Hlavní navigace

Doplňky stravy léčí asi stejně jako poslech Eldoráda

15. 12. 2011

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Jistě, myslíte to dobře. Babičce nadělíte pod stromeček kloubní přípravek ve vánočním balení s hity Waldemara Matušky a dědovi cosi na prostatu. Jenomže často jen vyhodíte peníze.

Výrobci a dovozci doplňků stravy, jak se správně nazývají potravinové doplňky, mají celoročně žně, které vrcholí před Vánocemi. Reklama nás přesvědčuje o tom, že patří mezi nejvhodnější dárky. Pro pány ve středním věku Prostenal, který má „blahodárný vliv na zdravotní stav prostaty“, Silymarin Forte pro ochranu našich cév a jater, pro babičky a dědečky pak třeba GS Condro Forte, aby jejich chrupavky dostaly „přesně to, co potřebují“ a ještě dlouho dokázali skotačit se svými vnoučaty. A tento „váš oblíbený kloubní přípravek nyní ve vánočním balení s hity Waldemara Matušky,“ hlásá reklama. Kdo z dříve narozených by si je rád neposlechl?

Místo ryby kapsli rybího tuku

Měli bychom doplňky stravy kupovat a užívat je? A víme určitě, co jedna tableta nebo kapsle toho či onoho doplňku obsahuje?

Především bychom si měli opakovat, že doplňky stravy neléčí naše neduhy. Jsou určeny pro zdravé lidi. Jak říká MUDr. Jan Vavrečka, jenž se dlouhodobě zabývá i legislativou spojenou s doplňky stravy, „jsou pro ty, kteří chtějí zabránit vzniku některých nežádoucích zdravotních stavů nebo podpořit správnou funkci organismu v jejím trvání. Doplňky stravy mají tedy mít preventivní účinek. Kvůli němu se ale musí užívat dlouhodobě, vlastně celoživotně, jinak se tohoto jejich efektu nedosáhne.“ Když nebudete jíst dvakrát týdně rybu, můžete slupnout místo lososa kapsli či dvě rybího tuku. Vadí vám česnek v syrovém stavu? Kupte si ho v krabičce a každý den polkněte jednu tobolku. Určitě tak svému tělu prospějete. Víc ale nečekejte.

Notifikace není registrace

To, že doplňky stravy, které se prodávají na našem trhu, jsou registrované ministerstvem zdravotnictví, čímž se také mnozí jejich výrobci zaštiťují, je mýtus. Každý výrobce či dovozce těchto výrobků má pouze takzvanou oznamovací povinnost, že hodlá vstoupit na trh s novým produktem. Odborně se tomu říká notifikace.

Odešle na ministerstvo zdravotnictví základní údaje. Ministerstvo zdravotnictví ale nemá dle zákona povinnost zkontrolovat účinnost ani bezpečnost tohoto výrobku. Pokud se mu přesto něco nezdá, doporučí výrobci, aby svůj obchodní záměr ještě zvážil. Zda to výrobce udělá, záleží jen na něm. Zpětnou kontrolu už ministerstvo neprovádí. Nemá totiž oprávnění, nemá nástroj, jak takovému produktu zakázat, aby vstoupil na trh. Notifikace slouží pouze jako informační zdroj, aby se vůbec vědělo, co všechno je na trhu k dostání. Tato snadná procedura předchází uvedení výrobku do prodeje. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zase nemůže zkontrolovat výrobek, dokud není na trhu. A že by SZPI všechny doplňky stravy pravidelně v terénu prověřovala, to není v jejích silách.

  • Především bychom si měli opakovat, že doplňky stravy neléčí naše neduhy. Jsou určeny pro zdravé lidi.
  • Doplňky stravy mají pouze preventivní účinek. Pak je ale musíte užívat celoživotně. Měsíční ani tříměsíční kúra nestačí.
  • Doplňky stravy skutečně pouze doplňují jídlo, když jejich vlastní potravinové složky z nějakého důvodu dostatečně nekonzumujeme.

