Hlavní navigace

Cukrovku má 1 z 500 českých dětí. Může za to hygiena?

Pavel Houser

Diabetu u dětí přibývá, příčiny nejsou jasné. Lék proti chřipce by mohl zabírat i na klíšťovou encefalitidu. Aspirin se vyrovnal novému preparátu, ale nepřekonal ho. Nadějné objevy ze světa rakoviny.

Doba čtení: 6 minut

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Odmala na inzulinu

Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě; nejčastěji jde o diabetes 1. typu vyžadující celoživotní léčbu inzulinem.

FN v Motole: Počet dětí s cukrovkou se u nás za posledních 20 let víc než ztrojnásobil

V léčbě diabetu 1. typu se stále více uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Pokud je senzor spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu.
Autor: FN v Motole

V léčbě diabetu 1. typu se stále více uplatňují tzv. kontinuální monitory glykemie. Pokud je senzor spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulinu.

Poznámka: O hygienické teorii se uvažovalo i v souvislosti s alergiemi. Zde se ale ukázalo, že výskyt alergií (v USA) byl největší u chudých vrstev včetně obyvatel slumů, tedy nikoliv v prostředí, kde by se dalo počítat s přehnanou hygienou. U diabetu potomků může hrát roli například i to, že ženy mají v průměru dítě v pozdějším věku – tato problematika je samozřejmě velmi komplexní.

Umifenovirem i na klíšťata

Vědci otestovali látku, která účinkuje proti viru klíšťové encefalitidy, viru Zika a dalším virům, způsobujícím například západonilskou horečku a horečku dengue. Velkou výhodou je, že tato látka, umifenovir, je součástí již existujícího léku Arbidol, který se v Rusku a v Číně používá k prevenci a léčbě chřipky. Značně se tak urychlí případné další testování umifenoviru i jeho uvedení do praxe.

Biologické centrum AV ČR: Lék na klíšťovou encefalitidu?

Mrtvice: rivaroxaban vs. aspirin

Cévní mozková příhoda (mrtvice, CMP) je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně postihne až 17 milionů lidí na světě, třetina z nich na toto onemocnění zemře. V ČR mrtvici ročně prodělá zhruba 25 tisíc lidí. U cévní mozkové příhody je vysoké riziko recidivy. V rámci studie se srovnávaly dva typy léků k prevenci opětovně se vracející mozkové mrtvice: rivaroxabanu, který se pro prevenci tohoto typu CMP dosud nepoužíval, s aspirinem, který patří mezi zavedená léčiva používaná k prevenci CMP. Z výzkumu vyplynulo, že rivaroxaban zmenšuje riziko návratnosti cévní mozkové příhody po embolické mrtvici stejnou měrou jako aspirin, avšak není účinnější než aspirin, jak se očekávalo.

FN u sv. Anny v Brně: Brněnský neurolog na špici výzkumu mozkové mrtvice

Nádory a železo

Rakovinné buňky mají vyšší potřebu příjmu železa, v případech určitého typu nádorů pak již byla tímto směrem s úspěchem zacílena léčba. Výsledky nové studie ukazují, že změny v metabolismu železa se týkají také nedávno objevené skupiny tzv. nádor iniciujících buněk. Ty tvoří malou subpopulaci některých nádorů, vykazují znaky kmenových buněk, jsou odolné vůči chemoterapeutikům a mají schopnost založit v těle nový nádor. Regulace železa by i zde mohla představovat metodu léčby.

Přírodovědecká fakulta UK: Napomáhá železo nádorovým „superbuňkám“ uniknout léčbě?

Poznámka: Kolem vlivu železa v organismu existuje velké množství zajímavých výzkumů. Nedostatek železa v těle je i prevencí před mnohými parazitickými onemocněními, hlavně v tropických oblastech. Taktéž se někdy spojuje s lepším imunitním systémem žen. Snížení dostupnosti železa pro patogeny může vysvětlovat i určitý pozitivní efekt při pouštění žilou (v minulosti např. i při slabší nákaze morem). Choroba zvaná hemochromatóza spojená s ukládáním železa v játrech nakonec nemocného zabije, ale zřejmě ho činí předtím také odolnějším (nižší hladina železa v krvi), a proto příslušná mutace nevymizela.

