Nejhorší věci, které můžete udělat při první pomoci

Masáž srdce, umělé dýchání, stabilizovaná poloha? Dokonalou první pomoc ovládá málokdo z laiků. Ale chyb děláme spoustu – ať už podceněním situace, nebo naopak přílišnou aktivitou.

Jsou typické situace, ke kterým se volá „záchranka“. Třeba ke kardiakům se prý pravidelně vyjíždí nad ránem. A stejně tak existuje několik stále se opakujících chyb, které děláme my kolem. Shrnuje je chirurg Libor Janeček, který s „rychlou“ jezdil pětadvacet let.

Úraz (autonehoda)

„Ve chvíli, kdy vidíme zraněného a krev, se poučky z hodin první pomoci vytratí a většinou si je ani nejsme schopni moc vybavit,“ říká úvodem Libor Janeček. „Důležité je posoudit stav vědomí; když zraněný komunikuje, je chybou například přílišná aktivita.“

 

Nesnažte se proto nikoho násilím vytahovat nebo „rovnat“, můžete mu ještě víc ublížit, pokud má zranění třeba v oblasti krční nebo hrudní páteře. Komunikujte s ním až do příjezdu lékaře, nedávejte mu ale třeba napít.

„V případě bezvědomí je důležité, jestli zraněný dýchá, a to vidíme pouhým okem,“ dodává lékař. „Pak stačí zajistit něco podobného stabilizované poloze – bez ohledu na to, v jakém přesném úhlu mají být ruce nebo nohy. Poloha na boku s ústy skloněnými k zemi: to zabrání aspiraci při možném zvracení. Když ale můžeme raněného sledovat až do příjezdu záchranky, uložíme ho do polohy naznak a nepodkládáme hlavu, to je častý omyl.“

Resuscitace

Ať už je to z důvodu srdečních problémů, nebo po autonehodě, oživování do příjezdu pomoci může zachránit život. Nejčastějším problémem tady je nečinnost.

„Běžně u sebe samozřejmě nenosíme resuscitační roušku, problém může být třeba s umělým dýcháním,“ vysvětluje lékař. „V době strachu z vážných nakažlivých nemocí to ani není něco, co by každý z nás pro pomoc druhému udělal. Podle posledních průzkumů je v plicích naplněných vzduchem dostatek kyslíku na nějakou dobu. Umělé dýchání tak zpočátku – pět až sedm minut (nejde-li o hypoxickou příhodu, jako je tonutí nebo dušení) – nutné není, ale masáž srdce ano.“

Popáleniny

Nemažte je, to je typická chyba.

„Oblíbený je Panthenol, jakékoliv masti nebo třeba sádlo,“ říká Libor Janeček. „K prospěchu raněného to není, naopak se lékaři ztíží práce při ošetřování popáleniny. Jedinou správnou cestou je důkladné, dlouhé chlazení bez ohledu na to čím. Málokdo má ostatně po ruce sterilně čistou vodu.“

Pokud je popálení na rozsáhlé ploše těla, chlaďte jen menší části – celkové podchlazení by u zraněného mohlo vyvolat popáleninový šok. Vznikající puchýře nepropichujte.

„Po chlazení i desítky minut stačí přikrýt něčím čistým a vyhledat lékaře,“ doplňuje odborník.

Děti a typické situace, kdy je třeba okamžitě zasáhnout

Laryngitida (zánět hrtanu)

Provází ji štěkavý kašel a problémy s dýcháním. Nikdy dítě nebalte do tepla v obavě z dalšího nachladnutí. Naopak jej v dece usaďte před otevřené okno (v létě k mrazáku). Uvolní to otok v dýchacích cestách.

Otřes mozku

Po pádu nenechejte dítě hned usnout, kontrolujte stav vědomí. Pokud bylo dítě v bezvědomí i krátkou chvíli, vždy volejte záchrannou službu – po úrazu hlavy mohla vzniknout modřina, která utlačí mozek a hrozí tzv. druhé bezvědomí.

Vdechnutí cizího tělesa

Nikdy děti nedržte za kotníky hlavou dolů při úderech do zad. Hrozí poškození krční páteře a míchy. Malé dítě držte na předloktí hlavičkou dolů, větší na stehně a provádějte přiměřené údery mezi lopatky.

Galerie: Co všechno děti strčí do pusy aneb 63 objektů vyndaných z úst mého syna

Alergické reakce

S nadcházejícím ročním obdobím jsou typické alergické reakce na hmyzí bodnutí. Místo okamžitě zarudne, pálí a otéká. Co v takovou chvíli určitě nedělat?

„Nezaškrcujeme nad místem vpichu, nerozřezáváme ani nevysáváme,“ zdůrazňuje Libor Janeček. „Stačí ránu zchladit, končetinu imobilizovat, běžně dostupná i v domácnostech jsou antialergika typu Zyrtec nebo Xyzal. Podáním tablety se reakce zmírní. Záchrannou službu však jistě voláme při celkové reakci na bodnutí – slabost, pocit na omdlení, dušnost, zvracení – a při vpiších v oblasti obličeje – rtů, jazyka nebo krku.“

Srdeční infarkty a cévní mozkové příhody

Nejčastější důvod výjezdů záchranky, a přece ji nevoláme tak často, jak je potřeba. Podcenění příznaků je tady fatální chybou, kvůli které může nemocný zemřít, nebo mít trvalé následky.

TIP: Nebojte se volat záchranku

„Chyba první pomoci je čekat,“ říká Libor Janeček. „Převážná část pacientů, kteří se včas dostanou do lékařské péče po infarktu nebo mozkové příhodě, se vrací do aktivního života. Péče v tomto směru je u nás na neuvěřitelně vysoké úrovni. Nejhorší je situaci zanedbat.“

Pro koho vyhledat okamžitě pomoc? Obvykle je to muž středního nebo vyššího věku, který má bolesti na hrudi, opotí se, zadýchá, cítí se slabý, třeba i zvrací – to vše z plného zdraví. Nevěřte mu tedy, že to přejde, protože „kamarád to měl taky a nic to nebylo.“

Cévní mozková příhoda se projevuje typicky poruchou vědomí, dezorientací, poruchou řeči, pohyblivosti části těla, spadlým koutkem.

„Když se k lékaři dostane raněný se zlomenou nohou za několik dní od úrazu, nestane se nic,“ uzavírá lékař. „V případě cévních a mozkových příhod jde ale doslova o hodiny, které ovlivní další kvalitu života.“

Galerie: Z mrtvice se nevyspíš! Volej 155!

Odborná spolupráce:

MUDr. Libor Janeček

Primář Oddělení dětské chirurgie Oblastní nemocnice Kolín

Privátní dětský chirurg, CHS GALEN Ústí nad Orlicí, www.liborjanecek.cz

25 let lékař Záchranné služby

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 5. 2017 19:26