Hlavní navigace

Dáváte dětem celá vejce? Chyba

Autor: Pixabay.com / MK1_FIESTA, podle licence: Public domain
Petr Havel

Lepší než celé vejce je prý jeho rozptýlení v potravě. Děti, stejně jako dospělí, by měly podle převažujících názorů nutričních odborníků konzumovat zhruba čtyři vejce týdně, na rozdíl od zavedené praxe ale především v takzvané „rozptýlené formě“.

Doba čtení: 3 minuty

Ceny vajec, které se v předvánočním období zvýšily v rámci základních potravin téměř nejvíce ze všech, postupně pomalu klesají. Nastává tak vhodné období se ke konzumaci vajec opět ve vyšší míře vrátit, především proto, že složení vajec představuje pro lidský organismus řadu pozitiv.

Pro děti vejce v „rozptýlené formě“

To platí také u dětí, je však třeba rozlišovat jednak věk, jednak individuální zdravotní dispozice, ale také formu, v jaké vejce konzumujeme. Zdravé děti, stejně jako dospělí, by měly podle převažujících názorů nutričních odborníků konzumovat zhruba čtyři vejce týdně, na rozdíl od zavedené praxe ale především v takzvané „rozptýlené formě“.

To znamená například v podobě zavářky do polévky nebo i jako složku rychlého občerstvení, zejména v kombinaci se zeleninou. Klasická kombinace, jako je čočka s natvrdo uvařeným celým vejcem, se naopak nedoporučuje, neboť obě složky tohoto pokrmu jsou těžko stravitelné. Zejména pro děti.

Galerie: Jak poznat česká a čerstvá vejce

Samozřejmě také záleží na věku dítěte – malé děti v předškolním věku by měly konzumovat maximálně dvě vejce týdně. A půjdeme-li ještě do útlejšího věku, pak celá vejce včetně bílku by měla být dětem podávána až od dovršení jednoho roku dítěte. Problémem pro takto malé děti představuje kupodivu především bílek, který je pro nejmenší děti často alergenem. Vyšší riziko alergií přitom hrozí u dětí, jejichž rodiče mají stejný handicap – alergie je totiž dědičný jev.

Vejce pro lepší paměť?

Tak či tak představují vejce pro děti vítaný zdroj energie, především v období dospívání, a jak již bylo řečeno, také zdroj pro tělo prospěšných látek.

Kromě bílkovin jde o tuk s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, minerální látky (především vápník) a také o celou skupinu látek patřících mezi vitaminy B. Jednou z nich je cholin, který se vyskytuje především právě ve vaječném žloutku, játrech a masu, tedy v potravinách všeobecně považovaných za nepříliš zdravé.

Jak ale již před lety konstatoval na základě výzkumu na pokusných myších (je však třeba připomenout, že projevy na myších nemusí být vždy totožné s projevy u člověka) Scott Swartzwelder z Duke University Medical Center, vyšší přívod cholinu do lidského organismu zřejmě podporuje lepší paměť. „Chcete-li mít chytřejší děti, zvyšte během těhotenství přívod cholinu,“ doporučuje proto budoucím matkám s určitou mírou nadsázky Scott Swartzwelder. K tomu lze dodat jen, že „na každém šprochu pravdy trochu“.

Stále platí: Pozor na salmonelu

Co se ještě týká formy konzumace vajec, jak pro děti, tak pro dospělé, nejrizikovější možností je (celkem klasicky) to – co máme nejraději – tedy smažená polosyrová vejce se šunkou – pro mnohé obvyklá snídaně především v různých hotelových zařízeních. V tomto případě je riziko hned dvojnásobné – syrová a obecně nedostatečně tepelně opracované vejce mohou být zdrojem salmonely, smažení na nekvalitním tuku pak zase zdrojem dalších pro tělo škodlivých látek. Lepším řešením jsou tak míchaná vajíčka a nejlepším vařená vejce, avšak vařená po dobu zhruba deseti minut, aby se zcela vyloučilo riziko zmiňované salmonely.

Správný postup pro použití vajec při přípravě pokrmů:

  • Dodržení podmínek skladování a data použitelnosti,
  • dodržení zásad správné osobní a provozní hygieny při přípravě pokrmů (striktní oddělení manipulace se syrovými vejci od hotových pokrmů),
  • dostatečná tepelná úprava.

Více v článku Salmonela: Proč neonemocní každý, kdo sní nakažené potraviny.

Konzumace vajec není zdaleka prospěšná jen pro člověka, ale také pro řadu dalších živočichů. Zajímavostí je z tohoto pohledu skutečnost, že jsou to právě vejce (v tomto případě husí), které významným způsobem umožňují přežití ledních medvědů, jak vyplývá z monitoringu jejich měnícího se životního stylu díky oteplování. Vzhledem ke stále obtížnějšímu lovu tuleňů v rozmrzlém oceánu nahrazují lední medvědi živiny (zejména tuk) z tuleňů konzumací husích vajec v počtu desítek kusů denně. Člověk sice není medvěd, takže míru konzumace této (mimochodem celosvětově nejkonzumovanější) potraviny musí upravit podle sebe, ale společně patříme mezi všežravce a savce, což není od věci si také uvědomit.