Hlavní navigace

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

31. 7. 2013

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Během dospívání dochází k rychlému vývoji mozku, současně je mnohem více než v pozdějších letech poškozován alkoholem. U nás je pitím ovlivněn vývoj přinejmenším u 22,8 % mladých lidí.

Mozek dospívající mládeže je ve vztahu k alkoholu mnohem zranitelnější než v pozdějších letech. Pití alkoholu, zejména nárazové pití vysokých dávek (pití v tazích, binge drinking), představuje velké riziko pro mozek mladých lidí, jejich vzdělání a uplatnění ve společnosti. Čísla jsou varovná.


Autor: Isifa.cz

Alkohol z hlupáka inteligenta neudělá, ale naopak to funguje

Na základě reprezentativních dat shromážděných v Česku v rámci studie ESPAD v roce 2011 lze konstatovat, že nejméně 22,8 % dospívajících pilo v tazích třikrát nebo častěji během posledního měsíce. To by v populaci dospívajících narozených v letech 1994 a 1995 činilo téměř 50 tisíc mladých lidí. Necelých 40 % dospívajících ve věku 15 až 16 let mělo první zkušenost s alkoholem už před 12. rokem věku, což zranitelnost mozku ještě zvyšuje. Zneklidňující je už skutečnost, že naprostá většina dopívající pije pravidelně alkohol, ačkoliv je to v rozporu se zákonem.

Přečtěte si: Policie: „Máme vaše dítě. Pilo.“

Uvedená zjištění mají dalekosáhlé důsledky ve zdravotní, ekonomické i sociální oblasti. Měla by motivovat k lepší prevenci na úrovni rodiny, školy a zejména na celospolečenské úrovni.

Mozku nejvíc škodí pití v tazích

Během dospívání dochází k rychlému vývoji šedé hmoty těch částí mozku, které souvisejí s exekutivními funkcemi, jako jsou řešení problémů, plánování, pracovní paměť nebo zvládání emocí. Objem bílé hmoty mozku se zvětšuje ještě po 30. roce věku.

Pokusy na zvířatech i výzkumy prováděné u lidí jasné prokazují, že alkohol a jiné psychoaktivní látky včetně marihuany poškozují dospívající mozek mnohem více než v pozdějších letech.

V případě alkoholu se za zvláště rizikové považuje pití vysokých dávek alkoholu najednou a pití v tazích. Americká literatura považuje za pití v tazích (binge drinking) dávku odpovídající asi 58 gramům 100% alkoholu nebo vyšší. To platí u dospělých a tím spíše u dětí a dospívajících. Při pití v tazích se popisují strukturální abnormality mozku, např. menší objem hippocampu (tato oblast úzce souvisí s pamětí) i další změny. U dospívajících a mladých dospělých zneužívajících alkohol dochází četným problémů. K nim patří zhoršená pozornost, poruchy verbální, prostorové a pracovní paměti, zpomalené psychomotorické tempo, horší schopnost se ovládat a rozhodovat. Kromě toho zneužívání alkoholu souvisí s antisociálním chováním a impulzivitou. Ještě více než u dospělých zhoršuje kognitivní funkce odvykací stav.

Na kognitivní funkce působí nepříznivě i úrazy hlavy. Úrazy jsou u dospívajících relativně časté i za střízliva. Důvodem bývá větší tendence riskovat a nedostatek dovedností. Alkohol riziko úrazu ještě pronikavě zvyšuje. Podle autorů Jacobus a spol. existuje souvislost mezi postižením bílé hmoty a rizikovým chováním u dospívajících. Může tak docházet k bludnému kruhu, kdy alkohol poškodí bílou hmotu, to zvýší riziko úrazu, to vede k většímu poškození mozku a k dalšímu pití alkoholu.

Dospívající Čech a abstinent? Jen čtyři procenta

Nálezy neurobiologického výzkumu mozku dokládají negativní dopady zneužívání alkoholu u dospívajících. V Česku dosud obdobný výzkum nebyl proveden, máme však data o konzumních zvyklostech českých dospívajících, které mohou naznačit, u jak velké části dospívajících je ohrožen normální vývoj mozku v důsledku zneužívání alkoholu.

Naše analýza se opírá o reprezentativní data shromážděná v ČR v rámci studie ESPAD v roce 2011. Ze shromážděných dat jsme pro účely tohoto sdělení vybrali dospívající narozené v roce 1994 a 1995, tedy dospívající, kteří v roce 2011 dovršili 16 a 17 let věku (N=8 223). Konzumní zvyklosti tohoto souboru jsou shrnuty v tabulce 1.

