Co je podstatou vzniku rakoviny

Před třiceti lety nikdo o rakovině otevřeně nehovořil, před pacienty v nemocnici se jejich diagnóza dokonce tajila, dnes je ale rakovina tématem, o kterém se otevřeně mluví. Proč nemoc vzniká, jaké jsou nejčastější typy a v čem spočívá prevence vzniku nádorů?

Bohužel, snad každý z nás se s rakovinou – ať už v rodině, ve svém blízkém okolí, nebo přímo sám u sebe – setkal. Na druhou stranu vyslovení této diagnózy lékařem neznamená, že je nad nemocným vysloven ortel smrti. Přinášíme obecné shrnutí příčin a výskytu rakoviny v Česku. Také vás seznámíme s mylnými představami, které o tomto obávaném onemocnění panují.

Co je podstatou vzniku rakoviny

„Podstatou vzniku rakoviny je změna genetické informace a regulačních mechanismů v buňce. To vede k nekontrolovanému dělení buňky, vzniká celý nový klon takto postižených buněk, který se nekontrolovaně množí,“ popisuje Centrum preventivní medicíny při Ústavu preventivního lékařství LF MU. Z původně osamocené postižené buňky vzniká postupně nádor, který má nejprve nepatrné rozměry, ale postupně roste, a není-li odstraněn či zničen, zahubí celý organismus.

Nebezpečnou vlastností nádorů je, že se z něj uvolňují postižené buňky a ty vytvářejí sekundární nádorová ložiska, tzv. metastázy. Lise Bourbeau ve své knize Rakovina a její poselství přirovnává buňky k zaměstnancům, se kterými jedná jejich nadřízený velmi přísně: „Podřízení to trpí, snaží se co nejlépe vykonávat svou práci a zlého šéfa v duchu proklínají. Tyto lidi lze přirovnat k buňkám, jež se snaží co nejlépe fungovat, i když jim hostitel posílá špatný kód. Jednoho dne se zaměstnanci sjednotí. Rozhodnou se, že se vzbouří, a začnou se rozpínat. Už nechtějí poslouchat svého nadřízeného, a proto budou jednat, jak se jim líbí. I buňky se rozhodly, že zaujmou místo, které jim náleží. Ztratí ovšem kontrolu nad svou činností a začne anarchie. Míra jejich trpělivosti přetekla. Ke stávce je nepřinutil poslední případ, který se svým šéfem zažily, nýbrž sled nepříjemných událostí v minulých letech.“ Autorka tím vysvětluje psychické důvody (stres, potlačované emoce, odmítání sama sebe), které také mohou ke vzniku rakoviny přispět.

České ministerstvo zdravotnictví v roce 2013 zařadilo celostní medicínu mezi standardní lékařskou specializaci. Lékař Jan Hnízdil, který se touto komplexní psychosomatickou medicínou zabývá, na svém blogu píše: „Zařazení mezi standardní lékařské specializace je reakcí ministerstva na dlouhodobě neudržitelný stav. Nejde o přijetí neověřených šarlatánských metod, nýbrž o uznání psychosomatického přístupu, nutnosti hledání souvislostí zdravotních potíží se životem pacienta. Moderní biologická medicína totiž vychází z předpokladu, že každá zdravotní porucha má nějakou objektivní příčinu, kterou dokáže pomocí odběrů, céteček, magnetických rezonancí odhalit a zásahem zvenčí, léky, operacemi nebo fyzikálním působením, vyléčit. V roce 2001 zveřejnil časopis British Medical Journal studii, ze které vyplynulo, že u téměř čtyřiceti procent pacientů s typickými tělesnými obtížemi objektivní nález chybí.“

Nejčastější typ onkologického onemocnění? Rakovina kůže

Nejčastěji diagnostikovaným onkologickým onemocněním je rakovina kůže, konkrétně bazaliom (ten vychází z bazální vrstvy pokožky) a spinocelulární karcinom (vychází ze střední vrstvy). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) na svých stránkách poskytuje zatím poslední statistiku z roku 2015. V roce 2015 bylo v Česku hlášeno celkem 27 392 těchto nádorů, u mužů se vyskytuje až dvakrát častěji než u žen. Je prokázán vliv dlouhodobého UV záření a solárií, prevencí je proto ochrana kůže před spálením používáním vhodných ochranných krémů a průběžná vyšetření dermatologem nebo kožním lékařem.

