, že nešlo o pouhý žurnalistický popis jevu. Naopak roztřídění do jednotlivých typů předcházel poměrně náročný výzkum. Potravní mašíblové (název někdy používaný pro podivíny a lidi nápadné pochází ze zkratky slov MAgoři-ŠÍlenci-BLbi) samozřejmě jsou nejen v amerických podmínkách.


Autor: Isifa.cz

No co, proti gustu žádný dišputát

Hledači elixíru mládí a síly

Jde o osoby, jež ztotožňují určitý druh potravy s existencí zázraků. Nebo alespoň výrazných změn samozřejmě k lepšímu. Pravděpodobně by jim vyhovoval starý český slogan: „Zdraví, sílu najdeš v sýru.“  Nebo raději inovovaný: „Zdraví, sílu obnovíš, když do sýru zakrojíš!“ Zázraky očekávají na počkání. Sem patří i zastánci různých zaručených, rychle působících redukčních diet. Bez pocitu hladu – jak jinak. Nejlépe v noci a do tří dnů respektive nocí.

Nekonformní lidé

Jejich jídelní stůl bývá pokryt zcela jinými potravinami než je v kraji zvykem. Zvláště vhodní jsou brouci, eventuálně to, co odpovídá některé z tvrdých variant vegetariánství. Zvláště „free“ novinku nabízí dle zprávy na internetu skupina mladých mužů z USA. Jmenuje se Soylent – což je jinak název v jejich domovině známého sci-fi filmu (pozn. Soylent Green). Jde o univerzální náhražku stravy v podobě prášku. Chutně jej upravíte rozmícháním s vodou. Je to „levné a dobré“ – v přepočtu 13 000 Kč za 3 měsíce. Pokud ovšem „soudruzi z USA udělali chybu“, to je vaše riziko. Převrat ve výživě nebyl vyzkoušen nikým jiným, než některými z výrobců.

Přečtěte si: Stát se hmyzožravcem

„Superzdravotníci“

Ve jménu svého zdraví a ekologie jsou schopni zkonzumovat cokoliv, co je jim v těchto souvislostech nabízeno. Trpí „vírou uhlířskou“ v různé teorie, mnohdy s protichůdnými závěry. V touze po zdraví je pro ně maličkost získat kurděje.

Variantou jsou ti, kdož mají lidově řečeno „doktory na háku“. Zeptejte se, jak se opravuje most nebo jak se vysouší bažina. Každý ochotný přizná, že není inženýr ani agronom. Zeptejte se ale na něco o výchově. Každý vám ochotně odpoví: „My máme takovou zásadu, a té se za žádnou cenu nevzdáme …“ Napsal I. M. Gercen na počátku 19. století. Obdobně je tomu u jídla a zdraví. Dodnes přetrvávají zásady typu „je ti těžko od žaludku, dej si panáka“. Eventuálně víra v až zázračné schopnosti ledasčeho – od slivovice po mátu.

Módní policie

Pokud je právě v módě kuchyně italská, jejich stůl připomíná římské tratorie. Pokud je v kurzu kuchyně čínská – jíte hůlkami jako v Šanghaji. Módní bývají i jednotlivé druhy potravin i místa, kde je nakupujeme.

Konzervátoři tradic

Na bůček nedají dopustit. Pokud snad již opustili recepty M. D. Rettigové, k J. Fialové ještě nedospěli.

Hypochondři

Po snězení špekáčku opečeného na ohni u sebe diagnostikují rakovinné bujení…

Přečtěte si: Které jídlo je děsivější? Ovčí vnitřnosti, nebo burger s pubickými chlupy?

V americké typologii se zřejmě můžeme cítit jako doma, leč můžeme i nabídnout další tuzemské varianty.

Potravní teroristé

Z různých, někdy i náboženských nebo ideových důvodů, vnucují lidem v okolí určitý vyhraněný typ stravování. Jen ten a ne žádný jiný je košer.

