Hlavní navigace

Důležité poznámky k výživě malých dětí

Redakce

Dotazy na výživu dítěte patří k nejčastějším otázkám, které dětští lékaři a sestry v ordinacích a poradnách zodpovídají. Pediatr Martin Gregora proto odpovědi zpracoval do knihy Jídelníček kojenců a malých dětí, ze které vám přinášíme ukázku.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Kniha Jídelníček kojenců a malých dětí, kterou připravil primář dětského oddělení nemocnice ve Strakonicích a autor řady populárně naučných knih o péči o malé děti Martin Gregora ve spolupráci s Danou Zákosteleckou, autorkou receptů, je souhrnem praktických rad čerpaných z kapitol jeho předchozích knih a z více než dvou tisíc odpovědí na dotazy, které dětský lékař zodpověděl na internetovém portálu.

Maminky se zde velice často ptají právě na dětskou výživu. Některé otázky jsou tak zásadní a tak často se opakují, že je autor v poopravené formě použil v závěru knihy k vysvětlení konkrétních nesnází, které s sebou výživa dětí a příprava jídel pro naše nejmenší přinášejí. V knize najdete výčet pravidel pro přípravu zdravé racionální dětské stravy, základní informace o jednotlivých druzích potravin a samozřejmě i receptář kojeneckých, a především batolecích jídel. Problematika kojení je zpracována v základních bodech, podrobněji se jí věnují další publikace (přečtěte si obsáhlý rozhovor Neumíme správně kojit. Na internetu je milion špatných rad a podívejte se, jaké jsou Nejčastější mýty o kojení). V knize najdete především praktické rady a jídelníčky, včetně návrhů jídelníčku pro obézní dítě nebo pro dítě na vegetariánské stravě.

Knihu Jídelníček kojenců a malých dětí vydává Grada již ve 4. vydání
Autor: Grada

Knihu Jídelníček kojenců a malých dětí vydává Grada již ve 4. vydání

Dočtete se zde, jak se pozná alergie na bílkovinu kravského mléka a jak se léčí, čím je možné nahradit vápník u dítěte, které nepije mléko a nejí mléčné výrobky, čím nahradit vejce v přípravě pokrmů, je-li dítě na vejce alergické atp.

Přečtěte si ukázku z kapitoly věnovanou výživě pro děti od jednoho roku věku:

Důležité poznámky k výživě malých dětí

Dítě od roku věku postupně začíná ochutnávat stravu dospělých. Protože rodič jde dítěti příkladem, měla by se celá rodina stravovat racionálním způsobem. Co to znamená? Zařadit do jídelníčku dostatek zeleniny, ovoce, nahradit větší část živočišných tuků rostlinnými a co nejvíce se vyvarovat uzenin, produktů rychlého stravování (fast food), slaných a smažených jídel. Jídla pro batolata by měla být lehce stravitelná, nekořeněná, jen lehce solená, nenáročná na kousání. Je sice dobré, když dítě procvičuje žvýkání, ale tužší sousta prostě rozkousat ještě nedokáže, a pokud je polyká nerozkousaná, zhoršuje to činnost střev.

Nezbytné tuky

Pro dítě od roku věku do dvou let není vhodné zásadním způsobem omezovat konzumaci tuků. Jejich příjem by se neměl snižovat pod 35–30 % celkového denního energetického příjmu s tím, že by se měly postupně omezovat živočišné tuky a upřednostňovat tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. kvalitní margaríny, dále semínka, ořechy).

Ty obsahují vysoký podíl omega-3 vícenenasycených mastných kyselin, které působí příznivě na zdraví srdce a cév. Některé z těchto mastných kyselin jsou pro organismus nezbytné (proto se nazývají esenciální), a protože si je tělo neumí vytvářet samo, musí je získávat pravidelně ze stravy.

Pro výživu dětí je proto vhodné zařazení i kvalitních margarínů, které byly dříve spojovány s vysokým obsahem nebezpečných transmastných kyselin. Nyní se však při jejich výrobě používá moderní technologie, tzv. interesterifikace (již se nepoužívá zastaralý postup ztužování – hydrogenace), díky níž jsou transmastné kyseliny ve výrobcích obsaženy pouze v nutričně nevýznamném množství, tzn. do 1 %. Od čtyř let by tuku ve stravě dítěte nemělo být více než 30–35 % z celkového denního příjmu energie.

Zelenina a cereálie

Zelenina a cereálie by měly tvořit základ jídel jako u dospělého. Zajistí příjem minerálů a vitaminů a vláknina v nich obsažená příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu. Od osmnácti měsíců můžeme postupně přidávat malé množství luštěnin (začínáme s lépe stravitelnými druhy, jako je červená loupaná čočka nebo vigna mungo, vždy uvařené v neslané vodě doměkka, pět až šest minut vaříme prudce bez poklice, potom dle druhu na mírném plameni s poklicí do změknutí).

Galerie: dTest varuje před nestabilními dětskými židličkami

Živočišné bílkoviny

Z živočišných bílkovin podáváme dítěti libové maso, drůbež, mléko, mléčné výrobky a vejce. Množství vypitého mléka takto starého dítěte by nemělo být menší než 300–500 mililitrů za den. Část porce mléka mohou nahradit mléčné výrobky. Mléko a mléčné výrobky jsou přirozeným zdrojem vápníku. Denní dávka vápníku by měla být u předškolních dětí asi 800 miligramů. Jeden litr mléka obsahuje asi 1200 miligramů vápníku.

Z mléčných výrobků jsou zvláště vhodné zakysané produkty jako bílý jogurt, smetanový zákys, kefír apod. Mléko v této formě je lépe stravitelné. Slazené jogurty a tvarohy zatěžují dětský organismus velkým obsahem řepného cukru. Pokud uchováváme jogurt v ledničce, před podáním ho necháme chvíli odstát při pokojové teplotě, aby nebyl příliš studený.

Maso drůbeží, hovězí, králičí, jehněčí a rybí je jeden z nejdůležitějších zdrojů železa pro rostoucí organismus. Mezi prvním a druhým rokem věku se jeho denní množství zvyšuje ze dvou na tři lžíce. Červené maso má více železa než bílé a játra a vnitřnosti ještě více než červené maso.

Co byste měli vědět

Zavádění nových druhů potravin může být v každém věku spojené s rizikem alergické reakce, proto je dobré, stejně jako u kojence, zavádět nové druhy ovoce, zeleniny a jiné potraviny postupně s odstupem dvou až tří dnů, abychom rozpoznali případnou nesnášenlivost některé z nich.

Dítě by mělo jíst čtyřikrát až pětkrát denně. Jeho strava by měla být pestrá. Dítě by na jídlo mělo mít dostatek času.

tipli

U batolat a dětí do čtyř let je největší riziko dušení při jídle. Mezi potraviny, které může dítě vdechnout, patří především potraviny tvrdé, kulaté a nesnadno rozpustné, jako burské oříšky, popcorn, kandované ovoce nebo kousky syrové zeleniny. Proto je důležité, aby dítě jedlo v klidu, neběhalo při jídle. Oříšky, mandle a jiné podobné potraviny by batole nemělo jíst vůbec.

Kojení zůstává i v průběhu druhého roku důležitou součástí výživy!

Ukázka z knihy:

Martin Gregora, Dana Zákostelecká: Jídelníček kojenců a malých dětí

4. aktualizované vydání, 2019

Vydává Grada, www.grada.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).