TIP: Vyřízli vám znaménko. Jak se z něj pozná rakovina?

Bazaliom nevytváří metastázy, prorůstá ale do tkání v blízkosti ložiska a ničí tak okolní struktury. Léčba bazaliomu spočívá v chirurgickém odstranění nádoru.

Vzhled spinocelulárního karcinomu může připomínat bradavici či hrbol nebo vřed. Vyskytuje se nejčastěji na obličeji a hřbetu rukou, na zádech, nebo může být také skryt ve vlasech či obočí. Nádor může metastazovat lymfatickými cévami nebo se šířit podél nervových vláken. Léčbou je opět kompletní odstranění nádoru.

Zhoubný novotvar tlustého střeva a konečníku

Mezi další nejpočetnější diagnózy zhoubných novotvarů v roce 2015 patřily: zhoubné nádory kolorekta (tlusté střevo s konečníkem), zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic, zhoubné nádory prsu u žen a nádory prostaty u mužů. Tyto diagnózy tvořily v roce 2015 zhruba třetinu nově zjištěných případů zhoubných novotvarů.

Zhoubný novotvar tlustého střeva a konečníku je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz v ČR. V celosvětovém pořadí států má Česká republika šestou nejvyšší incidenci tohoto onemocnění.

Incidence, statistický ukazatel v epidemiologii a epizootologii, je podíl počtu nově hlášených nemocných jedinců za dané časové období (nových případů) a počtu všech jedinců ve sledované populaci. Oproti prevalenci, která popisuje daný stav v určitý čas, incidence poukazuje na dynamiku onemocnění v populaci.

V roce 2015 bylo hlášeno 7872 zhoubných novotvarů kolorekta (mírný pokles oproti předchozímu roku). Z toho bylo 4722 případů u mužů (tj. 91,2 případů na 100 000 mužů) a 3150 případů u žen (tj. 58,7 případů na 100 000 žen). U obou pohlaví je tak zhoubný novotvar kolorekta druhou nejčastější onkologickou diagnózou po karcinomu prostaty u mužů a po karcinomu prsu u žen.

Lidé si často myslí, že:

1. Vznik rakoviny je věc náhody, smůly. Nedá se nijak předvídat a ovlivnit

Toto platí jen částečně. Konkrétní vznik je skutečně výsledkem náhody, avšak spojené s nahromaděním a dlouhodobým působením nepříznivých vlivů – rizikových faktorů.

2. Dědičnost zde hraje největší roli

Jsou sice nádory, pro něž se dědí určité dispozice (například nádory prsu, kolorektální karcinom), ale tyto dispozice jsou jen jedním z mnoha dalších rizikových faktorů. Celkově je devadesát procent všech nádorů způsobeno vnějšími vlivy a pouze deset procent dědičností.

3. Velkým rizikem je znečištění životního prostředí

Chemickému znečištění lze přičítat pouze velmi malou část nádorů, přibližně dvě procenta.

Zdroj: Centrum preventivní medicíny při Ústavu preventivního lékařství LF MU

Vnější vlivy

Kouření je nejvýznamnější jednotlivou příčinou vzniku rakoviny. Celkově přispívá třiceti procenty k úmrtnosti na veškerá nádorová onemocnění. Nejsilněji přispívá k rakovině průdušek a plic, rakovina plic je nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu.

Další nádory, jejichž vznik ovlivňuje kouření, jsou nádory ústní dutiny, hltanu, hrtanu, jícnu, slinivky, děložního čípku, tlustého střeva a ledvin.

Významná je také výživa – vliv výživových faktorů na celkové úmrtnosti způsobené nádory je pětatřicet procent. Riziko zvyšuje obezita, nadměrná konzumace alkoholu a tzv. „červeného masa“. Z prokázaných ochranných faktorů je to především fyzická aktivita a vysoká konzumace zeleniny a ovoce.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 11. 2017 18:53