Hlavní navigace

Poškodí anestezie mozek dítěte?

Helena Singerová

Narkóza: strašák, kterého se obávají rodiče malých dětí, jež mají podstoupit zákrok nebo diagnostické vyšetření v umělém spánku. Mají strach z poškození mozku. Jsou tyto obavy opodstatněné a jaké věkové skupiny jsou nejohroženější?

Doba čtení: 3 minuty

V České republice každoročně podstoupí operační výkon v celkové anestezii přibližně sto tisíc dětí. Další skupinou jsou děti, které je třeba uvést do umělého spánku kvůli diagnostickému vyšetření, které by dospělý člověk zvládl bez podání anestezie. Je to například CT, vyšetření magnetickou rezonancí, různé druhy ozáření, gastroskopie, rektoskopie a mnohé další.

Důvod je prostý: tato vyšetření jsou natolik nepříjemná, že by se jim i poučené a jinak velmi rozumné děti bránily, nebo se při nich člověk nesmí hýbat, což malé děti nezvládají.

Proč se rodiče obávají anestezie?

Rodiče, jejichž děti mají podstoupit nějaké z uvedených vyšetření nebo chirurgický zákrok, mnohdy váhají a ptají se po lokální anestezii, případně diskutují o odložení výkonu. Bojí se, že narkóza poškodí mozek jejich potomka a zapříčiní budoucí poruchy učení a koncentrace.

Není se čemu divit. Čas od času se v médiích objeví článek, který před celkovou narkózou varuje s odkazem na nejrůznější experimenty prováděné na zvířatech. Anesteziolog Jakub Kletečka, který se ve své dizertační práci věnoval vlivu anestezie na mozek, upozorňuje, že přestože existují možnosti posouzení případného kognitivního deficitu nebo behaviorálních změn u myší a makaků, nelze tyto změny jednoduše pojmout za prokázané i u lidí: „Všechny tyto práce, jejichž výsledkem je jasný průkaz toxického působení anestetik na nervovou tkáň, mají několik známých omezení, které brání jednoduchému přenosu do humánní medicíny,“ uvádí.

Pochopitelně jsou i studie, které se zaměřily na dlouhodobé sledování dětí, jež musely podstoupit celkovou anestezii. Zde je nutné vzít v potaz vliv dalších okolností: minimálně u části z nich byl vývoj operovaných dětí ovlivněn nejen anestezií, ale také dalšími faktory. Například obecně vyšší nemocností a sociálním prostředím, stejně jako dalšími medikamenty. „V současné době nedokážeme přímo odlišit, jakou změnu vývoje mozku způsobila vlastní anestezie a co způsobilo chronické onemocnění, užívané léky, prováděné zákroky a podobně,“ doplňuje Tomáš Vymazal, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol, a dodává, že „nerozhoduje ani tak délka anestezie, ale spíše její četnost a samozřejmě i povaha chirurgického výkonu. Mluvíme-li například o těžce popáleném dítěti, pak největší riziko představuje vlastní úraz a všechny změny v organismu, které vyvolá, nikoli opakované anestezie při převazech a ošetřování.“

Před dvěma lety byly publikovány výsledky mezinárodní multicentrické studie The Pediatric Anesthesia & Neurodevelopment Assessment (PANDA), která porovnávala kohortu dětí operovaných v celkové anestezii pro tříselnou kýlu do věku tří let s jejich zdravými sourozenci. Neuropsychologická hodnocení probíhala mezi osmým a patnáctým rokem věku dítěte. A jak to dopadlo? Nenalezly se rozdíly mezi operovanou a neoperovanou populací.

„Celková anestezie může poškodit dětský mozek podobně jako celková reakce na operační výkon, nadměrné používání mobilních telefonů nebo nekonečné sledování televize,“ říká s náznakem ironie Tomáš Vymazal a dodává: „Všeobecně lze říci, že současná anestetika jsou velmi bezpečná a s ohledem na dostupné technologie je velmi bezpečné i jejich podávání.“

Nejohroženější jsou malé děti

Centrální nervové struktury se začínají formovat již před narozením a pak během několika prvních let života. Lidský mozek je v tomto období velmi náchylný na toxické působení.

Přestože výsledky prospektivních studií u dětí zatím nenalezly přesvědčivý rozdíl mezi anestezovanými a neanestezovanými skupinami, jsou lékaři u nejmladších pacientů obezřetní: „Nejohroženější je skupina dětí do tří až čtyř let věku, kdy mozek prochází nejbouřlivějším vývojem. Proto se doporučuje počkat se všemi odložitelnými výkony do pozdějšího věku. Akutní výkony je samozřejmě nutné provést ihned, nehledě na možná rizika. S opakovanými anesteziemi v tomto věku exponenciálně stoupá riziko poškození vývoje mozku. Mluvíme ale o zlomcích promile exponovaných dětí a tím poškozením mám na mysli například poruchy soustředění v pozdějším věku. Podle současné úrovně znalostí tedy nejde o masový problém a ani o závažné poškození,“ dodává Tomáš Vymazal a na závěr ještě poznamenává: „V principu se anestezie dětí a dospělých neliší. Má stejná pravidla (zajištění adekvátního dýchání a krevního oběhu), dbáme, aby pacienti dostatečně spali a nic je nebolelo, aby dostávali dostatek tekutin, neprochladli a jinak během operace nestrádali. 

Praktické provedení anestezie dětí a dospělých je ale zásadně odlišné, protože respektuje zásadní fyziologické odlišnosti dětí a dospělých. Obecně platí, že není bezpečná anestezie, ale anesteziolog.“