Tabulka 1. Vybrané ukazatele spotřeby alkoholu u dospívajících

Celkem (N=8 223)

Chlapci (N=4012)

Dívky (N=4211)

Vážené relativní četnosti v procentech (čísla v závorkách znamenají 95% interval spolehlivosti)

A. Abstinence od alkoholu

3,7 (3,3; 4,1)

3,2 (2,7; 3,8)

4,3 (3,6; 4,9)

B. Raná zkušenost s alkoholem

39,3 (38,1; 40,3)

44,2 (42,6; 45,9)

34,3 (32,8; 35,8)

C. Časté pití v posledním roceb

18,1 (17,2; 19,0)

25,7 (24,3; 27,2)

10,4 (9,4; 11,3)

D. Časté pití v posledních 30 dnechc

27,8 (26,8; 28,8)

35,3 (33,7; 36,9)

20,3 (19,0; 21,6)

E. Binge drinking (Pití v tazích)d

22,8 (21,9; 23,8)

28,7 (27,3; 30,2)

17,0 (15,8; 18,2)

F. Index vysoce rizikového pitíe

5,6 (5,0; 6,1)

8,5 (7,6; 9,4)

2,7 (2,2; 3,2)

  • a) první zkušenost s alkoholem před 12. rokem věku
  • b) odpovídá kategorii 40× nebo častěji
  • c) pití týdně nebo častěji
  • d) spotřeba 80 gramů alkoholu 3× a častěji za posledních 30 dnů
  • e) respondenti, kteří současně splňují kritéria v řádcích B, C, D a E

Z dat shrnutých v tabulce 1 je zřejmá velká rozšířenost pití velkých dávek alkoholu mezi dospívajícími. Více než čtvrtina chlapců pila v tazích třikrát nebo častěji během posledního měsíce, u děvčat to bylo 17 %. Přitom hranice pro pití v tazích byla ve studii ESPAD vyšší než v amerických nebo australských pracích, na něž jsme se v předchozím textu odvolávali (80 nebo více gramů 100% alkoholu při jedné konzumní epizodě oproti 58 gramům). Trvalá abstinence od alkoholu byla vzácná, uvedlo ji méně než 4 % dotázaných.

Z hlediska poškození mozku alkoholem v mladém věku můžeme za rizikovou pokládat téměř čtvrtinu dospívajících. Literatura, zejména pak přehledná práce Hermense a spol. uvádí i další faktory, které spolu s pitím v tazích mohou negativně ovlivnit dozrávání mozku. Jsou to raný začátek pití alkoholu a dlouhodobá expozice působení alkoholu (časté pravidelné pití). Proto jsme do tabulky 1 uvedli ještě procenta dospívajících, kteří měli první zkušenost s alkoholem v dětském věku (do 12 let) a procenta těch, kdo pravidelně a často konzumovali alkohol během posledních 12 měsíců a také posledních 30 dnů. Za vysoce rizikové můžeme považovat dospívající, kteří splňují všechna zmiňovaná kritéria, tj. začali pít alkohol v dětském věku, pili alkohol často a také často pili v tazích. Takto vysoce rizikových jedinců jsme identifikovali 5,6 % ve sledovaném vzorku, výrazně více mezi chlapci (8,5 % oproti 2,7 % u děvčat).

Tabulka 2 uvádí, o jaký počet dospívajících by se jednalo vztaženo k celé populaci dospívajících narozených v letech 1994 a 1995.

Tabulka 2, Prevalence z tabulky 1 převedené na počet dospívajících

Celkem

Chlapci

Dívky

A. Abstinence od alkoholu

8100

3558

4542

B. Raná zkušenost s alkoholema

85379

49146

36233

C. Časté pití v posledním roceb

39562

28576

10986

D. Časté pití v posledních 30 dnechc

60694

39250

21444

E. Binge drinking (Pití v tazích)d

49870

31912

17958

F. Index vysoce rizikového pitíe

12303

9451

2852

  • a) první zkušenost s alkoholem před 12 rokem věku
  • b) odpovídá kategorii 40× nebo častěji
  • c) pití týdně nebo častěji
  • d) spotřeba 80 gramů alkoholu 3× a častěji za posledních 30 dnů
  • e) respondenti, kteří současně splňují kritéria v řádcích B, C, D a E

Čtvrtina mladých si vypíjí mozek

Přinejmenším u 22,8 % (tj. téměř 50 tisíc dospívajících narozených v letech 1994 a 1995) je neurokognitivní vývoj ovlivněn alkoholem. Za maximálně ohrožené lze považovat 5,6 % (asi 12 tisíc osob) českých dospívajících, u nichž se výše zmíněné rizikové faktory kumulují.

