Hlavní navigace

Chytrý náramek umožní předvídat maniodepresivní stavy

Pavel Houser

Přehled novinek ze světa vědy: bipolární afektivní porucha v ČR postihuje přes sto tisíc lidí, hledají se dobrovolníci trpící maniodepresivitou do studie. Souboj bakterií s nanočásticemi stříbra. Nový způsob rekonstrukce srdečních chlopní. Virus klíšťové encefalitidy pod lupou.

Doba čtení: 4 minuty

Přinášíme pravidelný přehled novinek tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, stravování a souvisejícím tématům.

Studie má pomoci pacientům s bipolární (maniodepresivní) poruchou

Čeští vědci z Národního ústavu duševního zdraví pořádají nábor do studie zaměřené na bipolární afektivní poruchu. Nejnovější poznatky ukazují, že na projevy onemocnění a znovuvzplanutí manických nebo depresivních epizod (relaps) mají vliv procesy, které se v těle člověka opakují jednou za čtyřiadvacet hodin, tzv. cirkadiánní rytmy, které můžeme navenek pozorovat jako střídání fáze bdění a spánku. Sledováním těchto rytmů a identifikací obecných i individuálních odchylek by bylo možné v budoucnu včas předpovědět blížící se zhoršení stavu.

V průběhu studie, která trvá osmnáct měsíců, je třeba pouze nepřetržité nošení náramku se senzorem, který bude monitorovat denní i spánkovou aktivitu. V České republice postihuje bipolární afektivní porucha přes sto tisíc lidí.

Národní ústav duševního zdraví: Vědci přijmou 300 dobrovolníků s bipolární poruchou do unikátní studie (soubor PDF)

Záchrana antibiotik? Jak se bakterie brání stříbru

Bakterie jsou schopny si proti antibiotikům vytvářet rezistenci, mezi vývojáři léků a mikroorganismy probíhá stále obdoba závodů ve zbrojení. Vědci nyní objevili nový obranný mechanismus bakterií proti nanočásticím stříbra. Dokáží ho také vypnout a tvrdí, že rezistenci bakterií vůči stříbru lze díky tomu zabránit. Má jít o zásadní příspěvek k možnému řešení „antibiotické krize“, kdy WHO zveřejnila seznam dvanácti bakterií, které jsou odolné vůči dosud známým antibiotikům.

Při opakovaném podání nanostříbra začnou bakterie produkovat ze svých bičíků protein flagelin, který nejprve sníží odpudivé síly mezi částicemi a poté jako lepidlo způsobí shlukování nanočástic a následně ztrátu antibakteriálních vlastností. Výzkumníci zjistili, že rezistenci lze poměrně snadno překonat přidáním látek, které potlačují tvorbu a uvolňování flagelinu. Ty jsou obsaženy například v extraktu z granátového jablka.

Univerzita Palackého v Olomouci: Stříbro je nadějí pro řešení antibiotické krize – bakteriální rezistenci k nanočásticím lze zabránit

Poznámka autora: Laicky se ovšem nezdá, že by nějaké „konečné vítězství“ vůbec mohlo existovat (vyjma tedy toho, že by člověk s potenciálně škodlivými bakteriemi prostě nepřicházel do styku, např. byly vyhubeny). Bakterie si přece v důsledku mutací mohou vyvinout nový způsob uvolňování flagelinu nebo zcela jinou cestu, jak účinky stříbrných nanočástic potlačovat.

Novou srdeční chlopeň vytvoří přímo chirurg

Ve FN Motol byla poprvé v ČR provedena nová metoda rekonstrukce srdečních chlopní. Operace se od běžné náhrady chlopenní protézou liší v tom, že si novou chlopeň vytváří speciální chirurgickou technikou za pomoci geometrických šablon sám chirurg.

Jako materiál chlopně se používá perikard (osrdečník), a to buď přímo z tkáně vazivového obalu srdce pacienta, nebo ze speciálně upraveného zvířecího osrdečníku. Nový chirurgický postup má přinášet lepší dlouhodobou prognózu, menší lékové zatížení a větší léčebný efekt.

FN Motol: Ve FN Motol byla poprvé v ČR provedená nová metoda rekonstrukce srdečních chlopní

Unikátní operace páteře

V ČR se poprvé uskutečnila operace degenerativního postižení bederní páteře z nového operačního přístupu zvaného OLIF (oblique lateral interbody fusion). Po odstranění postižené a vyhřezlé meziobratlové ploténky je prostor mezi bederními obratli vyplněn speciálním implantátem, k jehož zajištění je následně užita stabilizace dlažkou se šrouby.

Od této metody si lékaři kliniky slibují zvýšení bezpečnosti samotné operace a zkrácení nezbytné doby rekonvalescence pacientů. Tento nový způsob operace páteře je také méně bolestivý.

FN Brno: Poprvé v ČR – unikátní nová operace páteře na Ortopedické klinice FN Brno

Zkoumáme bolest

Nové znalosti o fungování iontového kanálu TRPA1 umožní lepší porozumění mechanismů vzniku bolesti. Mohou napomoci k vyhledání nových míst ve struktuře TRPA1, kam se mohou vázat látky s analgetickým účinkem. Cílem je především efektivnější léčba chronické bolesti, která doprovází řadu onemocnění. Podle specialistů se jakákoliv bolest dá alespoň zmírnit.

Fyziologický ústav AV ČR: Senzorová doména receptoru TRPA1 (soubor .doc)

Nebezpečí encefalitidy

Vědci odhalili, jakým způsobem se (známá) protilátka váže na virus klíšťové encefalitidy a brání jeho rozmnožování v buňce. Výsledkem by mohly být nové vakcíny nebo techniky léčby.

Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě, klíšťovou encefalitidu ve výjimečných případech chytíte i bez klíštěte. Tento virus může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku.

Masarykova univerzita/CEITEC: Vědci z Ceitecu MU odhalili, jak protilátka ničí virus klíšťové encefalitidy

Nová technika vytváří kryty ran

Ve spolupráci vědců Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti Contipro se povedlo vyvinout technologii pro zvláknění kyseliny hyaluronové. Polymer kyseliny hyaluronové vstupuje do procesu tzv. mokrého zvláknění, během kterého se nejprve rozpustí ve vodní lázni a pak se v proti-rozpouštědle zase vysráží, čímž dojde k vytvoření vlákna. Tímto způsobem lze vytvořit unikátní kryty ran, které se právě testují.

Univerzita Pardubice: Vědci z Univerzity Pardubice zvláknili kyselinu hyaluronovou

serial_prilohy

Fibrinogen Martin a další vzácné mutace

Na závěr jedna novinka ze sousedního Slovenska. Vrozené poruchy fibrinogenu patří mezi vzácné poruchy srážení krve (fibrinogen se v ráně mění na nerozpustný fibrin, čímž zastavuje krvácení). Vědci popsali dosud neznámou mutaci této poruchy, kterou pojmenovali Fibrinogen Martin. Jedná se opravdu o vzácnou poruchu, na Slovensku je prozatím znám jediný pacient s tímto postižením. Poznání konkrétních mutací by do budoucna mohlo umožnit léčit tyto poruchy genovou terapií.

Univerzita Komenského v Bratislave: Fibrinogen Martin: Vedci UK identifikovali doteraz neznámu mutáciu vrodenej poruchy fibrinogénu