Hlavní navigace

Chodíte spát před půlnocí? Měli byste, pokud nechcete dostat infarkt

11. 10. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Chlubit se tím, jak málo spánku člověku stačí, už naštěstí není cool. Ale i tak spousta z nás spí méně, než by naše tělo potřebovalo. Únava a pocit nevyspání rozhodně nejsou tím nejhorším, co se nám kvůli tomu může stát. Zbytečně si zaděláváme na potíže se srdcem, imunitou či třeba váhou.

Lidem, kteří málo a špatně spí, hrozí, že dostanou srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Ti, kteří denně spí sedm až osm hodin, a to pevným a hlubokým spánkem, jsou na tom mnohem lépe. 

Na souvislost mezi spánkem a nemocemi srdce upozorňují čeští kardiologové a dokládají to jak roky pozorování svých pacientů, tak novou francouzskou studií, kterou autoři představili na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti. 

Ženy spí jinak než muži. Jejich spánek je křehčí, říká neuroložka Přečtěte si také:

Ženy spí jinak než muži. Jejich spánek je křehčí, říká neuroložka

Studie jasně prokázala, co už léta tušíme. Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají výrazně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice. Na důležitost kvalitního spánku bychom měli myslet také u našich pacientů, komentoval práci francouzských odborníků předseda České kardiologické společnosti profesor Aleš Linhart.

Výzkumníci v rámci studie nazvané Skóre zdravého spánku a výskyt kardiovaskulárních onemocnění (Healthy sleep score and incident cardiovascular diseases, více o studii zde – v AJ, pozn. red.) sledovali více než sedm tisíc zdravých lidí ve věku od padesáti do pětasedmdesáti let věku, a to po dobu deseti let. 

Jen desetina lidí spí dobře

Účastníci studie nejdříve podstoupili prohlídku a vyplnili dotazníky o životním stylu, osobní a rodinné anamnéze, zdravotním stavu a poskytli informace o pěti svých klíčových spánkových návycích. Vědci analyzovali souvislost mezi kvalitou spánku a kardiovaskulárními příhodami s ohledem na další faktory, jako byl například věk, pohlaví, zaměstnání, kouření, hmotnost nebo výskyt infarktu, mrtvice či náhlého srdečního úmrtí v rodině. Lidé ve studii procházeli kontrolou každé dva roky. 

Spánek pomáhá zpracovat stres. Když mu to dovolíte Přečtěte si také:

Spánek pomáhá zpracovat stres. Když mu to dovolíte

Francouzští lékaři hned na začátku studie zjistili, že optimálně spí sotva deset procent lidí. V prvních osmi letech se u 274 účastníků rozvinulo ischemické onemocnění srdce nebo cévní mozková příhoda. 

Dobří spáči měli o 75 procent nižší riziko infarktu a dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně, popsal kardiolog Linhart. Studie také ukázala, že lépe jsou na tom „ranní ptáčata“, tedy lidé, kteří chodí spát dříve a dříve také vstávají. 

Nedostatek spánku zvyšuje tlak

Dobrý spánek má navíc vliv i na další věci – jeho nedostatek oslabuje imunitu, zvyšuje riziko depresí a také se kvůli němu tloustne. Proto má smysl vést k tomu, aby dobře spaly, už malé děti, které si pak dobré zvyky odnesou do dospělosti. 

Spánek je nejdůležitějším mechanismem pro regeneraci těla, nastavení a udržení optimálního režimu nejen kardiovaskulárního systému, ale i klíčových metabolických pochodů v těle. Kvalita spánku má zásadní vliv na dlouhověkost a zdraví, vysvětluje další kardiolog, docent Tomáš Kára

Kolik hodin denně spíte?

Pokud nemá spánek dostatečnou délku a hloubku, mimo jiné se zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, vyplavuje se adrenalin, a může tak dojít k rozvoji nejrůznějších srdečních nemocí, včetně vysokého tlaku či arytmie. A to už od raného dětství. 

Noční aktivita nervového systému rovněž významně zvyšuje riziko vzniku cukrovky či rozvoje aterosklerózy, což dále potencuje riziko vzniku vážných onemocnění, jako jsou infarkt myokardu či mozková mrtvice.

Škodí i příliš mnoho spánku

Negativní dopad nedostatku spánku na imunitu doložila například srovnávací studie, která vyšla loni v časopise Nature – více zde. Její autoři dali dohromady nedostatek spánku jak s nižší obranyschopností organismu, tak s vyšším rizikem rozvoje některých typů rakoviny. Upozornili zároveň, že škodit naopak může i větší než doporučovaný osmihodinový denní objem spánku. 

Pokud člověk málo spí, vyplavuje se mu do krve stresový hormon kortizol, který podporuje ukládání tuků v těle. Zároveň to ovlivňuje produkci hormonů mající na svědomí hlad a chuť k jídlu – kdo dlouhodobě málo spí, dost možná se také dlouhodobě přejídá. 

Hýbejte se, ale ne před spaním

Je dobré usínat a vstávat v přibližně stejnou dobu, minimálně hodinu před usnutím nesledovat televizi, nepoužívat počítač nebo mobil, snažit se snížit hladinu denního stresu a nočního hluku. Spánku škodí i nevhodná pokojová teplota, užívání přípravků s kofeinem, nevyhovující matrace. A naopak, spánku prospívá pohyb, ale ne těsně před spaním. Je dobré se celkově zklidnit, například četbou, hovorem se svými blízkými, poslechem klidné hudby či meditací.

I když máte pocit, že spíte dost nebo že vám i menší množství spánku stačí, můžete se mýlit. Jak vypadají projevy dlouhodobé spánkové deprivace? Změny nálady, potíže se soustředěním, pamětí, snížený sexuální apetit. Mezi další vedlejší příznaky patří například touha po tučném jídle, přehřívání těla, přibírání na váze a impulsivnější rozhodování. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jako redaktorka se specializací na zdravotnictví prošla deníky Lidové noviny a Mladá fronta DNES. Už několik let se věnuje on-line žurnalistice jako autorka i editorka, psala například o mýtech a dezinformacích pro Seznam Zprávy.