Hlavní navigace

Deset věcí o průjmu, na které jste se báli zeptat

20. 6. 2012

Sdílet

 Autor: SXC
Udělali jsme to za vás: gastroenterolog Marek Beneš z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze odpovídá na deset otázek ohledně častého letního problému: průjmu.

1. Jaké jsou zdravotní komplikace, které může průjem způsobit?

Při průjmu dochází často k rychlejší dehydrataci organismu a ztrátě důležitých minerálů, například draslíku, čímž jsou ohroženi zejména starší lidé a malé děti. Proto je potřeba při průjmech hlídat dostatečný příjem tekutin (u dospělého jsou to až 4 litry tekutin denně) a doplňovat minerály.

2. Co když malé osmiměsíční dítě trápí často průjmová stolice?

Průjem u malých dětí je závažný příznak, který může rychle způsobit dehydrataci (odvodnění) dítěte. Proto je obecně doporučováno, aby v případě průjmu u těch nejmenších dětí (do 3 let věku) rodiče vždy navštívili dětského lékaře. Ten zhodnotí stav malého pacienta a doporučí vhodnou léčbu zaměřenou zejména na hydrataci pacienta. K léčbě je možné u takto malých dětí také využít některý z volně prodejných léků, například obsahujících přírodní jíl, který má práškovou formu a je tedy možné ho dítěti přimíchat do nápojů a tuhé nebo polotekuté stravy.

3. Dovolená v Egyptě znamená téměř jistě střevní onemocnění. Co s tím?

Pokud cestujete do těchto exotických zemí, zaměřil bych se zejména na pitný režim a používání pouze balené vody, která by měla být po otevření rychle spotřebována, aby nedošlo k její kontaminaci nebezpečnými bakteriemi. Veškeré ovoce a zeleninu doporučuji před jejich konzumací omýt balenou vodou a oloupat. Pokud je to možné, vyhýbejte se konzumaci ovoce a zeleniny bez slupky. Střevní potíže vám mohou způsobit i místní jídla, na která není naše trávení zvyklé. Proto bych vám doporučil opatrně vybírat restaurace a místa, kde budete jíst.

4. Dají se použít třeba přípravky s přírodním čištěným jílem, když jsme spíš zvyklí na střevní potíže používat živočišné uhlí? Liší se něčím tyto přípravky?

Oba přípravky jsou ze skupiny adsorbencií, to znamená, že jsou schopny zachytávat škodlivé bakterie, viry i jiné toxické látky. Výhodou přírodního čištěného jílu ve srovnání s živočišným uhlím je, že nebarví stolici na černo a tím nemaskuje skryté nebezpečné krvácení. Přírodní jíl se také nevstřebává do organismu, tudíž jej mohou užívat i těhotné nebo kojící ženy. Samotné užívání přírodního čištěného jílu je pro pacienta jednodušší, stačí jen 3 až 6 sáčků denně, které je možné nasypat do sklenice vody a vypít. U živočišného uhlí se musí užít až 40 tablet denně, které je nutné rozkousat, rozdrtit nebo rozpustit. Jeho podávání může být tedy problematické především u malých dětí.

5. Co když má člověk již několik dní vodovou stolici?

Doba pro samoléčbu průjmů se udává přibližně 7 dní. V případě, že se ve stolici objevily nějaké varovné příznaky, například krev, neváhejte navštívit lékaře. Lékaře je vždy třeba vyhledat, pokud se průjem projeví u malých dětí nebo seniorů, kterým hrozí rychlejší dehydratace. Včasnou návštěvou lze urychlit nejen diagnostiku, ale i stanovit vhodnou léčbu v případě, že by se jednalo o nějaké závažné onemocnění.

6. Existuje něco jako „chronický“ průjem?

Chronický průjem je definován jako průjem trvající déle než 2–4 týdny, na který nezabírají běžně používané protiprůjmové léky. Většinou může signalizovat nějaké závažné onemocnění, například Crohnovu chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. S chronickým průjmem se také potýkají lidé po operaci žaludku, střeva nebo žlučníku. V některých případech jsou na vině léky, například užívání antibiotik, nebo nadměrné používání projímadel, které poškodí přirozený proces trávení. Pacienta, kterého trápí dlouhodobý průjem, je nutné důkladně vyšetřit, stanovit přesnou diagnózu a zvolit individuální terapii.

7. Je bezpečné užívání přípravků proti průjmu, které zastaví či zpomalí činnost střeva a tím i zastaví průjem?

Přípravky zpomalující či zastavující pohyb střev jsou při léčbě průjmů vhodná pouze krátkodobě. Délka jejich užívání nemá překročit 48 hodin. Pokud by se u pacienta objevilo například zánětlivé střevní onemocnění (toxické megakolon) nebo porucha pasáže střevem, která je způsobená poruchou střevní svaloviny (paralytický ileus), je podání léků ovlivňujících pohyb střev pro pacienta nebezpečné. Jejich používání bych doporučil pouze v akutních případech, kdy je obtížné najít toaletu. Podávání těchto léků dětem mladším 12 let je nezbytně nutné konzultovat s lékařem.

Průjem může vzniknout i po žvýkačce

8. Co když se ve stolici objeví krev?

Krev ve stolici může být signálem hned několika onemocnění. Doporučil bych co nejdříve navštívit praktického lékaře, který pacienta odešle na kolonoskopické vyšetření střeva ke gastroenterologovi. Na základě tohoto vyšetření je možné zjistit přesnou příčinu krvácení a v první řadě vyloučit nádor tlustého střeva.

9. Jakou dietu zvolit při průjmových onemocněních?

Dieta je jasná, netučná, bez cukrů.

10. Z čeho vlastně vznikají průjmy? Například když sním nějaké jídlo, které mi nesedne, co se v nás děje?

Průjem může mít několik příčin – infekční průjem je způsoben viry či bakteriemi, které poškodí střevní buňky, a tak sliznice tlustého a tenkého střeva produkuje více tekutiny. Dále průjmy osmotické – to znamená takové, kdy jídlo díky své vyšší osmotické aktivitě působí jakési „nasávání“ vody ze střevní sliznice (např. průjmy po sladkých žvýkačkách). Toxické průjmy jsou způsobeny toxiny ve stravě, tělo se snaží toxiny zředit a produkuje tekutiny do střeva. Je však mnoho dalších příčin a mechanismů vzniku průjmu, ale to by vydalo na celou knihu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).