Hlavní navigace

Co je dobrého na tom, že máslo zdražilo

20. 6. 2017

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Kostka másla za pětačtyřicet korun. Máslo meziročně podražilo téměř o deset korun. Proč k tomu došlo, jak to bude dál a o čem zdražení másla vypovídá?

Cena másla se v poslední době vyšplhala nad hranici čtyřiceti korun za jedno balení a meziročně tak máslo na našem trhu podražilo téměř o deset korun. Přesto by nebylo zrovna strategické vyřadit ho kvůli tomu ze svých jídelníčků. Bohužel část spotřebitelů to dělá a přechází na alternativu rostlinných tuků.

Galerie: Náhražky mléčných výrobků

Což je mimochodem jeden z důkazů, že se mnozí lidé při nákupu potravin stále řídí především cenou (i když ve výzkumech veřejného mínění tvrdí, že rozhodující je kvalita či tuzemský původ potravin ad.).

Proč máslo zdražilo

Každopádně, ceny másla se podle trendů ve výkupních cenách kravského mléka na současné úrovni dlouhodobě neudrží. Lze tedy očekávat, že nejpozději v průběhu léta klesnou, nebo minimálně dále neporostou.

Právě růst výkupních cen syrového mléka v průběhu loňského roku (avšak poté, co v předchozím období cena mléka naopak dva roky klesala) je jedním z důvodů zdražení másla. To se muselo v nějakém časovém horizontu projevit, takže současné ceny nejsou zas takovým překvapením. Ještě důležitějším důvodem ke zdražování másla jsou ale již několik let trvající, a nutno říci správné, spotřebitelské trendy při výběru mlékárenských výrobků.

Přes úsilí různých spasitelů lidstva varující před negativy konzumace živočišných tuků, tedy i tuku mléčného, se významná část spotřebitelů (nejen) u nás vrátila ke konzumaci chutnějších a hodnotnějších vícetučných mlékárenských produktů. Jinými slovy přestala konzumovat „obarvenou bílou vodu“ – odstředěné mléko, stejně tak jako nízkotučné sýry nebo jogurty. Má to svou logiku – tuk je nositelem chuti, takže vícetučný sýr lépe chutná. Kromě toho se v mléčném tuku rozpouštějí vitamíny A, D, E a K, vícetučné mlékárenské výrobky jsou tak jejich nositeli. Na rozdíl od řady rostlinných komodit, které sice vitamíny obsahují také, ale lidský organismus je z nich nedokáže „vydolovat“.


Autor: Unspash.com / Toa Heftiba, podle licence: Public Domain CC0

Chleba s máslem je prostě chleba s máslem…

Růst poptávky po vícetučných výrobcích ale v praxi znamená také pokles nabídky mléčného tuku k výrobě másla. V této souvislosti je vhodné vědět, že k výrobě kilogramu másla je třeba dvacet až třicet kilogramů (litrů) mléka, takže cena másla v sobě koncentruje jak růst cen mléka, tak onu nižší nabídku mléčného tuku.

Co bude dál

Jak přitom vyplývá z předchozích řádek, nárůst odbytu vícetučných mlékárenských výrobků je z mnoha důvodů pozitivní a „řešit“ sníženou nabídku mléčného tuku návratem ke zmiňované obarvené bílé vodě je nesmysl. To platí i pro konzumaci samotného másla, jehož přínos pro organismus je také pozitivní, jak doložily četné (bohužel ne naše) vědecko-výzkumné projekty.

Pro další vývoj cen másla je vhodné opět se vrátit ke stávajícím trendům ve výkupních cenách mléka v rámci EU, od nichž se odvíjí, i když někdy se zpožděním, i trendy v ČR. Z dat Milk Market Observatory zpracovaných pro Evropskou komisi vyplývá, že letos v březnu klesla v zemích EU cena mléka od zemědělců (syrového mléka) v porovnání s předchozím měsícem o osm desetin procenta a v dubnu v porovnání s březnem o další tři desetiny procenta. Nešlo přitom o všechny země EU, ale o osmnáct z nich, ale právě těch rozhodujících. Zdánlivě malé poklesy cen přitom získávají vyšší váhu na základě toho, co již bylo napsáno – totiž že k výrobě másla je třeba mnoha litrů mléka, takže z desetin procent jsou pak jednotky procent – a to se již v cenách másla projeví.

Mimochodem – současný nárůst cen másla v ČR o necelých třicet procent oproti stejnému období loňského roku je pořád ještě malý oproti vývoji cen másla v Unii. V ní se od července loňského roku do května letošního roku zvýšily ceny másla v průměru o sedmasedmdesát procent; stejně tak v EU vzrostly v průměru ceny eidamu o čtyřicet čtyři procent a syrovátky dokonce o pětaosmdesát procent.

S trochou nadsázky tak lze říci, že máslo je u nás stále ještě docela „levné“, byť se to asi většině spotřebitelů takhle nezdá. To je ale dáno tím, že se u nás o cenovém vývoji v Evropě obvykle veřejně neinformuje.

Každopádně není vhodné na máslo zanevřít. Už i proto, že současné ceny dříve či později klesnou, a chleba s máslem je prostě chleba s máslem…

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).