Důsledky zneužívání alkoholu u dětí a dospívajících jsou závažné a týkají se jich samých, jejich rodin i celé společnosti. Lze např. jmenovat následující rizika:

Důsledky pro jedince

  • Vyšší riziko úrazů.
  • Postižení kognitivních funkcí a z toho vyplývající nižší vzdělání, horší pracovní uplatnění a obtížnější adaptace ve společnosti.
  • Poruchy chování, vyšší sklon k násilí. Agresivní jednání pod vlivem alkoholu vůči druhým i vůči sobě.
  • Později sociální problémy včetně bezdomovectví.

Rizika pro rodinu

  • Vyšší riziko domácího násilí ve vztahu k rodičům, sourozencům, později i manželkám a vlastním dětem.
  • Krádeže v domácnosti.
  • Vyšší riziko požárů a poškozování společného majetku.
  • Častější onemocnění související se stresem u osob ve společné domácnosti.
  • Menší soběstačnost a péče o sebe. V pozdějších letech zanedbávání rodiny, rozvody, neplacení výživného atd.

Rizika pro širší společnost

  • Častější šikanování.
  • Horší vzdělání, nižší kvalifikace a pracovní uplatnění. Horší adaptace na trhu práce a obtížnější rekvalifikace.
  • Vyšší riziko selhávání v zaměstnání, nezaměstnanosti a s ní související problémy.
  • Vyšší násilná a majetková kriminalita.
  • Vyšší riziko nemoci, invalidizace nebo předčasné smrti (tzv. roky ztracené v důsledku nemoci nebo smrti kvůli pití alkoholu).
  • S výše uvedenými faktory souvisí i zhoršená produktivita práce a obrovské ekonomické škody.

Čtěte také: Nezaměstnaní tloustnou. A víc kouří

Když už pít, tak aspoň později

Velký význam pro rozvoj kognitivních funkcí má v dospívání abstinence od alkoholu nebo alespoň to, že se začátek pití alkoholických nápojů posune do vyšších věkových kategorií. Z tohoto hlediska je situace u nás v evropském i světovém kontextu mimořádně nepříznivá. Ceny alkoholu jsou nízké a jeho dostupnost pro děti a dospívající je vysoká. To se děje soustavně v rozporu se zákonem.

Kromě opatření na celospolečenské úrovni má význam prevence v rodině (doma není alkohol dětem na očích ani dostupný, striktní zákaz jeho pití alkoholu, dostatek času na dítě, přiměřená vřelost). Prevenci u dětí podstatně usnadňuje i léčba na alkoholu závislého rodiče. Ve školním prostředí se za efektivní považují soustavné a interaktivní programy zaměřené na nácvik relevantních dovedností. Každý zdravotník pracující s dětmi a dospívajícími by měl být schopen problémy působené alkoholem diagnostikovat a měl by v případě škodlivého užívání a závislosti provádět krátkou intervence, případně předat dospívajícího ke specializované léčbě. Krátká intervence a včasná léčba může předejít postižení kognitivních funkcí i dalším škodám.

Zdá se, že kromě léčby a abstinence od alkoholu je pro vývoj mozku prospěšná i nějaká bezpečná fyzická aktivita. To se ale netýká např. fotbalu, tance nebo boxu, které riziko problémů s alkoholem zvyšují. Při léčbě škodlivého užívání a závislosti na alkoholu u dospívajících může být kromě obvyklých způsobů léčby užitečná i rehabilitace kognitivních funkcí. Ta je prospěšná sama o sobě i jako prevence relapsů.

K tématu: Nezdravé sporty z hlediska závislostí jsou fotbal, zápas, box i tanec

Použitá literatura: Ohrožení dospívajících v ČR zneužíváním alkoholu – literatura

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

PhDr. Ladislav Csémy,

Národní ústav duševního zdraví

vedoucí Centra epidemiologického a klinického výzkumu závislostí

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

www.drnespor.eu

www.youtube.com/drnespor

Oddělení léčby závislostí – muži, Psychiatrická léčebna-Bohnice

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).