Hlavní navigace

Dokáží psi vyčuchat koronavirus? Vědci testují jejich schopnost odhalit COVID-19

 Autor: University of Pennsylvania’s School of Veterinary Medicine (Penn Vet)
Infekce novým koronavirem je dnes na světě potvrzena u nejméně čtyř miliónů lidí. K vysokému číslu přispívá i fakt, že nakažení mnohdy ani netuší, že nemoc mají, a šíří ji dál. Experti tak zkoumají možnost, zda by se k časné detekci COVID-19 mohli začít využívat speciálně vycvičení psi.
Veronika Šmídová 13. 5. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Čísla lidí nakažených novým koronavirem rostou každým dnem. I když je celá řada věcí, které o COVID-19 doposud nevíme, vědci se shodují na tom, že je vysoce infekční. Do karet mu totiž mimo jiné nahrává i to, že se nemocní stávají pro okolí nakažlivými ještě před tím, než se u nich vůbec objeví první příznaky. Popřípadě se u nich ani příznaky objevit nemusí, tím pádem nemají důvod být v karanténě a vir dále přenášejí do populace.

Pro eliminaci podobných případů je důležité plošné testování, to ale není z hlediska velkého rozsahu snadno proveditelné a má řadu dalších háčků. Výzkumníky a kynology tak napadlo, zda by se pro časnou detekci nedaly využít citlivé psí čumáky. Tímto tématem se aktuálně zabývají týmy například ve Velké Británii, USA či Izraeli, ale i v České republice.

Psi dovedou detekovat malárii

Speciálně v Británii se této myšlence věnují experti, kteří již v minulosti prokázali, že psi jsou schopní spolehlivě detekovat jiná infekční onemocnění. „Naše předchozí práce ukázala, že psi jsou schopní detekovat vůni jedince nakaženého infekcí malárie s extrémně vysokou přesností. Ještě lépe, než jak má Světová zdravotnická organizace nastavené standardy pro diagnostiku,“ uvedl k tomu profesor James Logan, který vede Oddělení pro kontrolu nákaz na Londýnské škole hygieny a tropického lékařství. Výzkum realizuje ve spolupráci s Durhamskou univerzitou a nadací Medical Detection Dogs.

Podle něj zatím nejsou jasné důkazy, že psi dokážou COVID-19 vycítit, na základě zkušeností s rozpoznáním jiných respiračních onemocnění by to ale mělo být reálné.

V tom případě by mohla zvířata otestovat až sedm set padesát lidí během pár hodin, mohla by se také využívat například na letištích, kde by dokázala identifikovat přenašeče. Psi již v dnešní době umí například poznat změnu teploty kůže a určit tak, kdo má horečku a kdo ne, i to se v diagnostice koronaviru hodí.

Zavolají pomoc i přinesou inzulin

Že by mohl mít projekt úspěch, naznačují i jiné experimenty, v rámci nichž například psi poměrně spolehlivě detekují některé typy rakoviny. V Česku je odborníci trénují také jako pomocníky pro lidi trpící diabetem – dovedou přivolat pomoc, donést inzulinové pero, telefon, v některých případech i poznat přicházející záchvat až třicet minut před jeho vypuknutím.

Zuzana Daušová z Centra výcviku psů pro postižené Helppes, která se touto problematikou zabývá, si tak dovede představit, že by zvířata detekci koronaviru zvládla. „Pokud vědecké týmy dokážou vytvořit pachové konzervy na koronavirus a prokázat, že tento pach vychází z infikovaných osob, pak si lze vcelku snadno představit, že by psi dokázali být spolehlivějšími a rychlejšími ,detektory‘ než rychlotesty,“ uvedla k tomu pro Vitalia.cz.

Podle ní se psi využívají pro detekci nejrůznějších onemocnění. „Pokud jsou lidé schopni vytvořit pachové vzorky, dle kterých je možné psy trénovat, pak jsou psi schopni značit prakticky cokoli. Pro psa není podstatné, o jaké onemocnění – pokud mluvíme o tématu využití schopností psů ve zdravotnictví – se jedná, pro psa je podstatná kvalita pachových vzorků a poté samozřejmě i kvalita jeho výcviku,“ popisuje Zuzana Daušová.