Léky na rakovinu: MitoTam

Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR ve spolupráci s českou firmou Smart Brain vyvinuli látku MitoTam, která dokázala zcela zneškodnit nádorové buňky u jedné z nejagresivnějších forem rakoviny prsu. Přípravek úspěšně prošel laboratorními i preklinickými zkouškami. Nyní udělil Státní ústav pro kontrolu léčiv povolení pro klinické testy, které budou probíhat ve VFN Praha. MitoTam cílí na mitochondrie nádorových buněk a zřejmě účinkuje i proti dalším nádorovým onemocněním, nejen proti rakovině prsu. MitoTamu jsme se již také věnovali v jednom z předcházejících přehledů domácích vědeckých novinek.

Centrum Biocev: Nová látka (nejen) proti rakovině prsu se může začít testovat na pacientech

…a olaparib

Výzkumníci se zaměřili na lék olaparib, známý pod komerčním názvem Lynparza, nedávno registrovaný na léčbu rakoviny vaječníků a prsu. U tohoto léku se dosud předpokládalo, že způsobuje zpomalování až zastavení replikace nádorových buněk, nicméně tato teorie zatím nebyla podložena konkrétními experimenty. Prokázal se kupodivu opak: olaparib přispívá ke značnému zrychlení množení nádorových buněk. Příliš rychlé kopírování DNA ale vede k tolika chybám, že rakovinné buňky v důsledku toho umírají. Olaparib by měl být brzy dostupný i většímu počtu pacientek v ČR.

Univerzita Palackého v Olomouci: Nepřiměřená rychlost replikace DNA škodí nádorovým buňkám

Problém s diagnostikou plicní choroby

„Nemoc není v celkové populaci častá, zato mezi lidmi vystavenými rizikovým látkám je její výskyt až 20%,“ upozorňuje přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. Martina Vašáková
Autor: Thomayerova nemocnice

„Nemoc není v celkové populaci častá, zato mezi lidmi vystavenými rizikovým látkám je její výskyt až 20%,“ upozorňuje přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. Martina Vašáková

Lékaři Pneumologické kliniky 1. LF UK v Thomayerově nemocnici zkoumají nové metody, jak diagnostikovat tzv. exogenní alergickou alveolitidu. Tato plicní nemoc vzniká alergií na bakterie, plísně a sliny, sérum či srst a peří zvířat. Mezi určitými profesemi je výskyt nemoci velmi častý, až dosud byla choroba přitom obtížně diagnostikována, eventuálně byla i možnost záměny. Nemoc se vyskytuje buď v méně závažných formách, jež se nejčastěji podobají zápalu plic, který může sám ustoupit. Existují ale i závažné formy, které přecházejí v jizvení plic, tedy plicní fibrózu, a ta může být smrtelná. Dosud se prakticky neví, proč je někdo v daném prostředí k chorobě náchylný, ani co rozhoduje o závažnosti jejího průběhu.

1.LF UK: Vědci z 1. LF UK cílí na alergeny, které mohou významně ohrozit plíce

Hepatitida B nás provází tisíciletí

Lidé v celé Eurasii byli infikováni viry žloutenky typu B po tisíce let. Prevalence během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace.

1. LF UK: Vědci popsali vývoj žloutenky typu B během posledních 4000 let

Rizika autoimunity

Vědci popsali funkci tzv. virtuálních paměťových T-lymfocytů (T-lymfocyty jsou druhem bílých krvinek, podílejí se na imunitě). Tyto buňky, jak se ukazuje, doplňují klasické lymfocyty při obraně proti infekcím, navíc ale vznikají z těch T-lymfocytů, které jsou potenciálně nebezpečné i pro organismus – mohou vyvolávat vznik autoimunitních chorob.

Akademie věd ČR: Čeští vědci na stopě T lymfocytů (doc)

Analýza mutací jako služba

Nově vyvinutá webová služba PredictSNP2 pomáhá lékařům odhadnout vliv nukleotidových mutací na lidské zdraví. Pokud lékaři mají nemocného pacienta a neznají povahu mutace, která tuto nemoc způsobila, mohou celý jeho genom nasekvenovat a porovnat s referenčním genomem vytvořeným z populace. Uvidí tak, kde se v DNA jejich pacienta něco odchyluje – tyto odchylky pak můžou vložit do nové služby PredictSNP2 a ta se pokusí odhadnout, zda konkrétní mutace jsou škodlivé, či nikoliv. Záměrem je tedy pomoci odborníkům určit, na které mutace by se měli zaměřit jako první.

Vysoké učení technické v Brně: Vytvořil webovou službu, která pomáhá lékařům odhalit škodlivé mutace. Miloš Musil z FIT získal za svou práci v oblasti bioinformatiky Cenu Josepha Fouriera