Od placeba po léčivo

Pomineme-li doplňky stravy, které jsou zjevné placebo, kdy jedno dražé obsahuje třeba jen cukr s jahodovým sirupem, lze doplňky stravy rozdělit zhruba do třech skupin. Ani u jedné však nemáme záruku, že v tabletě najdeme vždy to, co výrobce deklaruje, protože kontrola je zde mnohem méně přísná a méně častá než například u léčiv.

Spotřebitel je tedy u doplňků stravy ochuzen o státní garanci složení výrobku, která u volně prodejných léčiv existuje. „Ta první skupina, a může mít velikost až sedmdesát procent, obsahuje výrobky, které žádné příznivé účinky na lidské zdraví nemají, proto u nich nebyly takové účinky ani nikdy vědecky prokázány a velmi pravděpodobně také nikdy nebudou. Druhá skupina obsahuje výrobky, které objektivní účinnost opravdu mají, u některých z nich však dosud přesně nevíme jakou nebo pro ni zatím nemáme dostatečné vědecké důkazy. A konečně poslední skupina jsou ve skutečnosti léčivé přípravky, které nejsou řádně registrované. To je samozřejmě také špatně. Z právního hlediska jde obecně o rozsáhlý ´nelegální trh se zdravím,´“ říká MUDr. Vavrečka. „Těch sedmdesát procent výrobků v této kategorii by z trhu mělo zmizet, protože o jakémkoliv jejich užitku můžeme velmi úspěšně pochybovat. Zda by na trhu měly zůstat doplňky stravy, které efektivní být asi mohou, ale zatím to nebylo vědecky dokázáno, sám nevím. Takové výrobky však rozhodně nelze legálně nabízet spotřebitelům pro jejich dosud neprokázané účinky. Z právního hlediska je kritická i třetí skupina, která ve skutečnosti konkuruje registrovaným lékům. Jde vlastně o ´překabátěné´ léčivé přípravky, uvedené na trh v režimu potravin. Narušuje to základní pravidla řádné hospodářské soutěže,“ dodává.


Autor: Isifa.cz

Doplňky stravy vám vnutí reklama nebo lékárník kvůli vyšší marži

Stačí se podívat například na již zmíněný doplněk stravy GS Condro Forte, který obsahuje léčivou látku glukosamin ve vyšší doporučené denní dávce než registrované léky Flexove či Dona, které vám může lékař předepsat pro jejich vysokou účinnost dokonce pouze na předpis. Jde o závažný stav s mnoha nežádoucími důsledky, které nemusí být na první pohled patrné.

A co na to spotřebitel?

Většinou nic netuší a často podlehne reklamě. MUDr. Vavrečka doporučuje nechat se klidně reklamou doplňků stravy inspirovat, ale v lékárně poté nežádat konkrétní výrobek, ale chtít jeho účinnou látku ve formě registrovaného léčivého přípravku.

Pokud existuje volně prodejné léčivo stejného složení, potom není žádný důvod, proč si vybrat právě doplněk stravy. Pokud ale takový volně prodejný lék neexistuje, pak tímto zjištěním člověk získá důležitou informaci, že nikdo dosud neprokázal, že látky obsažené v doplňku stravy mají léčivý účinek, a proto si může lépe a kritičtěji rozmyslet, zda si takový doplněk stravy koupí, či ne. Může se ovšem stát, že lékárník bude v nabídce doplněk stravy upřednostňovat a více vychvalovat, protože má zkrátka vyšší marži za prodej doplňku stravy oproti léku.

K většině doplňků stravy ale ekvivalent mezi léčivy nenajdete, upozorňuje MUDr. Vavrečka. Pořízení takových výrobků představuje nezřídka jen zbytečně vyhozené peníze. Doplňky stravy skutečně pouze doplňují jídlo, když jejich vlastní potravinové složky z nějakého důvodu dostatečně nekonzumujeme. A že jde o velice výnosný byznys, který si nikdo nedovolí v širším měřítku napadnout, to všichni asi tušíme. Ročně za doplňky stravy totiž jen v Evropě spotřebitelé utratí více než devět biliónů eur.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Publicistka, pracovala v týdeníku Reflex, zajímá ji každodenní život, vše co ji cestou „cvrkne do nosu“. Ráda poznává lidi, kteří ve svém oboru dokázali víc než rutinně pracovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).