Hlavní navigace

Názor k článku Deprese trvá, přestože situace se zlepšuje od Karin - Přesně vystiženo, je to jako jízda se zataženou...

  • 24. 1. 2013 11:43

    Karin

    Přesně vystiženo, je to jako jízda se zataženou ruční brzdou. A kdo neví, že jsem nemocná, tak si možná myslí, že jsem zabržděná (pomalá, roztržitá, líná, pasivní...)
    Děkuji bohu za antidepresiva, která mi pomáhají v mezích možností normálně fungovat. Alkohol jako "lék" rozhodně nedoporučuji, na chvilku vás sice otupí, ale jakmile začnete střízlivět, vrátí se veškeré duševní útrapy s ještě větší intenzitou. Stejně tak varuji před konopím. V poslední době se o něm sice hovoří jako o léku na mnoho nemocí, ale u duševních chorob je třeba se mít na pozoru, neboť někomu může ulevovat, ale u některých duševně nemocných lidí (patrně s určitou predispozicí) může mít marihuana za následek rozvoj psychózy! Nedávno jsem to vyzkoušela (a nejsem psychotik, léčím se "pouze" s depresí, nicméně psychotické onemocnění mám v širší rodinné anamnéze) a následně jsem zažila několik hodin duševního pekla, proti němuž byly deprese "čajíček."
    V poslední době mi kromě léků hodně pomáhá sport. Je to sice úsilí téměř nadlidské, dokopat se k tělesné aktivitě, ale stojí to za to, ten pocit potom i dlouhodobě lepší psychická kondice. Ale nejdůležitější je najít ve spolupráci s lékařem antidepresiva, která vám nejlépe "sednou." Existuje mnoho různých druhů, každý lék působí trochu jinak a každému nemocnému pomůže něco jiného. I já jsem jich vyzkoušela několik, některé léky měly nepříjemné vedlejší účinky (například laktace u Denibanu, to bylo vtipné :D; útlum sexuální apetence nebo celková netečnost jsou už méně komické, ale nejhorší byla nezvladatelná žravost po Mirtazapinu), ale teď mám lék, který mi vyhovuje ("starý dobrý" fluoxetin), a já mohu vést skoro normální život. Člověk se ale asi musí smířit s tím, že jeho mysl bude tou nemocí vždy do jisté míry ovlivněna. A musí se naučit přijímat se a mít sám sebe rád takového, jaký je. A v první řadě se hlavně nebát zajít na psychiatrii. Psychiatr není žádný démon, je to doktor jako každý jiný, doktor, který s vámi dá řeč, vy mu popíšete, co vás trápí, a on vám podle toho navrhne léčbu, ale pro úspěšnou léčbu je důležitý dialog, vy se nesmíte (nemusíte) bát se ptát, mít otázky, pochybnosti, námitky, mluvit otevřeně o svých pocitech, požádat o jiný lék, pokud vám ten váš nedělá dobře, případně se ptát na jiné možnosti terapie...
    Držím vám palce.