Hlavní navigace

Co najdete v konzervě s tuňákem? Tuňáka jen někdy

30. 3. 2011

Sdílet

 Autor: SXC
Při nákupu tuňáka v konzervě se vyplatí věnovat pozornost údajům výrobce. Čím víc jich je, tím líp. O tom, že výrobek neobsahuje pravého tuňáka, etiketa většinou taktně pomlčí.

Časopis dTest se v dalším ze svých testů potravin zaměřil na tuňáky v konzervě. Deklarovaný obsah neodpovídá skutečnosti, atypická chuť, výrazný zápach po rybině či kovová příchuť – i taková byla zjištění dTestu. U tří konzerv byl navíc zjištěn zvýšený obsah toxického amoniaku.

Testování bylo podrobeno 25 výrobků. Vybrány byly konzervy s označením kousky, filety, steaky i drť. Jak dopadly?

Hledejte pravého tuňáka


Autor: SXC

Zákazník se v některých případech nedozví, že ne ve všech konzervách naleznete pravého tuňáka, tj pocházejícího z rodu Thunnus. Tuňáci jsou totiž i tzv. nepraví, pocházející z rodů Sarda a Euthynnus, a zdaleka ne všichni výrobci vás s touto skutečností seznámí, zejména pak ti, kteří se pravým tuňákem chlubit nemohou.

Neúplné údaje se týkají i olejů, ve kterých bývají tuňáci naloženi, uvádí dTest. Výrobci využívají skutečnosti, že jejich povinností není deklarovat konkrétní druh použitého oleje, a často uvádějí pouze údaj „rostlinný olej“.

Šéfredaktorka časopisu dTest Ida Rozová doporučuje: „Vždy je lepší orientovat se na výrobky, u kterých budete mít od výrobce co nejvíce konkrétních informací.“ Někdy ale ani množství informací nepostačuje, a to tehdy, když deklarovaný obsah neodpovídá skutečnému. U tuňáka v oleji značky albert Quality a drceného tuňáka Giana byl namísto deklarovaného sójového oleje použit olej jiný. Tyto výrobky se i s ohledem na další pochybení umístily až na samém chvostu žebříčku hodnocení.

Test tuňáků přináší časopis dTest 3/2011, podrobné informace jsou přístupné také na http://www.dtes­t.cz/testy-vyrobku-206/test-tunaku-v-konzerve.

U tří výrobků značek Kaiser Franz Josef, Interspar Despar a John West byly naměřeny mírně zvýšené hodnoty amoniaku. Pokud amoniak, česky zvaný čpavek, přesáhne hranici 300 mg/kg, signalizuje nedostatky při výrobě – od nevhodného zacházení s rybou před zpracováním až po neodpovídající skladování konzerv.

Šéfredaktorka časopisu dTest Ida Rozová k výsledkům dodává: „Dobrou zprávou pro spotřebitele je, že i přes řadu zjištěných nedostatků je na trhu kvalitních tuňáků dostatek. Také mezi drcenými tuňáky lze nalézt dobré výrobky, ačkoliv obecně platí, že se kvalitou pohybují o třídu níž.“

Časopis dTest se testování kvality potravin věnuje dlouhodobě, minulý měsíc například upozornil na nadlimitní obsah dioxinů v tresčích játrech: Na českém trhu se objevila játra s dioxiny. Jednalo se přitom o výrobek, který měl být na popud Státní veterinární správy již dávno stažen z prodeje. Jeden z obchodníků však závadnou šarži nevrátil, ale uvedl ji po několika měsících do oběhu.

Čtěte dále: Kvalita potravin je u nás příšerná, říká v rozhovoru Kateřina Cajthamlová 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).