Hlavní navigace

Dřív, než si vezmete život, zavolejte mi…

Tomáš Novák

Tak začínal inzerát uveřejněný reverendem Chadem Varahem v britských novinách 7. listopadu 1953. V krizi nabádal telefonovat na vůbec první linku naděje do kostela sv. Štěpána v Londýně.

Doba čtení: 4 minuty

Inspirací pro vznik nové – dobrovolníky zajišťované – služby byl zvyšující se počet sebevražd. V samotném Londýně byly zaznamenány v průměru tři denně. Bezprostředně k nabídce poslední záchrany přivedla ctihodného pastora sebevražda čtrnáctileté dívky. Prý se cítila strašně sama a neměla se komu svěřit.

Samaritáni

Inzerát měl velký úspěch. Volaly stovky lidí. V areálu na ulici Walbrook 39 bylo nutno umístit několik „telefonů naděje“, získat k nim dobrovolníky, vyškolit je v základních otázkách a zajistit nepřetržitou službu. K dobrovolníkům se brzy přidali lékaři i psychologové.

Šlo o organizaci necírkevní, nepolitickou, nezávislou, dobrovolnou a samozřejmě neziskovou. Hlavním cílem bylo pomáhat lidem v krizi, zejména v ohrožení sebevraždou. Služba funguje dodnes a její principy s nepodstatnými odchylkami respektují v podstatě všechny linky důvěry či naděje.

Následovníci

První následovníky našel Chad Varah až v roce 1957 v Curychu. Linku nazvanou „Podaná ruka“ vytvořilo společné úsilí nešťastného otce mladého sebevraha a faráře Kurta Scheitlina.

Opět vše vytvořili s dobrovolníky takříkajíc na koleně. Švýcaři jsou vůči novotám poněkud konzervativní. Navíc v telefonické první pomoci bývá daleko k opravdu koncepční psychoterapii třeba C. G. Junga. Linka měla vyhráno až roku 1976. To jim ředitelství pošt přidělilo telefonní číslo tísňového volání.

První linka důvěry v ČSSR

První linka důvěry u nás vznikla na Psychiatrické klinice FVL UK. Založil ji tehdejší primář MUDr. Miroslav Plzák roku 1964.

Šedesátá léta byla nakloněna různým novinkám. Bdělí soudruzi nejprve s telefonickou první pomocí váhali. Leč poté, co – dle soukromého sdělení Miroslava Plzáka – rodina kteréhosi velmi vlivného muže poznala, jak obtížné je zvládat deprese jednoho ze svých členů, šlo vše jako po másle. Pražskému telefonu naděje bylo mocnými povoleno bojovat proti depresím. Mnozí vedoucí soudruzi tušili, že vítězství socialismu – jež bylo takříkajíc za dveřmi – smutky na duši s rizikem sebevraždy samo o sobě nevymýtí.

Deprese není hlavní problém volajících

Ne virtuální „moudrý rabín“, ale výše zmíněný lékař brzy o lince, primárně zaměřené proti sebevražednému konání, konstatoval: „Všechno je jinak!“

Ne že by se občas neozvali lidé stižení depresí. Nejčastější ztrápení volající byli lidé s partnerskými, rodinnými a manželskými problémy. Platí to i dnes. V historii na tom nic nezměnily ani významné politické události. Tj. čas po srpnu 1968 či po listopadu 1989.

Rok po pražské lince důvěry vznikla linka v Brně zaštítěná profesorem Josefem Hádlíkem. MUDr. Luděk Černý založil opět v Praze roku 1967 Linku důvěry mládeže. Do roku 1989 bylo v tehdejší ČSSR vždy v rezortu zdravotnictví dvanáct linek. Poté nastal výrazný kvantitativní rozvoj.

Linky i mimo zdravotnictví

První „nezdravotnická“ linka vznikla na počátku devadesátých let v Liberci. Na počátku třetího tisíciletí je v ČR takřka sedmdesát linek. Zhruba polovinu z nich zajišťují různá sdružení, neziskovky, obecně prospěšné společnosti, církevní subjekty atd. Některé fungují nepřetržitě. Většina to ale není. Některé jsou bezplatné. Častěji ovšem platí běžný telefonní tarif. Objevuje se zde nabídka služeb mimo telefon i prostřednictvím internetu.

Osobní návštěvy linky neumožňují. Zcela jistě ale poradí, na koho se s jakým – nejen psychiatrickým či psychologickým – problémem obrátit. V žebříčku nejčastějších motivů vyhledat telefonickou pomoc se do jisté míry odráží i společenský vývoj, byť „traumatické stálice“ přetrvávají. Česká asociace pracovníků linek důvěry ČR uvádí následující pořadí:

Motivace k volání na linku důvěry:

  • vztahové problémy (rodinná, partnerská, manželská problematika…)
  • problematika závislostí a sociální patologie (domácí násilí, drogy, hráčství…)
  • osobní problematika (úmrtí blízké osoby, ztráta smyslu života, osamělost, sebevražedné myšlenky…)
  • problematika sociální a právní (finanční a bytová tíseň, nezaměstnanost, péče o seniory…)
  • zdravotní problematika (tělesná nemoc, těhotenství, antikoncepce…)
  • sexuální problematika (sexuální dysfunkce, deviace…)
  • problematika menšin (problematika odlišné sexuální orientace…)
  • traumatizující události (okradení, přepadení, znásilnění…)
  • problematika syndromu CAN (šikana, zanedbávání, sexuální zneužívání, tělesné a psychické týrání…)

Seznam linek důvěry

Kde jsou ty doby, kdy bylo aktuální nabádání: „Máš-li smutek na duši, napiš tetě Miluši.“ Dávno již na nás z nebeských výšin shlíží legendární „teta Sally“, autorka poradenské rubriky kdysi populárního časopis Mladého světa.

Dnes většinou hledáme na internetu. Seznamy linek důvěry najdete mj. na následujících webech:

Seznamy linek důvěry

  • www.krizova-pomoc.cz Centrum sociálních služeb Praha: seznam linek důvěry pro celou populaci (aktualizovaný k 10. 6. 2017)
  • www.krizovaintervence.cz Krizová intervence: linky důvěry pro celou populaci, specializované linky
  • www.modralinka.cz Modrá linka – linka důvěry nejen pro děti a mládež: Seznam linek důvěry
  • www.capld.cz Česká asociace pracovníků linek důvěry: Linky důvěry v ČR – pouze pracoviště kreditovaná ČAPLD