O tom, zda se kojenec první půlrok života nebo aspoň pár měsíců bude živit mateřským mlékem, rozhoduje řada věcí. A hodně jich tenhle záměr, který prospívá vývoji dítěte, může zkomplikovat.
Co se dozvíte v článku
Co všechno to je, se ví už dlouho – shrnuje tokodex z 80. let zaměřující se na regulaci marketingových fint výrobců potřeb pro děti. V Česku zásady ale donedávna až tak nikdo neřešil. Původně tu nebyli draví výrobci, pak zase chyběla vůle jejich nabídku nějak omezovat. Na to, zda se to děje teď, se ve své analýze zaměřil Státní zdravotní ústav (SZÚ).
V porodnici méně, v ordinacích stále dost
Snaha o působení komerčních výrobců umělé výživy je patrná, situace se dle oslovených neonatologů a zdravotníků na neonatologických odděleních v posledních letech zlepšila a tento trend trvá,
říká Adéla Lemrová z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ. Naopak v ordinacích některých praktických lékařů analýza zmiňuje přetrvávající bezplatné nabídky vzorků umělé mléčné výživy nebo propagační materiály v čekárnách.
Kojení může přitom škodit už dokrmování náhradou v porodnici, kterého se někde i přes odborná doporučení stále drží, i když méně než v minulosti.
Podle Lemrové by se proto ženy měly ještě před porodem ptát, jak porodnice pracuje se situacemi, kdy se novorozenec ocitne bez mateřského mléka. Ideální a pro zdraví přínosnou volbou je využití dárcovského mateřského mléka z banky nebo sběrny této tekutiny. Banky jsou v ČR čtyři, více je sběren mateřského mléka.
Problematický může být i obsah novorozeneckých balíčků, ať už věnovaných matce v porodnici, u praktického lékaře nebo třeba i rodinou či přáteli. Může se stát, že dudlíky a lahvičky, umělou výživu dáváme v dobré víře, ale skutečně mohou podvědomě narušit kojení,
podotýká Adéla Lemrová.
Analýza, na které se podílely také Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Univerzita Karlova, ukázala, že v některých čekárnách nebo ordinacích jsou dostupné materiály propagující umělou výživu nejmenších dětí. Nastínila také slabinu v podobě nepřiznané komerční spolupráce ze strany influencerů. Někteří umělou výživu vychvalují, píšou kladné recenze, nabízí slevové kódy, aniž by přiznali, že za to dostali zdarma zboží nebo zaplaceno. Oklamávají tím rodiče, kteří reklamu považují za upřímnou a autentickou. A pokud se ztotožňují i s jejich životním stylem, může tato skrytá reklama vést sledující k rozhodnutí nekojit.
Kojili jste dítě?
Z výhody past na rodiče
Kojení podkopává také nedostatečná edukace budoucích či čerstvých rodičů o umělé výživě (u dětí nedokrmovaných uměle ze zdravotních důvodů), neodborné řešení prvotních a odstranitelných problémů laktace například kloboučky nebo možná překvapivě slevové akce.
Slevy v obchodech nebo lékárnách přitom Češi vyhledávají a jsou u nás rozšířené. A když je ve slevě umělá výživa, řada rodin to vítá, protože nekojit není zrovna levnou záležitostí. Slevy se jeví výhodně. A pokud matka skutečně nemůže kojit, rodina z nich má užitek. Pokud ale žena kojit může a váhá, zda skončit nebo jej utlumit, sleva její rozhodnutí může vědomě či podvědomě ovlivnit,
vysvětluje Adéla Lemrová.
Kvůli slevám a vzorkům je umělá výživa dostupnější. Jenže to, co se na počátku může jevit jako výhoda, ve finále bude pastí na rodiče i jejich děti. Pokud něco mám doma, sáhnu po tom snadněji, než když pro to musím někam běžet, proto i zdánlivé drobnosti mohou vést k dokrmování dětí do půl roku. Když se ale s dokrmováním začne, může to ovlivnit množství tvořeného mateřské mléka, a vést tak k předčasnému ukončení kojení. Navíc sání dudlíku a lahvičky je snazší než sání z prsu, takže dítě si na ně rychle zvyká,
dodává Lemrová.