Důležitá je hlavně povaha psa

Sama se výcviku asistenčních signálních psů pro diabetiky věnuje v organizaci již deset let. Výsledky jsou zatím podle ní velmi uspokojivé. „Klienti nám zasílají pravidelně tabulky se záznamy detekce ze strany psa. Jeden z předaných psů má výsledky po dobu několika let 100 %, což lze ale považovat spíše za výjimku, jak prokázalo i dlouhodobé výzkumné šetření Univerzity of Bristol. Z tohoto šetření vyplynulo, že mediální citlivost na hypoglykemické epizody je v průměru 83 %, u hyperglykemie je citlivost 67 %. Tato procenta odpovídají prakticky i našim zkušenostem, pouze s tím rozdílem, že u hyperglykemie jsme zaznamenali úspěšnost psů vyšší – cca 80 %,“ říká k tomu Zuzana Daušová. Podle ní zmíněná studie i vlastní spolupráce s partnerskou organizací Stichting Hero z Holandska prokázaly, že na úspěšnost má veliký vliv zejména schopnost spolupráce klienta se psem.


Autor: University of Pennsylvania’s School of Veterinary Medicine (Penn Vet)

Prestižní americká univerzita je jedním z pracovišť, které zkoumá možné využití psů v testování na nový koronavirus. Zjišťuje, zda psi dokáží úspěšně určit vzorky od pacientů, kteří mají pozitivní, nebo negativní testy na COVID-19.

Detekce nemocí či záchvatů obecně stojí na tom, že jsou psi učeni reagovat na pach, který vychází z těla nemocného. „Psi jsou trénováni pomocí pachových konzerv, ve kterých se nachází specifický pach pro dané onemocnění. U diabetiků se tedy logicky jedná o pach, který vychází z jejich těla při změně hladiny cukru v krvi. U hypoglykémie se jedná o hodnoty < 3,5 mmol/l, u hyperglykemie to je > 10 mmol/l,“ vysvětluje expertka s tím, že nejvhodnější pro výcvik jsou retrívři, australští ovčáci, border kolie, ale i kříženci. Více než plemeno je prý důležitější povaha zvířete, jeho zdraví a chuť pro pachové práce.

Výcvik za 6 týdnů?

Zkušenosti s trénováním psů pro zdravotní účely má i Michaela Drozdová z neziskové organizace Pes pro tebe, která se od roku 2016 věnuje výcviku detekčních psů pro klienty – převážně děti – s diabetes mellitus I. typu. Také ona potvrzuje pozitivní výsledky.

„Psi již v období předávání klientům a bezprostředně po něm reagovali na výkyvy glykemie a brzy nás všechny překvapili svojí spolehlivostí. Zpětnou vazbou nám bylo celkové snížení nejen variability glykemie, ale i počtu jednotek inzulinu. Dále pak v případě dětí významné zklidnění psychiky,“ říká Michaela Drozdová s tím, že při přípravě štěňat pro podobnou práci se ve fázi předvýchovy zjišťují vlohy pro detekci a empatii. „Pes pak ve dvanácti až osmnácti měsících nastupuje do výcviku, který trvá ještě dalších šest měsíců,“ nastiňuje odbornice.

Takto dlouhý trénink by byl samozřejmě u koronaviru problém, protože experty tlačí čas. Naštěstí výcvik pro běžnou detekci nemoci bývá kratší, britští experti věří, že by mohlo postačit i pouhých šest týdnů. Již brzy by se tak mohly objevit první výsledky experimentů, zda psi skutečně dokážou určit nakažené osoby, nebo ne.

Odborná spolupráce:

Zuzana Daušová

Ředitelka a vedoucí výcviku v organizaci Helppes. Od roku 1982 působí jako instruktor výcviku psů Českého kynologického svazu, rozhodčí Klubu speciálního výcviku psů, od roku 1993 má praxi s osobami se zdravotním postižením. Od roku 1993 do roku 2003 byla majitelkou Psí školy Freddie se specializací na psychologii psů, výcvik pozitivními metodami, společenskou výchovu psů, sportovní výcvik, výcvik pachových specialistů a vodících psů. Je mimo jiné nositelka zlatého odznaku vzorného výcvikáře 1. stupně i mezinárodní mistryně Rakouska (záchranných psů) a Slovenska (sportovní kynologie).

Michaela Drozdová

Je spoluzakladatelka a cvičitelka v organizaci Pes pro tebe. Od střední školy se zabývá sportovní kynologií, při ročním pobytu v Anglii měla možnost navštěvovat výcvikové centrum vodicích, asistenčních a canisterapeutských psů v městečku Bracnell. Od roku 2003 pořádá ukázky výkonu vodicích a asistenčních psů na základní škole a pomáhá s nácvikem prevence a ochrany proti případnému napadení člověka agresivním psem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).