Hlavní navigace

Český výzkum mění pohled na celkovou anestezii u císařských řezů

Autor: FN Brno
Redakce

Anestezie u císařského řezu ovlivní první minuty života novorozence. Lékaři z Fakultní nemocnice Brno získali unikátní ocenění za nový pohled v této oblasti.

Doba čtení: 3 minuty

Výjimečný úspěch mezinárodního dosahu slaví česká anesteziologie. Lékaři z Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace Martina Kosinová (na úvodním snímku) a Petr Štourač získali prestižní ocenění Best Paper Award 2017 za článek v prestižním časopisu International Journal of Obstetric Anesthesia, informuje brněnská fakultní nemocnice.

První minuty života

Oceněný článek se věnuje vlivu volby přípravku pro uvolnění svalů rodičce u císařského řezu na časnou poporodní adaptaci novorozence. Poukazuje na skutečnost, že adaptace novorozeného dítěte po porodu může být vlivem podaného přípravku ovlivněna, a to z důvodu přestupu léčiva přes placentu. Jde o celosvětově první publikovanou práci na dané téma. Článek vznikl jako součást doktorandské práce Martiny Kosinové, která za tuto svoji práci a další výzkumné aktivity získala také Cenu rektora Masarykovy univerzity a další ocenění.


Autor: FN Brno

Best Paper Award: vlevo doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., uprostřed MUDr. Martina Kosinová, Ph.D.

„Článek se věnuje výzkumu použití moderních léčiv v rámci anestezie u císařského řezu a jejich možnému vlivu na novorozence v prvních minutách života. Konkrétně jsme sledovali rozdíl vlivu dvou látek navozujících svalovou paralýzu, která umožňuje zahájení anestezie, umělou plicní ventilaci i samotnou operaci rodičky. Porovnávali jsme vliv suxamethonia, látky, která se u císařského řezu používá k navození svalové paralýzy přes čtyřicet let, s rokuroniem, lékem, jehož užívání v rámci císařského řezu je celosvětově teprve v začátcích a jehož efekt na novorozence dosud nebyl zkoumán,“ popisuje doktorka Kosinová.

Změna po čtyřiceti letech

Na studii se podílela dvě velká perinatologická centra, v Brně a Olomouci. „Výzkum probíhal dva roky. Díky vysokému procentu užití celkové anestezie u císařského řezu v České republice se nám podařilo do studie zařadit rekordní počet rodiček, což učinilo naši studii tak unikátní. Podobný vzorek pacientek by tedy v jiných zemích bylo možné získat v průběhu mnoha jednotek až desítek let,“ říká anestezioložka.

Celosvětově je totiž u císařského řezu preferována některá z forem tzv. regionální anestezie (epidurální či spinální). Užití celkové anestezie u císařského řezu se ve světě pohybuje kolem 5–10 %. V České republice to bylo v roce 2015 u akutních císařských řezů 50 % a u plánovaných 26 %, což jsou jednoznačně celosvětově unikátní data při současném trendu spíše regionálních forem anestezie.

I ve světovém kontextu tedy šlo objemem i kvalitou dat o výjimečnou práci, kdy byla získána data více než pěti set rodiček i novorozenců. Výsledky, které byly publikovány v několika prestižních časopisech, mohou podle odborníků změnit pohled na celkovou anestezii podávanou rodičkám k provedení císařského řezu, a vést tak ke změně více než čtyřicet let starého anesteziologického postupu.

Článek již rozproudil na stránkách mezinárodních odborných periodik bohatou diskuzi. „Výsledkem naší studie byla možnost zavedení rokuronia do anesteziologické praxe na porodním sále bez obav o bezpečnost matky či plodu. Nový postup umožňuje zvýšit bezpečnost anestezie u rizikových skupin pacientek například s nervosvalovým onemocněním,“ vysvětluje Martina Kosinová.

Jde nejméně o dva životy

Mladá lékařka v rozhovoru pro FN Brno také popisuje, proč se rozhodla věnovat právě tomuto druhu anestezie: „Anestezie na porodním sále vyžaduje široké znalosti i dovednosti. Jde o život dvou, někdy i třech či více jedinců, a o to jsou akutně vzniklé situace více stresující. Práce anesteziologa na porodním sále vyžaduje rychlá rozhodnutí, schopnost komunikace jak s rodičkou, jejím partnerem, tak i s personálem porodního oddělení. Tento široký záběr mě od začátku mé klinické praxe fascinoval,“ říká.

Pro ni samotnou bylo překvapením, jak daleko se dostaly výsledky práce a projektu, jehož garantem byl doc. Petr Štourač, a jak důležité jsou pro vývoj oboru. „To, že naše jména zaznívají na světových kongresech, je podle mne ta největší pocta, jaká se lékaři z tak ‚malé‘ země, jako je ta naše, může dostat. Motivace do dalšího výzkumu to jistě je. Na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace se mi nyní otevírá cesta k novým, dosud netušeným možnostem,“ plánuje do budoucna.

Galerie: Historie porodnictví – málokteré dítě přežilo