Šťastný kojenec s lahvičkou
Podle Adély Lemrové podkopávání kojení stojí za pozornost, protože signály z porodnic ukazují, že přibývá žen, které jsou rozhodnuté nekojit už před porodem.
Etický kodex, jehož cílem je omezit nevhodný marketing a chránit kojení, řadí mezi problematické aktivity kromě slev a vzorků některých produktů také:
- etikety, které odrazují od kojení třeba obrázky idealizujících umělou výživu,
- etikety na umělých výživách se zdravotními tvrzeními,
- plakáty a letáky, které zobrazují náhražky kojení,
- obrázky a fotografie idealizující umělou výživu,
- propagaci krmení z lahvičky,
- doporučení používat umělou výživu u dětí do půl roku,
- schvalování umělé výživy odbornými společnostmi,
- distribuce bezplatných či levných dodávek náhražek mateřského mléka do zdravotnických zařízení,
- dary, pobídky a sponzoring zdravotníků nebo zdravotnických zařízení.
Proč a jak dlouho kojit
Doporučení Světové zdravotnické organizace říká, že doplňková výživa by se vůbec neměla zavádět u dětí do půl roku věku. Kojení by mělo s přikrmováním pokračovat do dvou let věku dítěte, ale v pořádku je, i když trvá i déle.
První analýza propagace umělých náhrad
Uskutečnila se v období květen – listopad 2024 v Praze, Brně a ve Zlíně. Zapojilo se deset neonatologických oddělení, 36 praktických lékařů pro děti a dorost a 34 malých, deset velkých prodejen a pět e-shopů. Na analýze se podílely Katedra specifických zdravotnických disciplín Fakulty zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Centrum pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Šlo o první ucelený výzkum dodržování kodexu v ČR.
Více informací najdete zde na webu SZÚ.
Kojení má pozitivní účinky na zdraví dětí. SZÚ připomíná, že snižuje riziko infekcí, alergií, obezity a diabetu. U matek pak poporodních komplikací a diabetu 2. typu. Nekojení může mít naopak negativní dopady na zdraví dítěte a matky, ale dle odborných analýz ve svém důsledku i na ekonomiku a životní prostředí.
Ačkoliv firmy často argumentují, že se jejich výrobky blíží složení a účinkům mateřského mléka, umělá výživa se mu zatím nedokázala vyrovnat ani náhodou. Je od něj na hony vzdálená a mateřské mléko se nahradit nedá,
říká Adéla Lemrová.
V ČR je zákonem zakázaná propagace počáteční umělé výživy (označeny číslicí 1), u ní jsou zakázané také reklama a slevy. Doporučení etického kodexu vymahatelné není, jde spíš o apel, aby tato pravidla byla vnímána a zaváděna výrobci, ale i zdravotníky a rodiči do praxe.
Galerie: Nejhezčí porodní fotky roku 2025
Proč ženy nekojí
Na rozhodnutí nekojit může mít kromě snadné dostupnosti náhražek také vliv rodina a nejbližší okolí, životní styl, malá zdravotní gramotnost (žena nemá informace, neumí je získat, pracovat s nimi), špatné informace, ale třeba i tlak, že kojit se musí.
Kojení se prezentuje někdy tak, že je přece snadné a jde samo. Tak to ale vždy není. Je potřeba říci, že jej mohou provázet problémy, které jsou ale řešitelné. Na druhé straně je třeba se vyhnout nepřiměřenému tlaku na kojící matky a stigmatizaci těch, které z různých příčin nekojí,
dodává Adéla Lemrová ze SZÚ.
Je proto potřeba zvyšovat zdravotní gramotnost nejen rodičů, dostupnost laktačních poradkyň a porodních asistentek i bezplatnost jejich služeb. S tím souvisí také rozšiřování informací, že na tyto služby přispívají zdravotní pojišťovny (více o jednom z těchto typů příspěvků jsme psali zde). Pomoci může také informování stávající, více ekologicky zaměřené generace, že kojení je z hlediska dopadu na přírodu jednoznačně příznivější než výroba umělých výživ.
Důležité také je, aby péče a poradenství byly dostupné v domácím prostředí bezprostředně po odchodu z porodnice a aby ženy ještě před tím, než nastanou případné problémy, věděly, na koho konkrétně a za jakých podmínek se mohou obrátit.
ČLÁNKY DO MAILU