Řeknou to jídlem

Dotyční sdělují potravou své postoje k osobě strávníka nebo k jeho plánům a systémům hodnot. V manželském poradenství se lze setkat s velmi výmluvným použitím např. rýžového nákypu, žemlovky či nudlí s mákem na straně jedné. Stejně tak namátkou celerového salátu, jahod se šampaňským, dokonce i obložených chlebíčků na straně druhé. Vsadím svůj diplom z psychologie na to, že čtenáři bude jasné, co sděluje co.

Propojenost tradic a moderní komunikace ukazuje příběh jednoho z klientů manželské poradny. Při nezávazném internetovém chatování si dívce u PC posteskl, že po smrti své babičky již nikdy nejedl tak dobré buchty, jako byly ty, jež dělávala ona žena. Obsah pekáče dokonalých buchet, jež na schůzku přivezla zmíněná dívka, přispěl k rychlému sblížení obou. Když onen mladík zjistil, že autorkou kulinářského opusu na téma „naplním tvé sny“, nebyla nositelka buchet, ale její maminka, bylo již pro gentlemana pozdě. Musel se ženit.

Skrblíci z donucení, ale i naivní

Mnozí lidé šetřit na jídle prostě chtě nechtě musí. Akce, slevy a prošlé potraviny jsou jim spásou. To kritizovat nelze. Naivní varianta nastává tehdy, pokud nakupují více, než je nutno. Darovaná bonboniéra nějaký ten týden po lhůtě trvanlivosti není obvykle to pravé ocenění a vyjádření vděku. V rodině X rodiče přiváželi mladým coby dar výhodné nákupy z obchodů s velmi levnými potravinami. Když jednou snacha, připusťme, že poněkud podrážděně, řekla tchýni: „Tak tohle mé dítě jíst nebude,“ byl oheň na střeše.

K tématu: Levné potraviny – konzumace odpadků, nebo šetření jídlem?

Zastánci kvantity

Mohli by tak být nazváni coby ctitelé nadnormativních zásob. Zmíněné nejsou schopni spotřebovat. Ve variantě zahrádkářské zavaří veškeré ovoce. Letos pomalu končí s konzumací kompotů z roku 2006. Na ty letošní se dostane řada tak za pět let. Podobný postup velí konzumovat přednostně ovoce nahnilé či poškozené. To zdravé, přímo výstavní počká… do doby, než se začne kazit.

Čtěte dále: Štrůdl s červem, kompot s plísní – „přece to nevyhodíme“

Naznačené přístupy jsou nebezpečné i tím, že často spadají do rámce sociální dědičnosti. Děti je odkoukávají od svých rodičů.

Negativní postoje – averze k určitému jídlu se obvykle přijímá snadněji než pozitivní preference určitého jídla.

Profesor Paul Rozin z Pennsylvania University v USA v rámci grantu Danone Institutu definoval tři základní motivy pro vznik preference a averze k jídlu:

  • a) smyslová motivace – dobré versus špatné jídlo, chutné versus nechutné, příjemné versus nepříjemné, apod.
  • b) předvídání (anticipace) důsledků, které budou následovat po požití jídla („bude mi špatně, jen co to sním“ anebo „bude mi hned lépe, když to vypiji“)
  • c) ideační motivace (znalost povahy nebo původu) jídla vede k rozumovému zdůvodnění, proč to či ono jíst nebo nejíst)

S použitím zdroje: www.anabell.cz

Co s tím? Začali jsme rčením a na závěr se rčení také nabízí: Proti gustu žádný dišputát. Pro podobné přístupy je jako dělané. Coby bonus lze opět dodat výrok klasika K. H. Borovského: „Kéž by nás pánbůh milený při zdravém rozumu zachovati ráčil.“

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

PhDr. Tomáš Novák – poradenský psycholog, autor řady článků a knižních publikací.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).