Dítě do třiceti? Rozhodně ne, tvrdí některé dnešní ženy

Je jim dvacet pět let a o dítěti nechtějí ani slyšet. Vzdělání, cestování, kariéra a finanční polštář. Budoucí staré matky.

Letos oslaví dvacáté páté narozeniny, právě si udělala bakaláře, bydlí v hlavním městě a touží po dítěti. Ve svém postoji je Kamila Krbcová mezi vrstevnicemi ze své sociální bubliny osamělá. „Moje kamarádky rozhodně neuvažují o tom, že by měly první dítě do třiceti let. Většinou argumentují tím, že dnešní medicína zajistí bezpečné odnošení dítěte i porod starším matkám.“

Galerie: Rodí starší ženy. Riziko vývojových poruch stoupá

Když opomeneme rizika spojená s pozdním začátkem mateřství, dnešní mladé ženy skutečně nemají kam spěchat. Svět je neuvěřitelně pestrý a láká možnostmi, o jakých se dříve ženám před třicítkou mohlo jen zdát.

„Nárůst věku rodiček při narození prvního dítěte, který nastal po roce 1990, je daný hlavně tím, že se výrazně změnily životní podmínky. A to nejen v dostupnosti vysokoškolského vzdělání, které v současné době ukončuje více žen než mužů (podle údajů Českého statistického úřadu je nyní o 134 % víc vysokoškoláků než před dvaceti lety a více než polovinu absolventů tvoří ženy, pozn. red.). Také se rozšířily možnosti cestovat a celkově se zvýšily nároky na trhu práce. Věk dvaadvacet let u prvorodiček, který byl v ČR roce 1989, byl daný specificky omezenými možnostmi volby životních drah v době komunismu. Například za první republiky byl průměrný věk prvorodiček okolo pětadvaceti let,“ upřesňuje socioložka z Akademie věd ČR Lenka Formánková.

V České republice došlo ve zrychleném sledu k nastolení trendu, který začal v jiných evropských zemích na západ od nás již během druhé poloviny šedesátých let minulého století. „Demograf holandského původu Dirk van de Kaa mluví o takzvané druhé demografické tranzici. Jejím hlavním rysem je pokles plodnosti hluboko pod reprodukční hranici (2,1 dítěte na ženu), což souvisí také se zvyšujícím se věkem žen při narození prvního dítěte. To je dáno změnou hodnotové orientace směrem k většímu individualismu a souvisejícími změnami podoby jak pracovního, tak osobního života,“ doplňuje socioložka.

Statistika mluví jasně: rodíme později

  • Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že prvorepublikové ženy zakládaly rodinu okolo dvacátého pátého roku (v roce 1925 je udávaný průměrný věk prvorodiček 25,3 roku), naopak v průměru nejmladší prvorodičky zažila naše země v osmdesátých letech (v letech 1983 až 1985 byl průměrný věk prvorodiček 22,3 roku).
  • V novém tisíciletí se to vrátilo zpět k pětadvaceti letům a nyní věk prvorodiček stále stoupá. „V průběhu posledních dvou desetiletích výrazně vzrostl průměrný věk žen při narození dítěte. Zatímco na počátku devadesátých let ženy rodily v průměru ještě před dosažením 25 let, nyní je to téměř ve věku 30 let. Zvyšování průměrného věku rodiček se zpomalilo po roce 2008, poslední meziroční růst o 0,05 posunul průměrný věk žen při narození dítěte na 30 let, u prvorozených dětí činil 28,2 roku,“ udává ČSÚ.

Už chceš dítě? Jsi normální?

Kromě cestování a kariéry zmiňují dnešní mladé ženy, že je potřeba mít hmotné zabezpečení před založením rodiny. Tedy naspořit dost peněz a mít vlastní byt. „Je paradoxní, že u mých známých jsou všechny tyhle věci daleko před tím, než mít muže,“ udivuje se Kamila Krbcová.

Pokud by tedy nyní otěhotněla, setkala by se s lítostí – a pochopením, kdyby se rozhodla pro potrat. Magická hranice biologických hodin přece začíná tikat až po třicítce. Zatím je tedy dost času řešit to.

Tento rozšířený generační postoj vytváří normu a i jakýsi tlak mít dítě později. Kdo si jej pořídí z dnešního pohledu příliš brzy, nebo by ho alespoň chtěl mít, může být za divného nebo někoho, kdo si kazí život.

Mladým ženám nepomáhá ani tlak na trhu práce a dlouhá rodičovská dovolená

Nejlepší strategii, jak se chránit před nezaměstnaností, představuje v České republice stále studium vysoké školy. To ale trvá standardně pět let a pak ještě následuje období, kdy si ženy musejí zajistit stabilní místo na trhu práce.

Zatímco například v Německu se běžně vracejí ženy do práce po jednom roce mateřství, v Česku se věnují malým potomkům dva až čtyři roky. Právě na to poukazuje i Lenka Formánková: „Je třeba si uvědomit, že tříletá rodičovská dovolená vede k výraznému snížení šancí na trhu práce. Pokud nemáte dostatečnou praxi, vrací se vám zpět do zaměstnání těžko. Problémem jsou také pracovní smlouvy na dobu určitou, které absolventi a absolventky standardně dostávají. Pokud ale v době, kdy jste zaměstnaná na podobný typ smlouvy, odejdete na mateřskou a pak rodičovskou dovolenou, nemáte se po vypršení smlouvy kam vrátit. Zároveň se relativně standardní součástí životních drah stává získávání zkušeností na pracovních stážích a pobytech v zahraničí, což zase vede k oddalování mateřství.“

Mladí muži staří tátové

Mladí muži to mají dost podobně. Navíc oni skutečně nemusejí tolik spěchat a mohou založit rodinu i v poměrně vysokém věku. Rovněž to může být jedním z důvodů frustrace žen, které touží po dítěti dřív, než dovrší třicítku. Nemohou najít pro své dítě tátu. Nebo musejí hledat mnohem staršího partnera.

„Na druhou stranu je pravda, že muži s nižším vzděláním, kteří mají nejistou pozici na trhu práce nebo jsou dlouhodobě nezaměstnaní, mívají problém najít si partnerku a stát se rodiči, i když si to přejí,“ doplňuje Lenka Formánková.

Na závěr je nutné upozornit na to, že jde pouze o určitý okruh lidí a průměrný věk prvorodiček je nyní v České republice stále okolo 28 let. „Obecně jsou Češi v otázce věku prvorodiček spíše konzervativní. Podle výzkumu Jany Chaloupkové z roku 2008 považují Češi a Češky ideální věk pro ženu při narození prvního dítěte necelých 25 let,“ říká socioložka. Nyní, po devíti letech, se zmíněná hranice jistě posunula nahoru. Přesto lze říct, že ČR stále stojí mezi východoevropskými zeměmi, kde je za ideální považován ještě nižší věk prvorodiček, a zeměmi západní Evropy, kde je dávána přednost vyššímu věku.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 8. 2017 10:04